reklama
 
 

Moskva brání objasnění smrti Jana Masaryka. Možná se přimluvím, ale byla to sebevražda, říká Zeman

7. 9. 2017 23:59
Policisté, kteří řeší zločiny spáchané za minulého režimu, znovu otevřeli vyšetřování smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z března 1948. "Ačkoli byl tento případ do listopadu loňského roku uzavřen, tak na sklonku roku 2016 jsme jej znova otevřeli," potvrdila ředitelka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Eva Michálková. Významnému posunu ve vyšetřování ale překáží neochota Moskvy poskytnout archivní dokumenty. Pomoci by mohla přímluva prezidenta Miloše Zemana, který se do Ruska chystá na podzim. "Pan prezident nevylučuje, že se o této záležitosti zmíní," napsal mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman je ale podle něj přesvědčen, že Masaryk spáchal sebevraždu.

Praha - Už je to patnáct let, co policisté podruhé uzavřeli vyšetřování smrti Jana Masaryka, bývalého ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta. Jak nyní zjistil deník Aktuálně.cz, v minulých měsících případ znovu a možná už naposledy v tichosti otevřeli.

Masarykovo tělo bylo nalezeno 10. března 1948 ráno pod okny jeho koupelny na nádvoří Černínského paláce. Co se tu noc ve služebním bytě ministra zahraničí odehrálo, zůstává stále záhadou. Podle dobové oficiální verze spáchal diplomat sebevraždu, pozdější vyšetřování ale dospělo k závěru, že byl zavražděn. Pachatel ale zůstává neznámý.

Tentokrát se policisté zaměřili přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem. "Ačkoli byl tento případ do listopadu loňského roku uzavřen, tak na sklonku roku 2016 jsme jej znova otevřeli," potvrdila Aktuálně.cz ředitelka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Eva Michálková.

Zásadnímu posunu ve vyšetřování ale brání neochota Moskvy poskytnout archivní dokumenty, které se Masarykovy smrti týkají. Pomoci by mohl prezident Miloš Zeman, který se v listopadu do Ruska chystá. A pro Aktuálně.cz nevyloučil, že se za poskytnutí materiálů přimluví.

"Pan prezident nevylučuje, že se o této záležitosti zmíní," napsal redakci mluvčí Jiří Ovčáček. Dodal ale, že Zeman nevěří tomu, že byl ministr zahraničí zavražděn.

Historik je skeptický

K novému policejnímu vyšetřování je skeptický historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů. "Je dobře, že to dělají, ale myslím si, že už se to po 70 letech nedá vyšetřit a měli by to nechat historikům a badatelům," říká Svoboda.

Připouští, že důkazy mohou ležet v ruských tajných archivech. "Ale mnohdy máme tendence vidět za vším spiknutí a často se stává, že to, jak se věci staly, je mnohem banálnější," uzavírá.

"Pan prezident je přesvědčen, že se jednalo o sebevraždu," napsal Ovčáček s tím, že Zeman vychází z Masarykova životního příběhu. "Je třeba si uvědomit, jakými těžkými vnějšími i vnitřními zkouškami procházel po 25. únoru 1948, kdy zůstal členem vlády Klementa Gottwalda," vysvětlil mluvčí.

Policisté se loni rozhodli případ znovu otevřít poté, co se na ně obrátila badatelka Václava Jandečková. Podle ní se měl v Masarykově bytě v době jeho smrti nacházet někdejší vyšší úředník ministerstva zahraniční Jan Bydžovský, kterého bezpečnostní orgány podezíraly, že předává informace tajným službám Velké Británie a USA.

Jandečková loni předala policii výsledky svého bádání, které podle ní dokazují Bydžovského roli v Masarykově vraždě. Policisty nové dokumenty natolik zaujaly, že případ po konzultaci s Městským státním zastupitelstvím v Praze znovu otevřeli.

"Policie moje informace vyhodnotila jako oprávněné a případ otevřela. Městské státní zastupitelství náš podnět uvítalo a vyšetřování schválilo, nicméně později neschválilo provedení a porovnání testů DNA syna pana Bydžovského s nedopalky cigaret, které byly nalezeny v Masarykově bytě," vysvětluje badatelka.

Jandečková poukázala na to, že se Bydžovský při výsleších Státní bezpečnosti v roce 1950 po několikaměsíčním věznění ke spáchání vraždy Jana Masaryka přiznal. Sám syn Bydžovského před dvěma lety Reportérům ČT řekl, že má o roli svého otce pochybnosti.

Jenže policie Bydžovského výpověď před příslušníky tajné policie zpochybňuje. "Toto doznání bylo ale bezpochyby vynucené, neboť pan Bydžovský své přiznání k vraždě poté opakovaně odvolal. V roce 1968 pak při výslechu na generální prokuratuře uvedl, že v průběhu svého vyšetřování byl psychicky zcela vyčerpán a ochoten přiznat cokoli, samozřejmě popřel svoji přítomnost na místě skonu Jana Masaryka a jakýkoli podíl na této tragédii," vysvětluje šéfka ÚDV Michálková.

Dodává, že policisté mohli pracovat pouze s archivními dokumenty a k novému výslechu Bydžovského dojít nemohlo, protože už je řadu let po smrti.

Objasnit smrt známého politika se policie i badatelé snažili po revoluci několikrát. Nejdříve mezi lety 1993 a 1996, kdy se detektivové soustředili na verzi, že Masaryk vypadl z okna sám, když se zalekl člověka, který bez ohlášení vnikl do jeho služebního bytu. Ministr zahraničí měl z obavy o život vylézt na okenní římsu, kde ztratil rovnováhu a upadl na nádvoří Černínského paláce.

Znovu pak případ otevřel a prošetřoval ÚDV mezi lety 2001 a 2003. Případ byl uzavřen jako vražda, a to zejména na základě expertizy v oboru forenzní biomechaniky, která dokázala, že do vzdálenosti 2,9 metru od stěny se politikovo tělo nemohlo bez působení vnější síly dostat. Lékařský posudek zase poukázal na to, že skok z výšky pozadu je u sebevrahů zcela výjimečný.

Určit vraha se však tehdy nepodařilo. Policie se tehdy obrátila i na Rusko a žádala, aby mohla vyslechnout svědkyni, která působila v Československu v letech 1945 až 1953 jako agentka sovětské tajné policie NKVD, a aby Rusko otevřelo archiv KGB v Moskvě, kde mohou ležet důkazy o smrti Jana Masaryka. Svědkyně ale vyslechnuta nebyla, zemřela krátce po doručení žádosti. A přístup do archivů policii ruské úřady nedaly s tím, že požadované dokumenty jsou stále tajné.

Přístup do ruských archivů se v minulosti snažili dojednat i čeští politici. "V roce 2005 jsme žádali znovu přes premiéra Jiřího Paroubka a ministra zahraničí Cyrila Svobodu, kteří tehdy jeli na zahraniční návštěvu do Ruska," říká policistka.

"Chtěli jsme se podívat do archivu bývalého Komisariátu vnitřních věcí, případně zahraniční Rady ministrů nebo Ústředního výboru Všesvazové komunistické strany z období let 1947 až 1948. I přes tuto snahu jsme opět neobdrželi v kauze Masaryk archivní materiály vůbec žádné," vzpomíná Michálková.

Policie případ prošetřovala až do začátku letošního léta, kdy skončila znovu ve slepé uličce. "Původní verze (že Masaryk byl zavražděn, ale vrah je neznámý - pozn. red.), ke které se ostatně přikláněly i dozorové orgány, je nadále nejnosnější. Klíč k nalezení pravdy, tedy listinné důkazy, které by nám po letech konečně osvětlily okolnosti úmrtí Jana Masaryka, stále leží v cizích archivech," uzavřela ředitelka Michálková.

Pátrání po otci TGM je neuctivé, Češi by měli mít dost sebevědomí, aby si přiznali, že i obyčejný kluk se mohl vypracovat, říká Charlotta Kotíková. | Video: Martin Veselovský |  22:12

autor: Lukáš Prchal | 7. 9. 2017 23:59

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama