Vláda vás odvolala jako vládního zmocněnce pro jádro, měl jste na starosti přípravu jaderného tendru v Dukovanech. Co přesně to pro pokračování projektu znamená?
Když jsem do své funkce nastoupil, měl jsem podmínku, že tu bude fungovat stálý vládní výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů, který bude řídit premiér, ale bude v něm i opozice. Bez politické shody s ní se totiž takhle zásadní projekt dělat nedá. Tím, co se v poslední době děje, jsou tento základní požadavek a myšlenka oslabeny. To v konečném důsledku ohrožuje realizaci samotného projektu.
Opozice chce vyřazení ruského Rosatomu, jak vládě delší dobu doporučují také tajné služby. Vláda to ale zatím nechce udělat. Žádná shoda zde není tak jako tak.
Faktem je, že se z toho stalo hodně politické téma, a lze proto očekávat, že zasáhne do voleb. V nich se mimo jiné bude rozhodovat, jakým směrem chce Česko směřovat, s kým chceme rozvíjet kritickou infrastrukturu státu. Někdo se na projekt dívá jako na ekonomickou nebo technickou otázku, to je ale zúžený pohled. Nad tím je téma politických vazeb a spolupráce, kdo chceme, aby byl náš nejbližší partner, jestli chceme být součástí širších projektů rozvíjených v rámci EU.
Jaderná energetika je symbolem toho, kde jsme a kde chceme být. Vzpomeňme na slova slavného sovětského akademika Andreje Sacharova v jeho slavné eseji "Jaderná energetika a svoboda Západu". Je zjevné, že v nadcházejících volbách bude jaderná energetika tématem a směřování Česka předmětem voleb. Velmi jsem bojoval za to, aby tomu tak nebylo, protože to vede k poškození daného oboru jako celku. Neochota najít shodu před volbami tomu ovšem brání. Neexistence politické shody vedla k zastavení tendru na Temelín 3 a 4. Nechtěl jsem, aby se to opakovalo. Do politických jednání nezasahuji, ale tlačil jsem na politiky, aby došli ke shodě. Jinak riskujeme promarnění času, peněz a energie lidí.
Lidé se v tomhle tématu příliš neorientují.
Jednotlivé politické strany mají jasná stanoviska, z jaderného tendru se stalo i téma hodnotového střetu, to je myslím srozumitelné. To, s kým se v jaderné zakázce spojíme, o nás řekne, jaké hodnoty zastáváme. Máme tu zajímavý průzkum ministerstva zahraničí, ten myslím hovoří dost jasně, většina lidí si nepřeje, aby se na jaderné zakázce podílelo Rusko. Máme tu také šest politických (parlamentních) stran, které jsou proti účasti Rosatomu v zakázce v jakékoliv podobě.
Mohu si o tom myslet, co chci, ale mám-li zájem projekt realizovat s širokou podporou veřejnosti, tak to nemohu ignorovat. Překvapuje mě, že není ochota o těchto názorech naše ruské partnery informovat. Kdyby to tak bylo, projekt by mohl být zahájen a mohli jsme podle stále platné strategie pokračovat dál. Místo toho se tady kolem toho dělají různé tanečky. Když v tom budeme pokračovat, zaděláváme si na to, že projekt nebude realizovatelný.
Jak to myslíte?
Do schváleného postupu se zasahuje. Nyní přišlo ministerstvo průmyslu s tím, že se osloví všichni čtyři potenciální zájemci a pošle se jim část zadávací dokumentace. Před časem jsme se přitom rozhodli pro jinou cestu, stanovili jsme si jasný časový harmonogram a postup. Tyhle změny vytváří nejistotu, nemůžeme stále měnit podmínky a odsouhlasený věcný a časový postup. Nemluvíme o dodávce rohlíků, ale nemalých nákladech na straně dodavatelů. Jen pro příklad náklady na účast dodavatelů na jejich straně u zastaveného tendru na Temelín 3 a 4 přesáhly 700 milionů korun. V řadě věcí potřebujeme toleranci sousedních zemí, Evropské unie, máme celou řadu platných mezinárodních závazků.
Ministr průmyslu se přes odpor bezpečnostní komunity pokouší v zakázce udržet Rosatom, sleduje jako ministr průmyslu byznysové aspekty tendru, ale nikoliv geopolitické a jde v tom proti bezpečnostní komunitě. Co je jeho motivací? Proč to dělá?
Obecně řečeno dosažení strategického cíle nemůžete ovlivňovat či podmiňovat dílčími nápady nebo různými ad hoc podmínkami, které se objeví. Když jdu na severozápad, nemohu si z čista jasna říct, že teď jdu na jih a za chvíli půjdu chvilku na severovýchod a potom zase na severozápad. To bychom se mohli velmi rychle začít točit v kruhu.
Ministr Havlíček se obrací v zakázce i na východ. Proč, když to pro Česko představuje bezpečnostní riziko?
Nevím, z hlediska postupu podle bezpečnostní výjimky - dle zákona o zadávání veřejných zakázek - ekonomické parametry a otázky jaderné bezpečnosti nehrají žádnou roli.
Prezident Miloš Zeman veřejně opakovaně řekl, že chce za vítěze zakázky Rosatom. O jádro se zajímá také jeho poradce Martin Nejedlý. Povídá se, že ministru Havlíčkovi byla na Hradě nabídnuta funkce premiéra, víte o tom?
Na Hradě jsem nebyl, takže se pohybujeme v oblasti spekulací. Pokud bychom řídili takto veliký a dlouhodobý investičně-technický projekt na základě osobních zájmů a preferencí někoho z týmu vládního zmocněnce, ministerstva průmyslu či investora, respektive někoho dalšího stojícího mimo projekt, tak to časem vždy skončí špatně.
Jaký je postoj premiéra? K věci se skoro nevyjadřuje, co vlastně chce?
V poslední době jsem s ním o tom nemluvil, můj pocit je, že toto téma předal do kompetence pana ministra. V předchozích obdobích tomu čas věnoval, nyní to tak, asi s ohledem na další aktivity a úkoly, zřejmě není.
Když chtěl ministr průmyslu minulý týden předběžně zapojit do zakázky i Rosatom, je možné, aby o tom premiér nevěděl?
Někdy se stávalo, že premiér měl hodně odlišný názor než ministr. U téhle konkrétní věci to nemohu komentovat, protože bych hodnotil něco, o čem nemám informace.
Podle našich informací přišly podklady ke změně na ministerstvo průmyslu od ČEZ, je to tak?
Od ČEZ jsme si vyžádali konečnou verzi dokumentace tak, aby se projekt nezdržoval a mohli jsme pokročit dále. Obdrželi jsme ovšem dokument, který se od dohody lišil. Argumentem bylo, že takto byla uzavřena dohoda s ministerstvem průmyslu, nicméně ani já, ani nikdo z mého týmu jsme o dohodě uzavřené zcela určitě mnoho dnů před zasláním dokumentace informováni nebyli. Proto jsem ještě minulý pátek informoval ministra, že k navrženému postupu a některým částem textu dokumentu máme zásadní výhrady. Následně jsem žádal podklady k jednání Bezpečnostní rady státu a vlády, která se tím měla dle zpráv v médiích o jednání Poslanecké sněmovny zabývat, ty jsem ale nedostal a ani na moji žádost nebylo nijak reagováno.
Co ČEZ upravil jinak?
Původně to mělo být tak, že výběrové řízení je vypisováno s termínem předložení nabídek za dvanáct měsíců. To odpovídalo i dohodě mezi předsedou vlády a předsedy politických stran. Chtěli jsme, aby byly zapracovány všechny bezpečnostní výhrady, které vzneslo ministerstvo vnitra. Seznam pozvaných uchazečů by měl logicky být v kompetenci vlády. Místo toho jsme obdrželi dokumentaci, která zkracovala celé řízení, měl být formulován "bezpečnostní dotazník", který ale měl být sestaven tak, že by se v něm nehodnotili uchazeči z pohledu dopadů na bezpečnost státu, ale z pohledu jaderné bezpečnosti, dodavatelského řetězce a řady dalších aspektů, které jsou součástí hodnocení v rámci standardního výběrového řízení.
Navíc ČEZ v posledních třech letech byl s potenciálními dodavateli v pravidelném a častém kontaktu a věděl o nich vše, co bylo k vyhlášení tendru potřeba. Nejzávažnější bezpečnostní otázkou není subdodavatelský řetězec, ale to, kdo je dodavatelem jaderného ostrova, tzv. architect engineerem projektu. To je klíčová funkce rozhodující o úspěšnosti či neúspěšnosti přípravy a samotné výstavby jaderné elektrárny. Zde nalezení odpovědi a hodnocení není tak složité.
Jak to celé vzniklo? Čí to byl nápad?
To opravdu netuším. Byl jsem překvapený, že když jsme se 11. března za účasti a souhlasu vicepremiéra Havlíčka na něčem domluvili, tak jsme 19. března obdrželi něco zcela jiného. Takovou úpravu neuděláte za 48 hodin. Změna zadání podle mě musela padnout už kolem 11. března.
Vláda chce využít bezpečnostní výjimku ze zákona o veřejných zakázkách a na druhou stranu nevyloučí Rusko. Podle expertů to může vést k tomu, že celé výběrové řízení zruší antimonopolní úřad nebo pak Evropská komise jako nezákonné. Vidíte to taky tak?
Když se dělalo výběrové řízení na dostavbu Temelína, stát udělal technickou předkvalifikaci a následně do tendru dle zákona o veřejných zakázkách pozval tři firmy. Pokud nyní uděláme bezpečnostní předkvalifikaci, a to včetně hodnocení subdodavatelů, hodnocení jaderné bezpečnosti atd., tak budeme odpovídat na řadu otázek, proč nepostupujeme podle standardního výběrového řízení. Předpokládám, že na ně jsou odpovědi k dispozici. Musím vyjít z toho, že nemám všechny informace z posledních dní a ministerstvo přesně ví, proč a s jakými argumenty takto postupuje. Potom určitě nebude mít problém toto u antimonopolního úřadu nebo Evropské komise obhájit. Při zahájení i samotných jednáních v rámci prenotifikačního řízení u Evropské komise jsme informovali o plánovaném postupu. Teď budeme muset vysvětlit, proč jej modifikujeme. Podle mě si zbytečně komplikujeme život.
Co potenciální uchazeči o jádro říkají náhlé změně postupu státu? Nyní po půlročním "bezpečnostním posouzení" mají podle ministra Havlíčka dostat na následnou přípravu nabídek do oficiálního výběrového řízení jen půl roku. A nikoliv rok, jak dříve stát avizoval. Neptali se vás na to?
Pokud jim na předložení nabídek nedáme prostor 12 měsíců, tak otázky budou. Každá z těch stran počítá s roční lhůtou. Plánuje na to lidi, plánuje na to peníze, plánuje na to rozdělení činností a aktivit jednotlivých odborných útvarů. Není to tak, že si vzpomeneme a uchazeči najednou stovce lidí řeknou, že mají zastavit práce na rozpracovaných projektech a začít dělat na něčem jiném.
Takto to v žádné ze čtyř uvažovaných firem nefunguje. Mám veliké obavy, zda změna postupu, o které nikdo z dodavatelů nebyl informován a dovídají se o ní z médií, nevytvořila u vedení potenciálních dodavatelů určitou nejistotu, která povede k menší pozornosti věnované našemu projektu. Navíc, a to je velmi špatné pro české dodavatele, bude minimum času na dojednání výhodných obchodních dohod mezi nimi a potenciálním hlavním dodavatelem.
Stavba nového bloku Dukovan
- O obří zakázku na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany mají kromě ruského Rosatomu a čínské firmy China General Nuclear Power zájem další čtyři společnosti: francouzská EDF, jihokorejská KHNP, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.
- Dle plánu by dostavba měla přijít na 160 miliard korun. Experti ale varují, že všechny dosavadní projekty stavby jaderných elektráren ve Finsku, Francii či Velké Británii se výrazně prodražují a zdaleka tak nemusí jít o konečnou částku.
- Na financování výstavby se podle původní dohody český stát měl podílet zhruba 70 procenty, zbylých 30 procent měla zaplatit polostátní energetická společnost ČEZ. Nakonec ale zřejmě bude celou stavbu financovat stát.
- Investice do jaderné elektrárny se bude následně splácet z výnosů z prodané elektřiny. Čím dražší stavba bude, tím více potom čeští spotřebitelé za elektřinu z jádra zaplatí. Dle vlády by ale měli naopak ušetřit.
- Začátek stavby se plánuje na rok 2029, plné spuštění o osm let později.
Ministr Havlíček vaše odvolání zdůvodňuje tím, že nemáte nezbytnou bezpečnostní prověrku, u níž se ukázalo, že je ve funkci potřeba. Jak je možné, že jste ve funkci dva roky a ta "potřeba" se vynořila až nyní?
Prověření na nejnižší stupeň pochopitelně mám. To dostačovalo na účast na uzavřených jednáních vlády. K roli, kterou mám, prověrku na vyšší stupeň nepotřebuji. Kdyby tomu bylo jinak, nebyl problém, abych o ni požádal. V minulosti jsem ji měl na stupeň "tajné". Nepotřebuji se seznamovat s tajnými dokumenty a hodnoceními bezpečnostních služeb. Pro mě byl důležitý výsledek jejich posouzení - pokud někoho označí za nebezpečného, tak jsem to respektoval.
Takže to byla záminka?
O odvolání jsem se dozvěděl z vysílání ČT24. Beru to, jak to je. Už jsem toho v životě zažil tolik, že se necítím nijak dotčený. Svoji práci jsme jak já, tak můj tým odvedli. Práce vás musí těšit. Je neštěstí strávit život něčím, co vás nebaví. To je smutný život.
