Brno - Nejvyšší soud odmítl dovolání podnikatele Tomáše Pitra proti souhrnnému šestiletému trestu vězení, který dostal za podezřelé obchody s akciemi potravinářských společností Setuza a Milo Surovárny.
Pitr tvrdil, že trestní stíhání mělo být zastaveno jako promlčené. Nejvyšší soud označil dovolání jako zjevně neopodstatněné. Rozhodl už v únoru bez veřejného jednání, ve středu obsáhlý verdikt zpřístupnil na internetu.
Nejvyšší soud sice zjistil určité dílčí chyby a nesrovnalosti, ale nepovažoval je za důvod k zásahu. "Podstatný je výsledek řízení, který považuje Nejvyšší soud za odpovídající zákonu i zjištěným okolnostem," stojí v rozhodnutí senátu s předsedkyní Blankou Roušalovou.
Pitr údajně v roce 2000 spolu s Michalem Zouharem vyvedl akcie obou firem ze společnosti Agrocredit (AGC), které tím způsobili škodu přes 700 milionů korun. Městský i Vrchní soud v Praze uznaly Pitra vinným z porušování povinnosti při správě cizího majetku, Zouhara z pomoci k tomuto trestnému činu.
Pitrovi soud uložil souhrnný trest, protože byl už v roce 2006 pravomocně odsouzen k pětiletému trestu vězení za daňové delikty z roku 1994. Do vězení nenastoupil a od roku 2007 se skrýval v zahraničí. Pitr od července minulého roku čeká ve švýcarské vazbě na rozhodnutí tamního soudu o vydání do Česka.
Motivem jednání obou mužů v nyní zkoumaném případu byla podle verdiktu snaha vyvést akcie Setuzy a Mila z dosahu Československé obchodní banky, která převzala Investiční a Poštovní banku po jejím pádu. Podle obchodního rejstříku byly totiž v roce 2000 IPB s podílem 750 milionů korun a Setuza s podílem 700 milionů korun majiteli společnosti Českomoravská finanční a leasingová (ČMFL), která vlastnila AGC.
Oba muži podle verdiktu uzavřeli koncem června 2000 smlouvy o prodeji akcií Setuzy a Mila z majetku AGC firmě Invest Oil Bohemia (IOB) celkem za 750 milionů korun. Stalo se tak krátce po pádu IPB. Smlouvy za kupující společnost podepsal podle spisu Zouhar, který byl v představenstvu IOB, a za prodávající předseda představenstva AGC Pitr.
IOB měla peníze za Setuzu a Milo uhradit do 60 dnů, to se ale podle soudů nestalo. Následně bylo ke smlouvám podle spisu vydáno několik dodatků, kterými se odsouval termín splatnosti postupně až na konec roku 2000. Koncem srpna pak byla uzavřena dohoda, podle níž v případě, že by IOB Agrocreditu za cenné papíry Setuzy a Mila nezaplatila, měly sloužit jako záruka akcie ČMFL.
AGC nakonec od IOB obdržela místo tři čtvrtě miliardy korun 700 kusů akcií ČMFL, které měly v té době tržní cenu maximálně 1,2 milionu korun. Oba muži tím způsobili AGC škodu přesahující 704 milionů korun.
