Praha - České děti potřebují vlastního ombudsmana, shoduje se Organizace spojených národů (OSN) a zmocněnkyně pro lidská práva vlády Petra Nečase Monika Šimůnková.
Výbor pro práva dítěte OSN ve své dvacetistránkové zprávě o situaci dětí v Česku upozorňuje stát na to, že děti se tu v případě závažných potíží nemají na koho obrátit.
"Výbor je znepokojen tím, že přestože veřejný ochránce lidských práv může v Česku přijímat stížnosti od dětí, není vybaven adekvátními finančními, technickými a lidskými zdroji, aby mohl efektivně naplňovat tuto funkci," stojí ve zprávě adresované Česku, kterou organizace vydala před pár dny. Myšlenku dětského ombudsmana mezinárodní experti podpořili.
Žena od dětí
Pro vytvoření speciálního úřadu, který funguje například v sousedním Slovensku, teď může být v Česku dobré prostředí. V čele vládního úřadu pro lidská práva totiž stojí expertka na práva dětí. Šimůnková do Strakovy akademie přišla z Nadace Naše dítě, kde například zaváděla telefonickou právní poradnu.
"Myšlenka ustavení dětského ombudsmana je pro mne velmi důležitá, ovšem vytvoření této pozice vyžaduje nejprve dostatečnou politickou vůli, protože je to mimo jiné a hlavně o financích. Tu se budu snažit najít," řekla Aktuálně.cz Šimůnková.
Návrh zákona už přitom existuje, připravoval se už v dobách, kdy lidská práva na vládní úrovni měla na starost ministryně Džamila Stehlíková ze Strany zelených.
Úřad dětského ombudsmana funguje například na Slovensku. I když i tam ho vykonává ombudsman, který se zabývá lidskými právy obecně.
Dospělí, ven!
Má ale například svoji vlastní webovou stránku srozumitelnou dětem. „Milí dospělí, Vás si dovolujeme upozornit, že tato stránka je určená výhradně dětem a jejich problémům," stojí na příslušném webu.
Stránka je ozdobená dětskými kresbami, pracovníci úřadu se dětem představují prostřednictvím fotografií a dětského jazyka. Myšlenka ombudsmanských úřadů pochází ze Skandinávie, ujala se však v mnoha unijních zemí i v USA.
Zpráva výboru OSN se netýkala pouze dětského práva být vyslyšen, experti také překvapivě přišli s kritikou českých babyboxů, kam mohou dítě odložit anonymní matky, které se o něj nejsou schopné postarat. Aniž by při tom novorozeně ohrozily na životě.
"Výbor naléhavě doporučuje, aby český stát přijal všechna možná opatření k ukončení programu "babyboxů" co nejdříve," píší experti. Podle nich se má stát soustředit na kořeny problémů, které vedou k opouštění dětí jejich rodiči, například sociálním poradenství a podporou nechtěně těhotným.
Výbor pro práva dítěte ve své zprávě neopomenul známou slabinu českého školství, tedy diskriminaci romských dětí na českých školách.
„Výbor je hluboce znepokojen tím, že i přes předchozí doporučení a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, Česko se nevypořádalo s vážným a rozšířeným problémem diskriminace, především vůči menšině romských dětí, včetně systematické a nezákonné segregace dětí romského původu z většinového vzdělávání," uvádí se dále ve zprávě.
Experti Dobešovi utekli
Za diskriminaci romských dětí ve vzdělávání Česko pravidelně kritizují mezinárodní organizace včetně institucí EU. V českých ghettech, kterým se úředně říká sociálně vyloučené lokality, žije na třicet tisíc dětí.
Zdejší neziskový sektor odhaduje, že až u 70 procent těchto dětí končí naděje na jiný život, než jaký žijí v chudobě a mimo většinovou společnost jejich rodiče, končí právě vyloučením z běžných základních škol.
Současný ministr školství Josef Dobeš (Věci veřejné) přitom čelí kritice, že diskriminaci romských dětí přehlíží a problémem se nezabývá.
Na protest proti jeho údajné nečinnosti v této věci vystoupilo z pracovní skupiny ministerstva padesát expertů, kteří připravovali plán na zlepšení vzdělávání znevýhodněných dětí.
