"Trapné a nedůstojné." Stát odkládá odměny zdravotníků za podzim, budou až v červnu

Anna Pálová
17. 2. 2021 6:12
Podzimní vlna epidemie covidu-19 způsobila nebývalý nápor na české zdravotnictví, charakteristický mimo jiné tisíci hospitalizovaných pacientů a vyčerpaným personálem. Premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Jan Blatný opakovaně slibují, že zdravotníky za jejich práci mimořádně odmění. Stát však pro to zatím neudělal ani první krok, a finanční prémie tak dorazí patrně nejdříve v červnu.
Foto: Jakub Plíhal

Sliby o odměnách za podzimní vlnu epidemie covidu-19 slyší zdravotníci od premiéra Andreje Babiše a ministra zdravotnictví Jana Blatného opakovaně. Podle jejich posledního prohlášení z ledna měly finanční prémie přijít zdravotníkům společně s březnovou výplatou. Čili v dubnu. Ve skutečnosti to bude později. 

Vláda totiž dosud ještě ani neschválila, kolik peněz půjde na vypsání dotačního programu, ze kterého se budou prémie zdravotníkům vyplácet. A kvůli rozpočtovým pravidlům je odměny možné vyplatit nejdříve tři měsíce od data, kdy na ně vláda peníze schválí. 

"Pokud by vláda v nejbližší možné době finanční prostředky na dotační program schválila, mohly by být odměny vyplaceny nejdříve v květnu. Reálnější se ale jeví až červen," vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. 

Odkládání odměn zdravotníků kritizuje prezident České lékařské komory Milan Kubek. "Vláda pokazila, co mohla, a důsledky nezvládnuté epidemie řeší právě zdravotníci. Podařilo se nám zachránit desetitisíce lidí. To, co se děje, je katastrofa, která nemá v naší novodobé historii obdoby, ale nebýt zdravotníků, byla by ta katastrofa ještě mnohem větší," tvrdí Kubek, který si navíc stěžuje, že vláda s ním o odměnách od prosince nekomunikuje. 

Podobně nespokojené jsou i nemocnice. "Celou situaci v souvislosti s odměnami pro zdravotníky vnímáme jako trapnou a naprosto nedůstojnou vůči všem zaměstnancům, kteří v nemocnici pracují," míní mluvčí Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj Věra Murínová.

Rozhořčený je i ředitel jičínské nemocnice Tomáš Sláma. "Jestli pan premiér něco slíbil, tak by to měl splnit. Na rozdíl od jarní vlny covidu kladla podzimní vlna nesrovnatelně vyšší nároky na personál. Kdyby vláda přistupovala podle tohoto klíče a referenci si vzala dle vyplacených odměn za jarní měsíce, tak na odměnu pro zdravotníky za podzim a zimu by nestačil ani upravený státní rozpočet," říká Sláma.

Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že zdravotníkům přijdou odměny za období od října do minimálně prvního čtvrtletí letošního roku. Celkově by na prémie mělo jít více než 20 miliard korun. Právě výše odměn jsou podle mluvčí Peterové důvodem, proč se termín jejich vyplacení oddaluje. 

"Je nutné na to vyčlenit finanční prostředky jak z veřejného zdravotního pojištění, tak státního rozpočtu, které nejsou zanedbatelné a oba systémy velice zatíží. Proto jednání ohledně finančních prostředků na vyplacení odměn nebyla ještě ukončena a finální návrh a způsob vyplacení budou záležet na finančních možnostech obou veřejných rozpočtů," vysvětluje Peterová.

Za jarní vlnu epidemie vláda poslala zdravotníkům, kteří mají na odděleních lůžkové a akutní péče plný úvazek, prémii 75 tisíc korun.

Nemocnice zatím odměňují zaměstnance ze svého

V prvních měsících pandemie byla situace v českém zdravotnictví výrazně lepší než během podzimu. Zatímco počet hospitalizovaných se během loňských jarních měsíců pohyboval v nejhorším období kolem 400 pacientů, během podzimu to bylo v jednu chvíli přes osm tisíc.

Nemocnice se tak snaží své zaměstnance odměňovat alespoň ze svých zdrojů, přičemž přihlíží k tomu, že situace na podzim byla výrazně dramatičtější. "Objem prostředků, které na odměny zaměstnanců vynakládáme, neustále roste tak, jak přibývají pacienti s covidem. Zatímco v říjnu činily náklady na odměny bez odvodů 'jen' 2,2 milionu za obě naše nemocnice (Karlovy Vary a Cheb, pozn. red.), v lednu už to bylo 3,8 milionu korun," vypočítává mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký.

Nemocnice však na rozdíl od odměn, které na jaře poskytl stát, dávají prémie převážně jen těm zaměstnancům, kteří pracují s covidovými pacienty. Jejich výše se pak rozlišuje podle rozsahu jejich práce. "Odměny jsou diferencovány podle rozsahu a složitosti péče o covid pozitivní pacienty a míry rizikovosti infekčního prostředí. Vyplaceny byly v řádu desítek milionů. Nejedná se tedy o plošné odměny ve stejné výši pro všechny, jako byly odměny ze státní dotace," vysvětluje předseda představenstva nemocnice v Kolíně Petr Chudomel.

Jenže ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce pro letošní rok snížilo příplatky za covidové pacienty na jednotkách intenzivní péče, jak upozornil před časem server Seznam Zprávy. Nemocnice za týdenní léčbu o takového pacienta dostanou o 133 tisíc korun méně než loni. A některá zdravotnická zařízení výpadek příjmu musí řešit právě krácením prémií pro své zaměstnance. 

Zdravotníci z ambulantní péče zatím nedostali vůbec nic

Zcela mimo systém pak stojí zdravotníci v ambulantní péči. Ti totiž nedostali odměnu ani za jarní vlnu, kterou rozdával stát. Ta byla určena pouze pro nemocnice, ačkoliv i například praktičtí lékaři sehráli v boji s koronavirovou epidemií důležitou roli.

"Negativně to vnímá má zdravotní sestřička, jejíž kamarádky pracující v nemocnici odměny dostaly. Já jsem si bohužel nemohla dovolit jí vyplatit stejnou odměnu kvůli zvýšeným nákladům na ochranné pomůcky. Přitom měla spoustu práce, když jsme suplovaly práci hygieny a kontrolovaly nemocné," svěřuje se praktická lékařka z Mělníka Veronika Fejfarová.

Tentokrát by se však prémií od státu mohly dočkat i ordinace praktických lékařů. Ministerstvo zdravotnictví zatím počítá s tím, že odmění plošně všechny zdravotníky. Samotní praktici se ale k situaci staví spíše skepticky. "Myslím si, že to pro vládu nyní není priorita. Nevím, jestli se to povede. Na odměnách netrvám, ale poté přijdou zprávy, že pro jiné na odměny je, tak mi to přijde líto, že nikdo naši práci neocení," říká Fejfarová.

Nespokojenost se současnou situací vyjadřuje i praktická lékařka z Prahy Zdeňka Schejbalová, která upozorňuje, že velká část zátěže související s pandemií leží právě i na prakticích. "Ošetřujeme akutní pacienty, suplujeme práci hygieny, děláme antigenní testy a tak dále," vysvětluje, proč si myslí, že si i praktičtí lékaři odměny zaslouží. 

Zatímco v případě nemocnic ministerstvo počítá - obdobně jako na jaře - s vypsáním dotačního programu, zdravotníci z ambulantní péče mimo nemocnice obdrží odměny na základě kompenzační vyhlášky, která stanoví příplatky za jednotlivé mimořádné úkony.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

S ochranou maďarského plotu na hranicích bude pomáhat 50 českých policistů

S ochranou vnější hranice schengenského prostoru bude od 15. října na maďarsko-srbské hranici pomáhat 50 českých policistů. Na pondělním zasedání to schválila vláda, sdělil na tiskové konferenci vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kontingent bude na místě působit dva měsíce.

O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil minulý týden při návštěvě Maďarska premiér Andrej Babiš (ANO). Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun, peníze dnes kabinet uvolnil a budou převedeny do rozpočtu ministerstva vnitra.

Česko tak bude mít policejní kontingenty v Severní Makedonii, Slovinsku a Maďarsku. Hamáček minulý týden nabídl svému slovinskému protějšku Aleši Hojsovi prodloužení české policejní mise. Desítka českých policistů se na tamní hranici s Chorvatskem přesunula v létě.

"Česká republika jasně dává najevo, že jakkoli nemáme vnější hranici Schengenu, jsme solidární a na vnější hranici pomáháme," řekl Hamáček. Česko podle něj za poslední čtyři roky na ochranu a projekty spojené s ochranou vnější schengenské hranice vynaložilo 1,1 miliardy korun, na ochranu české hranice a výbavu policie 400 milionů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Propuštění horníci dostanou od státu měsíčně 5300 korun, někteří až na pět let

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka mají do budoucna získat také propuštění zaměstnanci Severočeských dolů (SD) ze skupiny ČEZ nebo Vršanské uhelné ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který kabinet schválil. Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V současné době mají podle nařízení nárok na příspěvek propuštění zaměstnanci 12 firem, loni v listopadu byla přidána Sokolovská uhelná.

"Všichni horníci, kteří budou muset skončit v důsledku útlumu hornické činnosti mají ode dneška stejné podmínky. Na vládě jsme na návrh MPO rozšířili restrukturalizační příspěvek pro dotčené pracovníky, a to na všechny subjekty, které v budoucnu ukončí těžbu," uvedl ministr.

Návrh počítá s tím, že se počet těchto firem rozroste na 17. Kromě Severočeských dolů a Vršanské uhelné mají mít na příspěvek nárok také tři dceřiné společnosti SD: Prodeco, Revitrans a SD - Kolejová doprava. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v předkládací zprávě materiálu uvedlo, že důvodem předložení tohoto návrhu je přijmout řešení, které by do budoucna alespoň částečně umožnilo minimalizovat očekávané dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání zaměstnanců těchto firem.

"V případě všech v návrhu uvedených subjektů bude v budoucích letech ohroženo zaměstnání více než 5200 zaměstnanců (současný stav) zabývajících se těžbou hnědého uhlí, respektive činnostmi s těžbou přímo souvisejícími, v regionu (Ústecký kraj), který má v současné době nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Ta k 30. červnu 2021 dosáhla výše 5,58 procenta, zatímco celková nezaměstnanost v rámci celé ČR dosáhla výše 3,73 procenta," napsalo v podkladech pro vládu MPO.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

T-Mobile do konce listopadu vypne svou mobilní síť 3G

T-Mobile začne na začátku října na Moravě vypínat svou starší mobilní síť 3G. Kompletní ukončení jejího provozu naplánoval na konec listopadu. Uvolněné frekvence v pásmu 2100 MHz chce využít pro rozvoj sítě 5G. Oznámil to v tiskové zprávě. Většina uživatelů by vypnutí sítě neměla nijak pocítit.

Konkurenční Vodafone 3G vypnul na konci letošního března. O2 začala síť postupně vypínat ve třech krocích od konce května. Důvodem je rovněž využití frekvencí pro novější technologii 5G.

Ukončení provozu 3G se podle mluvčí Zuzany Svobodové dotkne méně než jednoho procenta zákazníků T-Mobilu, jelikož drtivá většina v současnosti používaných mobilních telefonů využívá pro datové přenosy technologii LTE a nově prodávané smartphony stále častěji podporují i sítě 5G. Nejstarší telefony bez připojení k mobilnímu internetu budou nadále pro hlasové hovory i SMS využívat síť GSM, která zůstává v plném provozu a její pokrytí je výrazně širší než pokrytí sítě 3G.

"Vypnutí sítě 3G naši zákazníci nijak negativně nepocítí, protože její roli již před dlouhou dobou převzala síť LTE (4G). Pro operátory je ale uvolnění pásma 2100 MHz velmi důležité pro další rozvoj nejmodernější vysokorychlostní sítě 5G,“ uvedl manažer INS a Fix produktového managementu Zdeněk Bumbálek.

Postup, jak ověřit, zda je zákazník na vypnutí sítě 3G připraven, lze nalézt na stránce http://www.t-mobile.cz/3g. Soukromé i firemní zákazníky, které může ukončení provozu sítě 3G ovlivnit, T-Mobile informoval prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy