Zápal plic může prodělat i člověk, který se s covidem léčil doma, říká odbornice

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
5. 4. 2021 10:20
Přibývá lidí, kteří mají dechové obtíže po covidu. Přitom se vůbec nemusí jednat o ty, kteří byli hospitalizováni. Někteří mohli prodělat zápal plic doma, aniž to věděli. I takoví přicházejí na plicní rehabilitaci ke Kateřině Neumannové z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. "Pacienti říkají, že se nikdy tak špatně necítili a nikdy se jim tak špatně nedýchalo," říká.
Kateřina Neumannová z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která se zabývá plicní rehabilitací.
Kateřina Neumannová z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která se zabývá plicní rehabilitací. | Foto: Archiv Kateřiny Neumannové

Jak velké množství lidí má následně po covidu potíže s plícemi?

Podle údajů, které zveřejnili kolegové z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy z FN Olomouc, dochází k významnému snížení plicních funkcí zhruba u čtyř procent pacientů. Z této kliniky se k nám na plicní rehabilitaci dostává největší množství pacientů. Ale ne všichni, kteří jsou na klinice vyšetřeni a mají dechové obtíže či jiné obtíže po covidu, k nám přijdou, a to třeba proto, že bydlí v jiném městě a dochází tak na rehabilitaci tam. Nemocných, kteří prodělali covid, je velké množství, a proto i narůstá počet těch, kteří mají dechové obtíže a potřebují plicní rehabilitaci.

S čím k vám na rehabilitaci přicházejí lidé, kteří prodělali covid?

Většina pacientů, kteří k nám po covidu přicházejí, má dechové obtíže, mnoho z nich je i více unavených, než byli před onemocněním. Kromě toho říkají, že ztratili fyzickou kondici, některé bolí na hrudníku. Říkají, že pro ně byl covid nejtěžší chřipkou v životě, že se nikdy tak špatně necítili, nikdy se jim tak špatně nedýchalo. U mladších pacientů se často dechové obtíže nebo únava vyskytují při sportovních aktivitách, a dříve je přitom při sportu vůbec neměli. Nedaří se jim tak vrátit na sportovní úroveň, na jakou byli zvyklí před onemocněním.

Například jedna pacientka měla při covidu zvýšenou teplotu, velkou bolest svalů, hlavy. Bolest sice zmizela, ale když se chtěla vrátit ke cvičení nebo běhání, byla velmi unavená, měla pocit, že nemá dostatek energie, že její tělo nefunguje. Do té doby neměla při pohybových aktivitách žádné problémy, když prodělala chřipku nebo nachlazení, vždy byla schopná se k nim do čtrnácti dnů vrátit. Nicméně po covidu se jí to nedařilo ani po dvou měsících od nákazy.

K čemu všemu to může vést, když se covid dostane do plic?

Záleží, kam až se vir dostane a kde se všude množí. Pokud se dostane do plicní tkáně a tam se rozmnoží, může způsobit zánětlivou reakci. Kvůli zánětu pak nemůže plicním sklípkem procházet kyslík do krve a oxid uhličitý z krve zpět do plic, aby mohl být vydechnut. Kvůli tomu nemají pacienti dostatek kyslíku, který putuje po těle. Tím se zvyšuje jejich dušnost. To je i důvod, proč je používána u pacientů při hospitalizaci kyslíková terapie. Čím víc plicních sklípků zánět zasáhne, tím vážnější je průběh nemoci.

Může to vést až k oboustrannému zápalu plic. Pro pacienta může být dýchání natolik obtížné, že začne dechově selhávat, může se u něj projevit i syndrom akutní respirační tísně, což je nejzávažnější postižení plic. A právě to jsou ti pacienti, kteří bývají na jednotkách JIP či ARO. 

Musí mít člověk těžký průběh covidu, aby měl následně problém s plícemi?

Není to pravidlem. Může se stát, že i pacient, který zvládl léčbu covidu doma, mohl mít mírný zápal plic. Dřív bylo běžné, že když jste se cítili špatně a nemohli jste dýchat, zašli jste k lékaři, který vás vyšetřil, a pokud výsledky ukazovaly na možný zápal plic, poslal vás na rentgen a nasadil léčbu. Jenže teď když máte příznaky covidu, zavoláte lékaři, že vám není dobře, jdete na test a do karantény. A pokud vám není natolik zle, že byste kvůli tomu museli do nemocnice, léčíte se doma, a ne všechny pacienty tak vidí lékař. Takže je možné, že i pacienti, kteří se léčí doma, mohou mít mírný zápal plic.

A právě kvůli tomu se může stát, že má pak takový pacient po prodělané nemoci přetrvávající problémy. Je dušný, unavený, má suchý kašel. Takového pacienta by vždy měl vyšetřit praktický lékař nebo specialista. Ten potom udělá podrobnou diagnostiku, díky čemuž někteří z těchto pacientů konečně zjistí, že prodělali zánět plic. Takže není pravidlem, že zánět plic může mít jen ten, kdo je hospitalizovaný.

Až pocovidové vyšetření může ukázat jiné chronické onemocnění

Takže když člověk, který prodělal covid, nemůže ani pár týdnů po nemoci pořád normálně dýchat, znamená to, že nejspíš prodělal zápal plic, ale nevěděl o tom?

Může a nemusí. Dušnost nevzniká jen u těch, kteří prodělali zápal plic. Je to komplikovanější a příčin dušnosti je velké množství. Covid nemusí postihnout jenom dýchací systém nebo plíce - může dojít k postižení srdce či neurologickému postižení. Zároveň je zejména u starších pacientů rizikové, že když leží během akutní fáze na lůžku, mají mnohem méně pohybu. Když se k tomu navíc léčí i s jiným chronickým onemocněním, mohou velmi rychle ztratit svalovou hmotu a tím přijít o fyzickou kondici. Vedle toho se musí vyrovnat s probíhající infekcí.

Kromě snížení kondice může dojít i ke snížení síly dýchacích svalů, to pak způsobuje dechové obtíže, a přitom jsou plíce v pořádku. Následkem je právě dušnost, pocit chybějící energie, každá pohybová aktivita je pro tyto lidi namáhavá. A to samé se často děje u chronicky nemocných pacientů při úrazu či jiné infekci. Takže ne všichni dušní pacienti po covidu musí mít nutně poškozené plíce. Kolegové proto zkoumají, z čeho pramení obtíže lidí, kteří mají po covidu plíce v pořádku - zda je důvodem jiné onemocnění, nebo přímo covid. Stává se také, že vyšetření odhalí úplně jinou nemoc, o které pacient do té doby nevěděl. I k nám na rehabilitaci se nejvíce dostávají lidé, kteří mají dechové obtíže, ale plíce mají v pořádku.

Takže tím, že lidé prodělali covid a špatně se jim dýchá, se následně přijde na to, že měli už delší dobu třeba úplně jinou nemoc?

Ano, například se k nám dostávají kuřáci, kterým se už delší dobu špatně dýchalo, a vyšetření ukáže, že mají chronickou obstrukční plicní nemoc. Jenže dokud neprodělali covid nebo dřív třeba těžkou chřipku, po které se jejich dušnost výrazně zhoršila a začala je obtěžovat už třeba při chůzi do schodů, tak tomu nevěnovali dostatečnou pozornost. Do té doby dechové obtíže zdůvodňovali třeba tím, že stárnou, přibrali na váze. Přitom už předtím, než onemocněli covidem, měli poškozené dýchací cesty nebo plíce. Čili bez podrobného vyšetření nelze jednoduše odpovědět na to, zda je každá dušnost po covidu způsobená pouze proděláním této infekce, nebo se na ní podílejí třeba jiná onemocnění.

Zůstaňme ještě u těch, kteří mají po covidu problém s dýcháním, ale rentgen ukáže, že mají plíce v pořádku. Říkala jste, že u starších lidí to může být spojené s jinými chronickými nemocemi či nedostatkem pohybu. Co je ale příčinou u mladších lidí?

Koronavirus může mít dopad na svalový či nervový aparát, srdce, plíce a to vše s tím může souviset. Přesný důvod vám ale nepovím, dopady nemoci se pořád analyzují, zabývá se tím mnoho odborníků. Chodí k nám mladí lidé, kteří měli těžký průběh covidu a léčili se doma. Mají ale problém vrátit se k pohybovým aktivitám, na které byli zvyklí. Většina z nich přitom nemá poškozené plíce. Tito pacienti jsou z toho překvapení, říkají, že když dřív prodělali chřipku, mohli pak hned jít běhat, a teď nemohou ani několik týdnů po nemoci, unavuje je to, zadýchávají se.

Může za tím být snížená kondice, snížená síla dýchacích svalů či další jiné příčiny. Já jim vždy říkám, že když jsem měla jako malá chřipku, vždycky jsem byla týden doma, pak třeba ještě další týden nesportovala a až pak se ke sportu postupně vracela, protože rekonvalescence je potřeba. Jenže v posledních letech se často setkáváme s tím, že lidé nemoc přecházejí, nevyléčí se pořádně, nevěnují žádnou dobu rekonvalescenci. Po běžných nachlazeních to u většiny lidí nezanechalo žádné obtíže, vše šlo po nemoci dobře, ale u covidu to najednou nejde, průběh je jiný a pacienti nečekají, že po odeznění akutní fáze mohou obtíže ještě přetrvávat.

Když ale člověk prodělá třeba angínu nebo těžkou chřipku, tak mu přece také není vůbec dobře a trvá dlouho, než se vrátí do normálního stavu…

Ano, to známe už z dřívějška - pacienti šli k lékaři s dechovými obtížemi, únavou. Lékař zjistil, že mají po těžké chřipce či angíně třeba funkční poruchu dýchání, nikoliv poškozené plíce, a poslal je k nám, abychom jim pomohli postupně se vrátit zpět do kondice. Rozdíl je v tom, že takových pacientů bylo mnohem méně, protože počty těžkých případů chřipky či angíny byly mnohem nižší, než je nyní nemocných s covidem. Je možné, že kdyby bylo případů těžké chřipky tolik co covidu, měli bychom stejné množství pacientů s dechovými obtížemi, jako máme teď. Ne každý pacient, který prodělá covid, má však po odeznění nemoci další následky. To bychom měli přehlcené rehabilitace a to se neděje, velké množství pacientů je bez příznaků, schopných fungovat bez problému.

Pacienta, který prodělal covid bez příznaků, jsme neléčili

To ano, nicméně výzkum ve Fakultní nemocnici Hradec Králové zjistil, že téměř polovina pacientů, kteří měli lehký průběh covidu, měla ještě tři měsíce poté problémy s dýcháním, bolestí na hrudníku. Souhlasí to s tím, co pozorujete v praxi?

To nedokážu říct, k nám na plicní rehabilitaci přicházejí pouze pacienti, kteří mají několik týdnů až měsíců po nemoci potíže a lékař u nich nenalezl žádnou jinou příčinu než prodělaný covid. Pak jsou ale i pacienti, kteří přijdou po prodělané infekci a mají i další onemocnění, takže v jejich případě nelze jistě říct, jestli jejich potíže začaly pouze kvůli covidu, nebo se jen kvůli covidu projevily či zhoršily a způsobila je jiná nemoc. Řada z našich pacientů měla například dechové potíže už před covidem, po jeho prodělání se však zhoršily, takže covid jim ještě přitížil. 

Jak dlouho mohou problémy po covidu přetrvávat?

Je to velmi individuální. Navíc jak jsem zmínila, záleží to na mnoha faktorech, například přidružených nemocech. Mnoho pacientů, kteří k nám přijdou třeba šestý sedmý týden po infekci, se cítí lépe už třeba po čtvrté rehabilitaci. Na druhou stranu u pacientů s jiným vážným onemocněním to jde pomaleji. Například jsem tu měla holčičku, která prodělala covid a má vrozené svalové onemocnění. Takže se u ní soustředíme na dechovou rehabilitaci, ale budeme řešit i její svalové onemocnění. Půjde tak o úplně jiný typ rehabilitace než u lidí, kteří měli jen covid, kromě plicní rehabilitace budou do její terapie přidány i další fyzioterapeutické koncepty a metody. 

Přišel k vám už nějaký pacient, který prodělal covid zcela bez příznaků? 

Takového jsme neměli. U každého pacienta, který byl odeslaný na plicní rehabilitaci, tak v akutní fázi nemoci byly alespoň mírné příznaky.

Jak probíhá rehabilitace plic?

Nejdřív zjišťujeme, jak se pacientům dýchá, jaké svaly při dýchání zapojují, jaká je síla jejich dýchacích svalů, jaká je jejich fyzická kondice a podobně. Vyplňují dotazník na únavu, dušnost, ale i úzkost, která je často vyvolána obavami, zda se jim podaří vrátit do normálního života. Pacienti se pak učí techniky respirační fyzioterapie, snažíme se zlepšit, jak vydechují či se nadechují, některé pacienty učíme, jak snáz odkašlat, doporučujeme dechové trenažéry. Děláme s nimi i vytrvalostní a silový trénink, abychom zlepšili fyzickou kondici.

Pacienti samozřejmě musí cvičit i doma. Součástí je i trénink dýchacích svalů. Málo lidí totiž ví, že i dýchací svaly lze posilovat, a pokud je to prováděno správně, může to výrazně pomoci snížit dušnost, a to třeba i lidem, kteří mají astma či chronickou obstrukční plicní nemoc. Po šesti týdnech bývá kontrolní vyšetření, kde zjistíme, o kolik se stav pacienta zlepšil. Léčba tedy většinou trvá šest týdnů, jako u jiných onemocnění spojených s poruchami dýchání. Ale zlepšení může nastat i dřív, pak třeba pacienti pokračují v terapii sami doma individuálně. Naopak v některých případech to může trvat o něco déle.  

Chodí k vám spíš mladší, nebo starší pacienti? 

Máme i mladší pacienty, ale víc jich je staršího věku. K nám na rehabilitaci se dostanou jen pacienti, kteří mají výrazné dechové obtíže, které je omezují, normální fungování jim činí obtíže. Ti, kdo jsou možná trochu unavení, nezvládnou toho tolik co dřív, často ani nevyhledají lékaře. A to může být právě případ mnohých mladších lidí.

K čemu může vést, když někteří lidé, kterým se špatně dýchá, vůbec nejdou k lékaři? 

Pokud se někomu po prodělaném covidu nedýchá dobře, tak by to vždy měl konzultovat se svým praktickým lékařem, který ho pak může odeslat i na další specializovaná vyšetření, která mohou pomoci najít příčinu dechových obtíží. Dechové obtíže totiž nemusí být spojené jen s covidem, ale i s dalšími nemocemi a je důležité, aby lékař takového pacienta vyšetřil a určil, zda za to může covid, jiná nemoc, nebo snížená tolerance fyzické zátěže, či funkční porucha dýchání. Je důležité, aby se nic nezanedbalo a nevedlo to tak k opoždění léčby například jiného závažného onemocnění. 

Může mít vliv na to, za jak dlouho se pacient uzdraví, zda před onemocněním žil zdravě?

Určitě to hraje roli, zejména v toleranci fyzické zátěže. Pokud se pacienti před onemocněním málo hýbali, málo spali, neměli dobré stravovací návyky, jsou obézní a podobně, pak jim většinou trvá delší dobu, než se vrátí k tomu, na co byli zvyklí, a je to pro ně o to náročnější. Důležité je, aby byl pacient motivovaný k tomu se uzdravit. Pokud u něj po covidu přetrvávají dechové obtíže, tak se u nás během plicní rehabilitace dozví, co má pro sebe udělat, co a jak cvičit, jaké pohybové aktivity má dělat, a my ho k tomu cíli postupně navádíme, ukazujeme možnou cestu. Je to postupný proces. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Po střelbě v Liberci zemřela žena, muže lékaři převezli do nemocnice

Po střelbě v Liberci podlehla žena na místě zraněním, muže lékaři resuscitovali a přepravili do nemocnice. Uvedl to mluvčí zdravotnické záchranné služby Michael Georgiev. Případ si převzali krajští kriminalisté. Televize CNN Prima News uvedla, že zemřel i zraněný muž.

"Mohu potvrdit, že na místě byly dvě osoby. Žena byla několik desítek minut resuscitovaná, ale resuscitace byla bohužel neúspěšná, utrpěla zranění neslučitelná se životem," uvedl Georgiev. "Druhým pacientem byl muž, který byl také několik desítek minut resuscitován, tato resuscitace byla úspěšná a pacient byl transportován do liberecké nemocnice na traumacentrum," řekl mluvčí záchranky. Podle Primy muž zemřel po převozu do nemocnice.

Událost se stala v Rudolfovské ulici v neděli odpoledne. Policie informovala o zásahu s tím, že nebezpečí osobám v okolí nehrozí. Kriminalisté příčiny a okolnosti střelby na místě vyšetřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy