"Trapné a nedůstojné." Stát odkládá odměny zdravotníků za podzim, budou až v červnu

Anna Pálová
17. 2. 2021 6:12
Podzimní vlna epidemie covidu-19 způsobila nebývalý nápor na české zdravotnictví, charakteristický mimo jiné tisíci hospitalizovaných pacientů a vyčerpaným personálem. Premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Jan Blatný opakovaně slibují, že zdravotníky za jejich práci mimořádně odmění. Stát však pro to zatím neudělal ani první krok, a finanční prémie tak dorazí patrně nejdříve v červnu.
Foto: Jakub Plíhal

Sliby o odměnách za podzimní vlnu epidemie covidu-19 slyší zdravotníci od premiéra Andreje Babiše a ministra zdravotnictví Jana Blatného opakovaně. Podle jejich posledního prohlášení z ledna měly finanční prémie přijít zdravotníkům společně s březnovou výplatou. Čili v dubnu. Ve skutečnosti to bude později. 

Vláda totiž dosud ještě ani neschválila, kolik peněz půjde na vypsání dotačního programu, ze kterého se budou prémie zdravotníkům vyplácet. A kvůli rozpočtovým pravidlům je odměny možné vyplatit nejdříve tři měsíce od data, kdy na ně vláda peníze schválí. 

"Pokud by vláda v nejbližší možné době finanční prostředky na dotační program schválila, mohly by být odměny vyplaceny nejdříve v květnu. Reálnější se ale jeví až červen," vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. 

Odkládání odměn zdravotníků kritizuje prezident České lékařské komory Milan Kubek. "Vláda pokazila, co mohla, a důsledky nezvládnuté epidemie řeší právě zdravotníci. Podařilo se nám zachránit desetitisíce lidí. To, co se děje, je katastrofa, která nemá v naší novodobé historii obdoby, ale nebýt zdravotníků, byla by ta katastrofa ještě mnohem větší," tvrdí Kubek, který si navíc stěžuje, že vláda s ním o odměnách od prosince nekomunikuje. 

Podobně nespokojené jsou i nemocnice. "Celou situaci v souvislosti s odměnami pro zdravotníky vnímáme jako trapnou a naprosto nedůstojnou vůči všem zaměstnancům, kteří v nemocnici pracují," míní mluvčí Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj Věra Murínová.

Rozhořčený je i ředitel jičínské nemocnice Tomáš Sláma. "Jestli pan premiér něco slíbil, tak by to měl splnit. Na rozdíl od jarní vlny covidu kladla podzimní vlna nesrovnatelně vyšší nároky na personál. Kdyby vláda přistupovala podle tohoto klíče a referenci si vzala dle vyplacených odměn za jarní měsíce, tak na odměnu pro zdravotníky za podzim a zimu by nestačil ani upravený státní rozpočet," říká Sláma.

Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že zdravotníkům přijdou odměny za období od října do minimálně prvního čtvrtletí letošního roku. Celkově by na prémie mělo jít více než 20 miliard korun. Právě výše odměn jsou podle mluvčí Peterové důvodem, proč se termín jejich vyplacení oddaluje. 

"Je nutné na to vyčlenit finanční prostředky jak z veřejného zdravotního pojištění, tak státního rozpočtu, které nejsou zanedbatelné a oba systémy velice zatíží. Proto jednání ohledně finančních prostředků na vyplacení odměn nebyla ještě ukončena a finální návrh a způsob vyplacení budou záležet na finančních možnostech obou veřejných rozpočtů," vysvětluje Peterová.

Za jarní vlnu epidemie vláda poslala zdravotníkům, kteří mají na odděleních lůžkové a akutní péče plný úvazek, prémii 75 tisíc korun.

Nemocnice zatím odměňují zaměstnance ze svého

V prvních měsících pandemie byla situace v českém zdravotnictví výrazně lepší než během podzimu. Zatímco počet hospitalizovaných se během loňských jarních měsíců pohyboval v nejhorším období kolem 400 pacientů, během podzimu to bylo v jednu chvíli přes osm tisíc.

Nemocnice se tak snaží své zaměstnance odměňovat alespoň ze svých zdrojů, přičemž přihlíží k tomu, že situace na podzim byla výrazně dramatičtější. "Objem prostředků, které na odměny zaměstnanců vynakládáme, neustále roste tak, jak přibývají pacienti s covidem. Zatímco v říjnu činily náklady na odměny bez odvodů 'jen' 2,2 milionu za obě naše nemocnice (Karlovy Vary a Cheb, pozn. red.), v lednu už to bylo 3,8 milionu korun," vypočítává mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký.

Nemocnice však na rozdíl od odměn, které na jaře poskytl stát, dávají prémie převážně jen těm zaměstnancům, kteří pracují s covidovými pacienty. Jejich výše se pak rozlišuje podle rozsahu jejich práce. "Odměny jsou diferencovány podle rozsahu a složitosti péče o covid pozitivní pacienty a míry rizikovosti infekčního prostředí. Vyplaceny byly v řádu desítek milionů. Nejedná se tedy o plošné odměny ve stejné výši pro všechny, jako byly odměny ze státní dotace," vysvětluje předseda představenstva nemocnice v Kolíně Petr Chudomel.

Jenže ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce pro letošní rok snížilo příplatky za covidové pacienty na jednotkách intenzivní péče, jak upozornil před časem server Seznam Zprávy. Nemocnice za týdenní léčbu o takového pacienta dostanou o 133 tisíc korun méně než loni. A některá zdravotnická zařízení výpadek příjmu musí řešit právě krácením prémií pro své zaměstnance. 

Zdravotníci z ambulantní péče zatím nedostali vůbec nic

Zcela mimo systém pak stojí zdravotníci v ambulantní péči. Ti totiž nedostali odměnu ani za jarní vlnu, kterou rozdával stát. Ta byla určena pouze pro nemocnice, ačkoliv i například praktičtí lékaři sehráli v boji s koronavirovou epidemií důležitou roli.

"Negativně to vnímá má zdravotní sestřička, jejíž kamarádky pracující v nemocnici odměny dostaly. Já jsem si bohužel nemohla dovolit jí vyplatit stejnou odměnu kvůli zvýšeným nákladům na ochranné pomůcky. Přitom měla spoustu práce, když jsme suplovaly práci hygieny a kontrolovaly nemocné," svěřuje se praktická lékařka z Mělníka Veronika Fejfarová.

Tentokrát by se však prémií od státu mohly dočkat i ordinace praktických lékařů. Ministerstvo zdravotnictví zatím počítá s tím, že odmění plošně všechny zdravotníky. Samotní praktici se ale k situaci staví spíše skepticky. "Myslím si, že to pro vládu nyní není priorita. Nevím, jestli se to povede. Na odměnách netrvám, ale poté přijdou zprávy, že pro jiné na odměny je, tak mi to přijde líto, že nikdo naši práci neocení," říká Fejfarová.

Nespokojenost se současnou situací vyjadřuje i praktická lékařka z Prahy Zdeňka Schejbalová, která upozorňuje, že velká část zátěže související s pandemií leží právě i na prakticích. "Ošetřujeme akutní pacienty, suplujeme práci hygieny, děláme antigenní testy a tak dále," vysvětluje, proč si myslí, že si i praktičtí lékaři odměny zaslouží. 

Zatímco v případě nemocnic ministerstvo počítá - obdobně jako na jaře - s vypsáním dotačního programu, zdravotníci z ambulantní péče mimo nemocnice obdrží odměny na základě kompenzační vyhlášky, která stanoví příplatky za jednotlivé mimořádné úkony.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy