Počet pozitivních pacientů v českých nemocnicích pomalu klesá a situace už zdaleka není tak dramatická jako na začátku jara, kdy zdravotnictví bylo na hraně svých kapacit. Zatímco vlna covidových pacientů pomalu ustává, lékaři si začínají všímat jiné vlny, která je znepokojuje. Čím dál častěji se do nemocnice dostávají lidé, kteří sice covid-19 prodělali před několika měsíci, ale stále je trápí někdy i vážné zdravotní komplikace.
"Momentálně postupně klesá počet pacientů, kteří jsou přijímáni do nemocnice z důvodu akutně probíhajícího onemocnění covid-19. Bohužel jsme však nuceni čelit další výzvě a to jsou následné komplikace po prodělané nemoci. Zatím každý týden přijímáme několik pacientů s obtížemi vzniklými v souvislosti s onemocněním covid-19," potvrzuje primář interního oddělení mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice Martin Polák.
Podobně je tomu i v nemocnici v Jablonci nad Nisou, kde o postcovidové pacienty pečují už od podzimu minulého roku. Podle primáře interního oddělení Tomáše Vacka se tak nejedná pouze o záležitost několika posledních týdnů, kdy tlak akutních pacientů s onemocněním covid-19 opadá se zlepšující se epidemickou situací, ale nějakou dobu už přetrvává.
"Nevedu si přesnou statistiku, kolik postcovidových pacientů naší nemocnicí ať už v ambulantním, nebo hospitalizačním režimu prošlo, ale od počátku epidemie to budou jistě desítky. Jen v současné chvíli na je našem oddělení několik takových pacientů hospitalizováno," říká Vacek.
V závislosti na vážnosti potíží pacienty nemocnice buď hospitalizují, nebo problémy řeší ambulantní cestou a následnou odbornou péčí. Ačkoli jsou stále schopni pomoci drtivé většině pacientů, podle Vacka je léčba mnohdy obtížná a především dlouhá. "Zejména u pacientů, kteří se zotavili z těch nejtěžších forem nemoci, může péče trvat i několik měsíců a část z nich se pravděpodobně nikdy nevrátí do původního zdravotního stavu," dodává.
Pro pacienty vznikají nová centra postcovidové péče
Jelikož se podle odborníků ukazuje, že do budoucna půjde o velmi významnou skupinu lidí všech věkových kategorií, která bude vyžadovat specifický přístup, tak po Česku vznikají nové specializované kliniky se zaměřením výhradně na přetrvávající postcovidové obtíže. Nemocnice se tak snaží předejít problémům, které by mohly nastat, pokud se počet pacientů s podobnými zdravotními komplikacemi bude zvyšovat.
Jedno z odborných center už právě teď budují ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, které bude sloužit jak hospitalizovaným pacientům, tak těm, kteří budou do kliniky přicházet od jiných ambulantních specialistů či praktických lékařů.
"Půjde o sloučení dosud probíhajících programů do specializované poradny. Kromě pneumologů bude k dispozici například imunolog nebo psycholog. Pro pacienty bude jistě přínosná i spolupráce s kardiology a rehabilitačními lékaři s možností cíleného rehabilitačního programu," vysvětluje vedoucí lékař 1. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Michal Šotola.
Už teď je jisté, že zájem o vyšetření na těchto pracovištích bude vysoký. Například ve specializovaném centru postcovidové péče ve Fakultní nemocnici Brno, které vzniklo právě s cílem sledovat pacienty, u kterých potíže přetrvávají více než dvanáct týdnů od prodělání nemoci, už podle primáře kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Vladimíra Heroutka část z nich musí dokonce odmítat.
Komplikace mají i lidé po lehkém průběhu
Podle lékařů pacienty po nemoci nejčastěji trápí příznaky neustávajícího kašle, únavy nebo dušnosti, které mohou signalizovat i těžké plicní či srdeční onemocnění. "Zejména v posledních týdnech jsme opakovaně museli hospitalizovat pacienty, kteří prošli poměrně těžkým covidem často i s nutností intenzivní péče. Strávili několik týdnů v nemocnici, byli propuštěni v přiměřeně dobrém stavu do domácí péče a vrací se pro zhoršení dušnosti. Takových bude jistě ještě přibývat," popisuje Vacek.
Primář interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Jindřich Olšovský ale tvrdí, že to není problém vyskytující se pouze u pacientů, kteří prodělali těžký průběh nemoci. "Týká se to třeba i těch, u kterých nebyl průběh tak drastický, takže do nemocnice nepřišli a léčili se doma, a pak najednou přicházejí s odstupem několika týdnů s tím, že mají potíže s dušností," upozorňuje.
Takoví lidé se pak velice často hospitalizují s například bakteriálními zápaly plic, které se léčí antibiotiky, nebo s takzvanou plicní embolií, kdy se v plicích tvoří krevní sraženiny. "Je to komplikace skutečně častá a může být až život ohrožující, na druhou stranu při současných diagnostických a terapeutických možnostech, pokud je odhalena včas, je to záležitost řešitelná," vysvětluje Vacek.
Vedle toho se podle Olšovského objevuje také řada pacientů, kterým covid způsobil vážné kardiovaskulární potíže, kdy nemoc postihuje srdce a tepny. "Lidé, kteří se do té doby se srdcem nikdy neléčili, najednou přicházejí s prvními příznaky srdečního selhání. Dále se také objevují časté arytmie," podotýká. Srdeční potíže potvrzuje i primář Polák, podle kterého se to už současně týká i dětí, u kterých bylo postižení tohoto typu dříve popírané.
"Důvodem pro vyšetření v nemocnici může být ale také celá řada zdánlivě méně závažných obtíží, kdy se pacient chce jen ubezpečit, že se nejedná o život ohrožující stav, ale naopak pouze doznívající symptomy," tvrdí primářka interního oddělení z Oblastní nemocnice Kolín Emílie Niedobová. V takových případech se podle ní u pacientů objevují časté bolesti na hrudníku, celková slabost a nevýkonnost. Trápit je mohou ale také četné neurologické problémy, jako například bolesti hlavy, úzkostné stavy, deprese nebo poruchy spánku.
Kritická je dušnost, která přetrvává v klidu, a teploty
Ačkoli se podle odborníků ve většině případů jedná o plně řešitelné komplikace, je důležité, aby pacient rozeznal, kdy už je třeba navštívit lékaře. Jako dobré rozpoznávací znamení může podle primáře Heroutka sloužit doba trvání obtíží, podle které pacienty rozděluje na dvě skupiny.
Do první spadají ti, kteří mají problémy po nemoci relativně časně. Dominuje u nich přetrvávající dušnost, bolest na hrudníku, nespavost nebo poruchy soustředění. Jelikož takovéto obtíže do tří měsíců běžně odezní, po zmiňovanou dobu by tak pacienti měli problémy řešit především se svým praktickým lékařem. Druhou skupinou jsou podle něj pacienti, u kterých dané symptomy přetrvávají více než tři měsíce po prodělání nemoci. Takoví by se již měli nechat vyšetřit specialistou.
Podle primáře kliniky plicních nemocí a tuberkulózy z Fakultní nemocnice Olomouc Milana Sovy, který vede postcovidovou poradnu, záleží hlavně na tom, jak se člověk sám cítí. "Nejlepší je vždy zvážit situaci se svým praktickým lékařem, který zhodnotí, jestli je stav natolik vážný, že by vyžadoval hospitalizaci," radí.
Pokud se ale pacientovi špatně dýchá i v klidu a má teploty, měl by podle Olšovského situaci okamžitě řešit. Může jít o již zmiňovaný zápal plic nebo právě srdeční potíže, které dokáže rozeznat pouze odborník.
Pro mírnější příznaky, jako je například bolest kloubů, je obecným doporučením lékařů fyzioterapie. Pacient se svými problémy může ale začít pracovat už i sám doma a postupně zlepšovat svůj stav ještě předtím, než se na něj s ambulantní rehabilitací dostane řada.
Efektivní může být jednoduché dýchací nebo protahovací cvičení, na které se specializuje například klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace ve Fakultní nemocnici Olomouc, která prostřednictvím videí na sociálních sítích sdílí sérii rehabilitačních cviků, které si lidé mohou doma sami vyzkoušet.
Podle lékařů mohou pomoci také pravidelné procházky, jejichž délku by měl pacient postupně zvyšovat. Ty jsou účinné i v léčení psychických obtíží, jako je špatná nálada nebo deprese, které po prodělání nemoci bývají také velmi častým příznakem postcovidového syndromu.
