Přestože se v Česku zatím objevilo jen necelých třicet případů nakažlivější mutace delta, která je známá především z Indie, příklad Velké Británie, která kvůli ní aktuálně oddaluje rozvolňování, může sloužit jako výstraha před podceňováním monitorování mutací kolujících v populaci. Odborníci po masivní sekvenaci volají již od začátku roku a v aktuální fázi epidemie je podle nich naprosto zásadní.
"My teď nevíme, co tady ve skutečnosti máme za varianty, protože to nemonitorujeme," upozorňuje viroložka Ruth Tachezy z výzkumného centra Biocev. "Mělo by se sekvenovat kontinuálně, abychom byli schopni včas reagovat, tedy třeba zavřít fabriku v místě ohniska. Když o tom ale nemáme ponětí, může se to rozšířit a zjistíme to, až budou narůstat případy a bude problém," dodává Tachezy.
Ministerstvo zdravotnictví nyní vyslyšelo naléhání odborníků a schopnosti státu odhalovat mutace viru posílí. Chce totiž laboratoře přimět k tomu, aby prováděly takzvaný diskriminační PCR test. Za něj nově nedostanou od pojišťoven jen 614 korun jako za standardní PCR test, ale ještě dalších 614 korun navíc právě za tuto metodu.
"Naším cílem je, aby pozitivní vzorky byly co nejvíce vyšetřovány touto metodou, protože ta nám odhalí, že tam je nějaká mutace. Ještě nevíme jaká, ale víme, že vzorek je něčím neobvyklý a případně pak může být poslán na sekvenaci," vysvětluje přínos této metody ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Kromě toho chce ministerstvo zlepšit i sekvenování, což je rozbor vzorku, kterým se odhalí konkrétní mutace. Od 1. července budou laboratořím tuto analýzu proplácet zdravotní pojišťovny, což by mělo vést k tomu, že se bude provádět častěji. Dosud sekvenaci prováděl Státní zdravotní ústav a také několik vědeckých pracovišť, ale na svoje vlastní náklady. Nově bude počet laboratoří, které mohou sekvenovat, rozšířen a navíc jim analýzu vzorků proplatí zdravotní pojišťovny.
Nová strategie počítá s plošným monitoringem dosud známých mutací, kde by se mělo v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO) přezkoumat pět až deset procent pozitivních vzorků. Vedle toho se na vybraných pracovištích budou prošetřovat zvláštní případy, třeba když se nakazí člověk po očkování nebo mladého člověka mimo rizikovou skupinu postihne těžký průběh nemoci. "Každý takový zvláštní případ by se měl pro jistotu osekvenovat," říká biochemik Václav Pačes z Akademie věd.
Právě s Ústavem molekulární genetiky, kde Pačes působí, se ve strategii počítá jako se sekvenačním centrem, kam budou mířit vzorky z laboratoří v jednotlivých krajích. "Dodnes se vše posílalo na Státní zdravotní ústav a spolu s nimi jsme to my a Biocev sekvenovali, ale nyní se toho bude účastnit mnohem větší množství laboratoří," dodává biochemik.
Podle ministerstva zdravotnictví by měly určené laboratoře sekvenovat kolem čtyř tisíc vzorků měsíčně. Dle posledních dat zdravotního ústavu se v květnu podařilo takto analyzovat téměř 950 podezřelých vzorků, v červnu zatím bezmála osm set. Odborníci z oslovených pracovišť však upozorňují, že kapacity resortem vybraných sekvenačních center jsou nedostatečné.
Soukromé a univerzitní laboratoře se cítí ignorovány
"Jsou tam ještě nedořešené věci, třeba se nemůže účastnit univerzita, ale na tom snad úředníci přes léto ještě zapracují," říká Pačes. Nezapojení soukromých laboratoří kritizují i další.
Státní úhrady se tak nedostanou například univerzitnímu centru Biocev, které po dobu několika měsíců, kdy nestačil sekvenovat Státní zdravotní ústav, zpracovávalo na svoje náklady zásadní počet vzorků. Začátkem června tak z důvodu nedostatku financí muselo se sekvenací skončit. A nová strategie s centrem Biocev nepočítá.
"Jako důvod nám sdělili, že nevědí, jakým způsobem by k nám dostali finance za sekvenování, protože nejsme přímo řízená organizace státu, a potom řekli, že to vlastně už ani není potřeba, protože není třeba sekvenovat tolik vzorků," říká Tachezy.
Podobně do systému nebude zapojena ani plzeňská Bioptická laboratoř, která se sekvenováním rovněž pomáhala. Ta podle její ředitelky Zdeňky Duškové nakoupila za tehdejšího ministra Petra Arenbergera příslušenství k odhalování mutací, jenže ministerstvo je po třech týdnech ze seznamu laboratoří vyřadilo. "Naprosto nás ignorují, přestože jsme do toho investovali. Řekli nám, že to potřebují rychle zařídit, proto napojili jen zařízení spadající pod stát," říká ředitelka Dušková.
"Když jsou přesvědčeni, že jim budou stačit vybraná pracoviště, a zvládnou to, tak ať. Některá s tím ale ještě ani nezačala, přitom my to již umíme a můžeme sekvenovat klidně 200 vzorků týdně. Máme sekvenátor s obrovskou kapacitou, nabízíme to už od zimy, ale marně," uzavírá Dušková.
"Naše chyby se osvědčily, tak je opakujeme"
S údajným vynecháním soukromých i univerzitních pracovišť nesouhlasí ani Pačes. "Kolik mutací bude, to uvidíme asi až po létě. Jak se zdá, naše minulé chyby se nám osvědčily, tak je opakujeme. Některá pracoviště jsou oprávněně rozhořčená," uvádí k tomu.
Ministerstvo zdravotnictví však v kontrastu s vyjádřeními laboratoří namítá, že se do dotované strategie od začátku července mají možnost zapojit všichni. "Z veřejného zdravotního pojištění je péče hrazena všem, kdo se k tomu přihlásí. Soukromá pracoviště se účastnit mohou. Je to asi spíš o ochotě diskriminační PCR metodu provádět, hledali jsme snahu sekvenování zafinancovat v krátkém čase," říká mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová. Přiznává však, že zpětně komerčním a univerzitním subjektům, které ve velkém poslední měsíce mutace odhalovaly, resort činnost neproplatí.
Dušková z Bioptické laboratoře ale vyjádření ministerstva odmítá a říká, že samo ministerstvo jí vyčlenění soukromé laboratoře odůvodnilo tím, že chce strategii spustit rychle. Doplňuje ještě, že se soukromé laboratoře mohou zapojit pouze tak, že budou jen schraňovat materiál určený k následné sekvenaci, o to ale její centrum nestojí.
I přes vyjádření ministerstva se však zatím skutečně se soukromými a univerzitními pracovišti v nové strategii nepočítá. V jeho seznamu laboratoří, které budou odhalovat mutace koronaviru, žádné nejsou.
