Bartoš poděkoval koalici ODS, TOP 09 a lidovců za to, že se jako jediná vyslovila pro cestu k rozpuštění sněmovny. "Ostatní odmítají," vysvětlil, proč se Piráti a STAN plánu vzdali. Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan na Twitteru uvedl, že další jednání pokračují. Jednou z variant je i vyslovení nedůvěry vládě.
Dokončili jsme jednání stran k rozpuštění Sněmovny. Díky Spolu, že by do toho s námi šli, další hlasy se bohužel nenašly.
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) May 6, 2021
Naši důvěru vláda nikdy neměla. Jednáme o dalším postupu (i možném vyslovení nedůvěry). Náš požadavek vyřešit diplomatickou krizi a vyhostit RU špiony platí.
Sněmovní volby jsou naplánovány na 8. a 9. října letošního roku. Sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období. V cestě k posunutí termínu voleb se středopravicové koalici lišily, zatímco Piráti a STAN upřednostňovali rozpuštění sněmovny, koalice Spolu preferuje vyslovení nedůvěry vládě hnutí ANO a ČSSD. Tento záměr koalice potvrdil i poslanec TOP 09 Jan Jakob na Twitteru. Podle něj je vyslovení nedůvěry vládě prvním krokem pro další postup.
První je potřeba tragické vládě dotačního podvodníka a Zemanova patlala vyslovit nedůvěru. Teprve pak je alespoň teoreticky možné nalézt podporu pro rozpuštění sněmovny. To přece víme dávno. Tak pojďme do toho.https://t.co/yFZzlLZPZD
— Jan Jakob (@Jan_Jakob) May 6, 2021
Do situace promluvil i prezident, když uvedl, že sněmovnu po jejím případném rozhodnutí o rozpuštění 120 poslanci, rozpustit může, ale nemusí. Například podle ústavního právníka Jana Wintra má prezident povinnost rozpustit sněmovnu, pokud usnesení podpoří tři pětiny poslanců, a to bez zbytečného odkladu. Zeman také opakovaně deklaroval, že pokud by sněmovna menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi.
K vyvolání hlasování o nedůvěře je potřeba nejméně 50 podpisů. Pro vyslovení nedůvěry je nutné, aby jej podpořila nadpoloviční většina všech poslanců, tedy minimálně 101 zákonodárců. Pro rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb je zapotřebí nejméně 120 poslanců.
Sněmovna se dosud sama rozpustila jednou, a to 20. srpna 2013. Hlasování tehdy bylo důsledkem politické krize, která začala policejním zásahem na úřadu vlády v červnu téhož roku a vyvrcholila demisí vlády Petra Nečase (ODS) a nástupem kabinetu vedeného Jiřím Rusnokem. O rozpuštění rozhodovali poslanci už o měsíc dříve, to se ale nenašlo dost hlasů. Srpnové hlasování, které se konalo po demisi Rusnokovy vlády, vybrané prezidentem Milošem Zemanem bez podpory sněmovních stran, získalo podporu napříč kluby, jen poslanci ODS vesměs opustili sál. Zeman sněmovnu rozpustil 28. srpna, volby se konaly koncem října.
