Z průzkumu sociologické organizace PAQ research, který sleduje chování Čechů od počátku pandemie koronaviru, vyplývá, že ani při nynějším nárůstu počtu nakažených, který je výrazně vyšší než v jarních měsících, nedosahuje míra zachovávaných preventivních aktivit ani zdaleka těch při první vlně.
Průzkum se zaměřil především na ochranné aktivity, jako je nošení roušky či respirátoru, častější a delší mytí rukou, vyhýbání se přelidněným místům, omezování fyzických kontaktů, jako je podávání rukou apod., používání dezinfekce, vyhýbání se dotykům na obličeji či užívání vitamínů na podporu imunity.
"Ostražitost populace se v průběhu posledních měsíců výrazně mění. V průběhu jarní vlny koronaviru kolem 40 procent respondentů deklarovalo, že dodržuje alespoň 11 ze 13 zkoumaných činností a opatření výše uvedeného typu. V závěru srpna to bylo jen okolo desetiny respondentů, což mohlo výrazně přispět k rychlejšímu šíření viru v populaci," uvádějí autoři průzkumu.
Obezřetnost podle zveřejněných údajů strmě klesla v letních měsících především mezi mladými lidmi od 18 do 34 let. A to již na začátku prázdnin, kdy přes polovinu mladých lidí dodržovalo jen menšinu ochranných opatření. Jejich chování se nezměnilo ani v případě, že byli v kontaktu s nakaženou osobou.
"Nemusí jít o přímý vztah, ale je to důsledek toho, že jde o lidi mladšího věku a s vyšší sociální aktivitou. Hypoteticky může hrát roli i poznání, že v jejich populačních skupinách neměla nákaza fatální následky," uvádějí sociologové. Těm se zdá problematické především to, že jde o skupinu populace, která může být ve zvýšené míře v kontaktu i s pacienty bez příznaků, a stát se tak přenašeči viru, aniž by o tom sama věděla.
Na konci března se také snížil průměrný počet lidí, se kterými byli respondenti v rámci jednoho týdne v kontaktu - z více než dvaceti na sedm. Od konce dubna však dochází ke kontinuálnímu nárůstu kontaktů a během letních prázdnin už byla situace stejná jako před epidemií a nemění se ani nyní.
S příchodem druhé vlny koronaviru se míra prevence opět celkově mírně zvýšila, z průzkumu však vyplývá, že Češi přijali především povinná opatření typu nošení roušky. U dalších preventivních aktivit, jako je vyhýbání se místům s větší koncentrací lidí či častější mytí rukou, nedošlo k žádnému nárůstu.
A ačkoliv například v Praze je doporučené dezinfikovat si ruce po vstupu do každé provozovny, průzkum zaznamenal pouze mírný nárůst chování zahrnujícího používání dezinfekce, omezení fyzických kontaktů či vyhýbání se lidem, kteří byli v kontaktu s nakaženým.
Zodpovědnější jsou ženy a obyvatelé velkých měst
Zpravidla opatrnější a zodpovědnější v prevenci jsou podle zveřejněných dat ženy než muži, a to ve všech věkových skupinách. Průměrně se také setkávají s menším počtem lidí a provozují s nižší intenzitou některé rizikové aktivity, jako jsou například návštěvy restaurací a hospod. Rozdíl se nicméně v posledních týdnech začíná stírat.
O něco zodpovědnější jsou nyní obyvatelé velkých měst nad 100 tisíc obyvatel, kteří dodržují více opatření. Rozdíl oproti lidem z obcí a měst do 20 tisíc obyvatel je ale velmi malý a neodpovídá tomu, že ve velkých městech je i v posledních týdnech významně vyšší riziko nákazy.
Průzkum kromě toho zjišťoval, do jaké míry pandemie ekonomicky zasáhla domácnosti a zda mají lidé obavy ze ztráty práce i z koronaviru obecně.
Vývoj ekonomiky od začátku epidemie těžce dopadl na zhruba desetinu Čechů, jejichž domácnosti zaznamenaly pokles příjmu o 30 a více procent a neměly velké úspory. Domácnosti další přibližně čtvrtiny Čechů si v tomto období pohoršily lehce. Podíl respondentů v těžce ekonomicky zasažených domácnostech se během léta stabilizoval na deset procent a stejná situace panovala i v první polovině září. Během léta také mírně ubývalo lehce postižených domácností, avšak dosud v nich žije kolem čtvrtiny dospělých Čechů.
Pandemie ekonomicky nejvíce zasáhla živnostníky a "dohodáře"
K nejvíce postiženým se řadí především živnostníci (OSVČ) a lidé pracující alespoň zčásti na dohody či za peníze "na ruku", dále domácnosti lidí bez maturity, domácnosti žijící už před krizí pod hranicí chudoby a domácnosti pracovníků v oblasti obchodu a služeb. V této skupině také panuje větší obava ze ztráty zaměstnání či výpadku příjmů.
Ačkoliv však příliš neroste ochota přijímat preventivní opatření, obavy z další vlny pandemie narůstají. Během září vzrostl strach z koronaviru ve všech věkových skupinách. Obavy pociťují častěji lidé starší 55 let, naopak nejnižší míra strachu je podle průzkumu u nejmladších dospělých ve věku 18 až 34 let, ačkoli respondenti do 54 let se jim postupně přiblížili.
Nejvyšší obavy dlouhodobě pociťují respondenti pracující ve zdravotnictví, objevují se však také u řidičů hromadné dopravy či taxi.
