Sliby o odměnách za podzimní vlnu epidemie covidu-19 slyší zdravotníci od premiéra Andreje Babiše a ministra zdravotnictví Jana Blatného opakovaně. Podle jejich posledního prohlášení z ledna měly finanční prémie přijít zdravotníkům společně s březnovou výplatou. Čili v dubnu. Ve skutečnosti to bude později.
Vláda totiž dosud ještě ani neschválila, kolik peněz půjde na vypsání dotačního programu, ze kterého se budou prémie zdravotníkům vyplácet. A kvůli rozpočtovým pravidlům je odměny možné vyplatit nejdříve tři měsíce od data, kdy na ně vláda peníze schválí.
"Pokud by vláda v nejbližší možné době finanční prostředky na dotační program schválila, mohly by být odměny vyplaceny nejdříve v květnu. Reálnější se ale jeví až červen," vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.
Odkládání odměn zdravotníků kritizuje prezident České lékařské komory Milan Kubek. "Vláda pokazila, co mohla, a důsledky nezvládnuté epidemie řeší právě zdravotníci. Podařilo se nám zachránit desetitisíce lidí. To, co se děje, je katastrofa, která nemá v naší novodobé historii obdoby, ale nebýt zdravotníků, byla by ta katastrofa ještě mnohem větší," tvrdí Kubek, který si navíc stěžuje, že vláda s ním o odměnách od prosince nekomunikuje.
Podobně nespokojené jsou i nemocnice. "Celou situaci v souvislosti s odměnami pro zdravotníky vnímáme jako trapnou a naprosto nedůstojnou vůči všem zaměstnancům, kteří v nemocnici pracují," míní mluvčí Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj Věra Murínová.
Rozhořčený je i ředitel jičínské nemocnice Tomáš Sláma. "Jestli pan premiér něco slíbil, tak by to měl splnit. Na rozdíl od jarní vlny covidu kladla podzimní vlna nesrovnatelně vyšší nároky na personál. Kdyby vláda přistupovala podle tohoto klíče a referenci si vzala dle vyplacených odměn za jarní měsíce, tak na odměnu pro zdravotníky za podzim a zimu by nestačil ani upravený státní rozpočet," říká Sláma.
Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že zdravotníkům přijdou odměny za období od října do minimálně prvního čtvrtletí letošního roku. Celkově by na prémie mělo jít více než 20 miliard korun. Právě výše odměn jsou podle mluvčí Peterové důvodem, proč se termín jejich vyplacení oddaluje.
"Je nutné na to vyčlenit finanční prostředky jak z veřejného zdravotního pojištění, tak státního rozpočtu, které nejsou zanedbatelné a oba systémy velice zatíží. Proto jednání ohledně finančních prostředků na vyplacení odměn nebyla ještě ukončena a finální návrh a způsob vyplacení budou záležet na finančních možnostech obou veřejných rozpočtů," vysvětluje Peterová.
Za jarní vlnu epidemie vláda poslala zdravotníkům, kteří mají na odděleních lůžkové a akutní péče plný úvazek, prémii 75 tisíc korun.
Nemocnice zatím odměňují zaměstnance ze svého
V prvních měsících pandemie byla situace v českém zdravotnictví výrazně lepší než během podzimu. Zatímco počet hospitalizovaných se během loňských jarních měsíců pohyboval v nejhorším období kolem 400 pacientů, během podzimu to bylo v jednu chvíli přes osm tisíc.
Nemocnice se tak snaží své zaměstnance odměňovat alespoň ze svých zdrojů, přičemž přihlíží k tomu, že situace na podzim byla výrazně dramatičtější. "Objem prostředků, které na odměny zaměstnanců vynakládáme, neustále roste tak, jak přibývají pacienti s covidem. Zatímco v říjnu činily náklady na odměny bez odvodů 'jen' 2,2 milionu za obě naše nemocnice (Karlovy Vary a Cheb, pozn. red.), v lednu už to bylo 3,8 milionu korun," vypočítává mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký.
Nemocnice však na rozdíl od odměn, které na jaře poskytl stát, dávají prémie převážně jen těm zaměstnancům, kteří pracují s covidovými pacienty. Jejich výše se pak rozlišuje podle rozsahu jejich práce. "Odměny jsou diferencovány podle rozsahu a složitosti péče o covid pozitivní pacienty a míry rizikovosti infekčního prostředí. Vyplaceny byly v řádu desítek milionů. Nejedná se tedy o plošné odměny ve stejné výši pro všechny, jako byly odměny ze státní dotace," vysvětluje předseda představenstva nemocnice v Kolíně Petr Chudomel.
Jenže ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce pro letošní rok snížilo příplatky za covidové pacienty na jednotkách intenzivní péče, jak upozornil před časem server Seznam Zprávy. Nemocnice za týdenní léčbu o takového pacienta dostanou o 133 tisíc korun méně než loni. A některá zdravotnická zařízení výpadek příjmu musí řešit právě krácením prémií pro své zaměstnance.
Zdravotníci z ambulantní péče zatím nedostali vůbec nic
Zcela mimo systém pak stojí zdravotníci v ambulantní péči. Ti totiž nedostali odměnu ani za jarní vlnu, kterou rozdával stát. Ta byla určena pouze pro nemocnice, ačkoliv i například praktičtí lékaři sehráli v boji s koronavirovou epidemií důležitou roli.
"Negativně to vnímá má zdravotní sestřička, jejíž kamarádky pracující v nemocnici odměny dostaly. Já jsem si bohužel nemohla dovolit jí vyplatit stejnou odměnu kvůli zvýšeným nákladům na ochranné pomůcky. Přitom měla spoustu práce, když jsme suplovaly práci hygieny a kontrolovaly nemocné," svěřuje se praktická lékařka z Mělníka Veronika Fejfarová.
Tentokrát by se však prémií od státu mohly dočkat i ordinace praktických lékařů. Ministerstvo zdravotnictví zatím počítá s tím, že odmění plošně všechny zdravotníky. Samotní praktici se ale k situaci staví spíše skepticky. "Myslím si, že to pro vládu nyní není priorita. Nevím, jestli se to povede. Na odměnách netrvám, ale poté přijdou zprávy, že pro jiné na odměny je, tak mi to přijde líto, že nikdo naši práci neocení," říká Fejfarová.
Nespokojenost se současnou situací vyjadřuje i praktická lékařka z Prahy Zdeňka Schejbalová, která upozorňuje, že velká část zátěže související s pandemií leží právě i na prakticích. "Ošetřujeme akutní pacienty, suplujeme práci hygieny, děláme antigenní testy a tak dále," vysvětluje, proč si myslí, že si i praktičtí lékaři odměny zaslouží.
Zatímco v případě nemocnic ministerstvo počítá - obdobně jako na jaře - s vypsáním dotačního programu, zdravotníci z ambulantní péče mimo nemocnice obdrží odměny na základě kompenzační vyhlášky, která stanoví příplatky za jednotlivé mimořádné úkony.
