reklama
 
 

Pilulky místo heroinu budou dostupnější. Léčba narkomanů se přesune do hlídaných center

21. 11. 2015 7:09
Substituční léčba pro narkomany bude dostupnější. Přesune se ale do center s přísnou kontrolou. Plánuje to ministerstvo zdravotnictví. Dnes se závislí dostávají k substituční léčbě jen těžko, síť center je totiž podle odborníků děravá. Nefunguje ani předepisování léků na recept - místo k pacientům léky s podobnými účinky, jako má droga, prosakují na černý trh. Změní se proto i pravidla pro jejich kontrolu.

Praha - Česko plánuje revoluci v péči o drogově závislé: měla by se stát mnohem dostupnější.

Rozšíří se počet center, která o narkomany pečují. Do budoucna by mělo být v každém regionu alespoň jedno. Současně se nastaví lepší pravidla, co budou pacientům platit pojišťovny.

"Nově s tím počítá reforma psychiatrie. Komunitní centra, která vzniknou v každém regionu, budou mít i službu pro drogově závislé. Léčba tam bude samozřejmě hrazená pojišťovnou,“ přiznal spoluautor reformy a někdejší šéf odboru strategie ministerstva zdravotnictví Ivan Duškov.

Léčba narkomanů v centrech se podle něj do reformy dostala až dodatečně, a to na žádost adiktologů, kteří závislé lidi léčí.

Léčba je dostupná jen pro zlomek narkomanů

Daleko většímu počtu narkomanů se tak dostane takzvaná substituční léčba. Tedy moderní metoda, při které pacient polyká pilulky s podobnými vlastnostmi, jako má droga, ale bez ničivého vlivu na organismus. Pacientům, kteří začnou tyto léky užívat, se postupně snižuje jejich dávka.

Dnes ji pojišťovny hradí jen zlomku pacientů. Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna ji loni zaplatila jen 157 svým klientům. "Celková částka za léčbu substitučním přípravkem Suboxone činila přes dva miliony korun," doplnil mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Další lidé si platí léčbu ze svého. Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti bylo v roce 2013 v registru substituční léčby evidováno 2311 lidí. Na české drogové scéně je přitom podle odhadů odborníků kolem deseti tisíc uživatelů heroinu, asi sedm tisíc z nich by mohlo substituční léčbu podstoupit. 

Pacient pracuje a nešíří žloutenku

"V zahraničí, například v Německu nebo Rakousku, dostane substituční léčbu naprosto každý, kdo ji potřebuje," dodává k tomu adiktolog z kliniky Remedis Vratislav Řehák.

Substituční léčba se totiž podle něj vyplatí. Pacient se dostane pod kontrolu a méně ohrožuje společnost i svůj život. Vymaní se z drogové komunity, nekrade a pracuje. Funguje běžně v rodině a nepřenáší choroby jako žloutenka nebo virus HIV.

"Čtyřicet procent pacientů se už k původní droze nikdy nevrátí, desetina začne dokonce abstinovat,“ přidává další argumenty Viktor Mravčík z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Substituční léčba je tedy podle adiktologa Řeháka podobně úspěšná jako léčba diabetu II. typu - choroby, kterou si pacienti také  "uhnali" sami svým nezdravým životním stylem.

Chybí centra

V Česku se doposud substituční léčba používala nedostatečně hlavně proto, že chybí specializovaná adiktologická centra. Narkomani se tak k léčbě a preparátům dostanou jen omezeně. Někteří si je dokonce pořizují na černém trhu.

Na ten léky prosakují tak, že lékař pacientům nepodá přípravek přímo v ordinaci, ale vypíše jim recept, navíc hned na několik balení. "Jenomže přípravky na recept už pojišťovna lidem nehradí, pacient si na ně musí sám přispět. Na což ale nemusí mít peníze. Jedno balení léku vyjde zhruba na šest stovek," podotýká Vratislav Řehák.

Pacient se tak často domluví s dealerem a část léku mu prodá. "Naruší se tím jeho léčba a posílí černý trh,“ vysvětluje dopady Řehák.

Zvýší se i kontrola, hlavně u receptů

Podle Jakuba Frydrycha z Národní protidrogové centrály už tak pilulky určené k substituční léčbě nahrazují na černém trhu heroin. "Za posledních několik let kvůli tomu spadla roční spotřeba heroinu v Česku ze čtyř tun na jednu tunu,“ řekl. 

Jeho slova mohou dokládat i statistiky Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Podle mluvčí ústavu Lucie Šustkové se do Česka jen v loňském roce dovezlo více než 63 tisíc balení přípravků určených k substituční léčbě drogově závislých - tedy Subutexu, Metadonu a Suboxonu. "Jedná se ale o dodávky, nikoliv přímou spotřebu léčených pacientů,“ podotýká Šustková.

Podle poslanců zdravotního a sociálního výboru Sněmovny proto musí změny doprovodit i větší kontrola receptových léků pro narkomany. "Předepisování léků na recept by se mělo dostat pod větší drobnohled,“ říká například poslankyně sociálního výboru Radka Maxová z ANO.

Dnes mají recepty hlídat obce

Vydávání receptů s modrým pruhem, na které se přípravky pro narkomany vypisují, by už například neměly kontrolovat obce, které to mají na starosti dnes. Úkol by měl převzít například lékový ústav.

Obce totiž často buď vůbec netuší, že mají vydávání receptů označených modrým pruhem kontrolovat. Další přiznávají, že kontrolu sice dělají, ale jen formálně. "V podstatě jen evidujeme, kolik receptů s modrým pruhem lékaři vystaví, nic jiného nám ani zákon neukládá,“ potvrzuje vedoucí odboru sociálních služeb v Semilech Radka Andrlová.

"Současně by měl začít fungovat elektronický recept a registr, ve kterém by se výdeje veškerých problematických léků zaznamenávaly. Dnes nic z toho funkční rozhodně není,“ uzavřela poslankyně Maxová.

autor: Veronika Rodriguez | 21. 11. 2015 7:09

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama