Protestující se pod sochou svatého Václava sešli kolem jedné odpoledne, dorazili vybavení českou, evropskou a barmskou vlajkou a cedulemi s nápisy jako "Okamžitě propusťte zadržené" nebo "We support civil disobedience" (Podporujeme občanskou neposlušnost). U megafonu se vystřídalo několik řečníků, kteří mluvili barmsky, česky i anglicky.
Řečníci označili pondělní převrat za nezákonný, armádním velitelům podle nich nejde o dobro země, ale o osobní zisk. Upozornili na zatýkání desítek novému režimu nepohodlných umělců či politiků, jako jsou nositelka Nobelovy ceny míru a dosavadní de facto premiérka země Do Aun Schan Su Ťij nebo prezident Win Myin.
"Studenti čekají na barmského Václava Havla, vůdce, kterého budou moci následovat," řekl jeden z řečníků.
Zmínil také fakt, že v celé zemi přestal v sobotu fungovat internet, což byl zřejmě cílený krok armády k zamezení přenosu protestů on-line. Řečníci dále podpořili ty, kteří se zapojili do nenásilných protestů formou občanské neposlušnosti, tedy tím, že odmítli pracovat. Tato forma odporu může být podle zástupců české komunity Barmánců účinná jenom tehdy, pokud se do ní opravdu zapojí celá země.
Zadržena byla Su Ťij i prezident
Barmská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela vůdkyni Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetřování.
Organizace na ochranu lidských práv označují obvinění za nepodložená. Dění v zemi odsoudila řada států a organizací včetně českého ministerstva zahraničních věcí.
Barma byla do roku 1948 britskou kolonií, po vyhlášení nezávislosti v zemi vypukla vleklá občanská válka, která na některých místech etnicky velmi různorodé země trvá dodnes. Od 60. let minulého století vládla v zemi vojenská junta. V roce 2010 se konaly první volby po půl století, armáda si však i s novou ústavou zachovávala v zemi formálně i neformálně velký vliv.
