Praha - Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová patří mezi menšinu ministrů, kteří v pondělí nezvedli ruku pro vyvlastnění statkářky Ludmily Havránkové.
Vláda k vyvlastnění přistoupila přesto, že statkářka akceptovala podmínky dohody a parafovala smlouvy.
"Když už jsme učinili paní Havránkové nabídku, tak bychom od ní neměli ustupovat, zvláště když byla ochotna se dohodnout," řekla Aktuálně.cz ministryně Kovářová. "Se včerejším rozhodnutím nesouhlasím. Bohužel jsme ale prohráli a já to musím respektovat."
Podle Kovářové stát tímto krokem ztrácí ve vyvlastňovacím řízení svoji pozici.
Pro vyvlastnění hlasovalo 11 ministrů, naopak ruku pro něj nezvedl podle informací Aktuálně.cz premiér Jan Fischer, ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel a již zmíněná ministryně Kovářová.
Naopak ministr vnitra Martin Pecina postup vlády hájí. "Neměli jsme jinou možnost, varianta dohody nám nebyla předložena, Úřad vlády konstatoval, že dohoda není možná," uvedl. "Za této situace jsem postupovali podle usnesení z února, které říká, že pokud se dohoda do konce dubna neuzavře, začne se vyvlastňovat."
Primátor proti vyvlastnění
Proti vyvlastnění se v úterý postavil také primátor Hradce Králové Otakar Divíšek (ODS), jenž se účastnil všech vyjednávání mezi vládou a statkářkou.
"Mohu proto s čistým svědomím prohlásit, že paní Havránková vyšla vyjednavatelům (jak vládním tak ŘSD) maximálně vstříc," uvádí primátor v prohlášení, jehož plné znění naleznete ZDE.
Zároveň vyjadřuje údiv nad tím, že pro vyvlastnění hlasovali také ministři jmenovaní jeho domovskou ODS. "Proč ji tedy nyní vláda trestá za svou vlastní nečinnost při řešení výkupu pozemků od paní Štrosové?" ptá se primátor. Zároveň prohlásil, že je "připraven a ochoten" dosvědčit u soudu pod přísahou, že paní Havránková měla snahu se dohodnout.
Lepší dohoda než vyvlastnění
Podle Kovářové není postup vlády korektní a přinese paradoxně větší komplikace a zpoždění dostavby dálnice.
"Po dvacetileté činnosti v advokacii jsem přesvědčena, že je vždy lepší se dohodnout. Je lepší dnes dohoda než dlouholetý soudní spor," říká. "Vyvlastňovací řízení je vždy mnohem větší problém a bude trvat dlouho. Přinese to řadu soudních sporů, může se to dostat až před Ústavní soud."
Navíc prý bude komplikovaný i samotný proces vyvlastnění, protože Havránková na dohodu se státem přistoupila. Tím, s kým se stát nedohodl je jiná osoba - Jaroslava Štrosová.
Vládní úředníci však argumentují tím, že paní Štrosová je sestra paní Havránkové a tudíž nedohoda s ní, znamená nedohodu s paní Havránkovou. Právě tento nelogický postup může být pro zahájení vyvlastnění zásadním problémem.
"Jako právní praktik vím, že to bude velmi komplikované s tímto argumentem proces zahájit," míní ministryně Kovářová.
Za pozemky tržní cenu
Kovářová se podle svých slov snažila přesvědčit své kolegy na vládě, aby od vyvlastňování ustoupili a zaměřili se na sjednání dohody s Jaroslavou Štrosovou.
"Paní Štrosové nabídl stát cenu za její pozemek teprve před třemi týdny, a to je příliš krátký čas na to, aby se mohla zodpovědně rozhodnout," říká ministryně. "Navíc jsem přesvědčena, že když chce stát vykoupit pozemky pro své účely, měl by za ně nabídnout takovou cenu, aby byla pro toho účastníka akceptovatelná - tedy měli paní Štrosové nabídnout tržní cenu."
Připomněla také, že stát přistoupil k vyvlastnění paradoxně v době, kdy se po 17 letech podařilo sjednat dohodu, se kterou paní Havránková souhlasila.
"Za této situace by se určitě dalo týden, dva počkat a dát prostor pro dohodu s paní Štrosovou," uvedla ministryně Kovářová.
Ministr Pecina je však jiného názoru. "Žádná varianta dohody na vládě nebyla. Byly nám předloženy jen dvě varianty: buď vyvlastnit celek, nebo jen část paní Štrosové a paní Havránkové vyplatit vše podle dohody. Ani pro jednu variantu nebylo dost hlasů, proto jsme následně hlasovali, že budeme postupovat podle únorového usnesení," popisuje pondělní jednání kabinetu. "Nemá smysl zaplatit paní Havránkové, když bysme stejně museli kus vyvlastňovat. Ale tím jsme nezabouchli dveře, v rámci vyvlastnění je snaha i o dohodu."
Zda však za nedohodu nemohou právě úředníci, kteří ji s paní Štrosovou nesjednali, nechce ministr Pecina komentovat. "U těch jednání jsem nebyl," říká. "Vím jen, že součást dohody s paní Havránkovou bylo, že zajistí, že pozemky prodají i ti ostatní včetně těch aktivistů a za to dostane exkluzivní podmínky. A to se nestalo. I kdyby chyběl jen jeden metr, tak je to jako by nebyla žádná dohoda."
Vyvlastnění podle nového zákona
O vyvlastnění statkářky Ludmily Havránkové rozhodla vláda na pondělním zasedání. Ta však už předtím přistoupila na státem navrhnutou dohodu a parafovala potřebné smlouvy.
Za 3 hektary měla dostat pozemky stejné rozlohy s doplacením zhruba 25 milionů korun, což je rozdíl v jejich hodnotě.
Stát měl od Havránkové získat také 60 hektarů pozemků, které má rodina v pronájmu. Za to měli Havránkovi dostat na 15 let do pronájmu 135 hektarů půdy ve vzdálenější oblasti.
Statkářka také přistoupila na požadavek státu, aby na sebe zpět převedla malý kus pozemku patřící zhruba 67 ekologickým aktivistům. Těm před lety prodala pruh pozemku s tím, aby měla pojistku proti postupu státu.
Vládní úředníci se však nedohodli na prodeji poloviny pozemku, jenž patří sestře Havránkové, paní Štrosové. Cenu za její část pozemku ji totiž nabídli teprve před třemi týdny.
Její nesouhlas s touto částku pak použili jako argument pro vyvlastnění statkářky Havránkové. Ta v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedla, že se proti tomuto postupu bude bránit.
"Princip dohody byl o všech pozemcích rodiny Havránkových, proto my považujeme paní Štrosovou za součást dohody," řekl už na počátku května Aktuálně.cz Michal Frankl z Úřadu vlády. "Pokud by nebyla tento týden dohoda z její strany uzavřena, tak stát nemá jinou možnost než vyvlastnit. To rozhodnutí bude na vládě příští týden."
K vyvlastnění chce nyní vláda využít nově platného zákona, jehož vznik iniciovali někteří královéhradečtí politici speciálně sporem se statkářkou Havránkovou.
