Mutace odolná vůči vakcíně se asi už neobjeví, ještě jsme ale nevyhráli, míní experti

Radek Dragoun Radek Dragoun
27. 5. 2021 5:30
Počty nových případů koronaviru v Česku už několikátý týden v řadě klesají, naopak přibývá lidí, kteří se už nechali očkovat. Se slábnoucí epidemií se postupně rozvolňují další a další opatření. Podle odborníků oslovených deníkem Aktuálně.cz se blíží období, kdy už nebudou potřeba žádná omezující opatření, ačkoliv vir z populace už nikdy nezmizí.

Děti již chodí do školy, brzy se otevřou i vnitřní prostory restaurací a lidé budou smět bez jakýchkoliv omezení fungovat. Česko se pomalu vrací do normálního režimu, ačkoliv se každý den stále objevují nové případy onemocnění covidem-19.

Odborníci upozorňují, že oproti loňskému roku, kdy se v létě také zdálo, že epidemie ustoupila, aby pak s nečekanou silou udeřila na podzim, je v zemi nyní mnohonásobně více lidí, kteří mají v těle protilátky - ať už díky očkování, nebo tomu, že covid-19 prodělali. 

"Předpokládám, že do konce léta bude takto chráněno více než 70 procent populace," odhaduje imunolog Václav Hořejší. Nicméně experti upozorňují, že není namístě slavit vítězství nad koronavirem, ačkoliv v létě už podle nich nebude nutné zavádět jakákoliv přísná opatření. 

"Rozhodně bych varoval před oslavou vítězství nad koronavirem letos v létě, všichni si ještě pamatujeme, jak dopadla loňská oslava na Karlově mostě. Troufám si však tvrdit, že k pokornému optimismu už budeme mít důvod," vysvětluje virolog Libor Grubhoffer. 

S přibývající proočkovaností populace a dostatečnými objednávkami dalších vakcín tak momentální riziko spočívá v tom, že virus zmutuje, jak se koneckonců už několikrát stalo. Ve světě se tak nyní šíří hned několik variant koronaviru. Dosavadní výsledky však prozatím ukazují, že stávající vakcíny poskytují alespoň částečnou ochranu i proti nejrozšířenějším mutacím viru. 

"Nemůžeme s jistotou říci, jakým způsobem se bude virus v budoucnosti vyvíjet. Je ale velmi pravděpodobné, že určitá míra ochrany proti těžkému průběhu nemoci, kterou poskytují současně dostupné vakcíny, bude zachována a bude funkční i proti novým virovým variantám," domnívá se imunolog Zdeněk Hel. 

To, že se ještě objeví nové - dosud neznámé - mutace koronaviru, považují vědci za téměř jisté. "Nových variant koronaviru v důsledku jeho mutací se zcela jistě musíme ještě obávat, zejména těch zavlečených ze zemí jejich vzniku, kde v současné době prochází pandemie divokým způsobem," vysvětluje virolog Grubhoffer, který ale nepovažuje za příliš pravděpodobné, že se objeví varianta, na kterou nebudou fungovat protilátky vytvořené po prodělání covidu nebo vzniklé po očkování.

Připouští však, že k tomu v teoretické rovině dojít může. Imunolog Hořejší to dokonce považuje za vážnou hrozbu. Molekulární biolog Evžen Bouřa se však domnívá, že i kdyby k tomu skutečně došlo, svět by na to dokázal poměrně rychle zareagovat a nehrozilo by tak, že by lidstvo stálo opět na začátku jako během loňského března. 

"Uměli bychom zareagovat daleko rychleji. Pozměněné vakcíny nebudou muset procházet celým tím šíleným administrativním kolečkem. Také už jsou v klinických studiích první orálně dostupné léky a žádný z nich necílí na takzvaný spike protein, tedy nové mutace jim nebudou vadit," vysvětluje Bouřa. 

Celé odpovědi odborníků si můžete přečíst níže:

Foto: Aktuálně.cz

Virolog Libor Grubhoffer

Budeme v létě moct oslavit vítězství nad koronavirem v tom smyslu, že kromě nošení roušek a respirátorů v některých prostorech již nebudeme muset zavádět žádná protiepidemická opatření?

Rozhodně bych varoval před oslavou vítězství nad koronavirem letos v létě, všichni si ještě pamatujeme, jak dopadla loňská oslava na Karlově mostě. Troufám si však tvrdit, že k pokornému optimismu už budeme mít důvod. Proti loňskému létu už máme docela významnou část spoluobčanů chráněnou jejich vlastní specifickou imunitou po prodělaném onemocnění (musíme však počítat s časovým omezením takto získané ochrany na nejméně šest měsíců, spíše déle) a zejména také významnou část lidí očkovaných alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19. To jsou důvody k mírnému optimismu.

Musíme však mít na paměti schopnost koronaviru mutovat a vytvářet nové nakažlivější varianty. Pravděpodobnost jejich vzniku se dramaticky snižuje s postupující kolektivní imunitou a vytlačováním koronaviru z cirkulace mezi lidmi.

Opravdovým nebezpečím potom zůstávají nakažlivé varianty koronaviru z přelidněných zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky zavlečené rozvolněným turismem do naší země. Nechť toto zůstává pro nás varováním pro zachování důsledného testování lidí na covid-19, sekvenování koronavirových genomů u podezřelých případů a náhodně vybíraných vzorků a trasování kontaktů pozitivně testovaných lidí. I o nadcházejícím létě ještě nesmíme podcenit možnost zvrtnutí situace do komunitního šíření zavlečené nové varianty koronaviru.

Zdá se, že stávající vakcíny fungují i proti mutacím. Máme se tedy stále obávat mutací, nebo se dá předpokládat, že vir nemůže zmutovat natolik, aby se objevila některá, na kterou by očkování vůbec nefungovalo?

Skutečně, dosavadní data o účinnosti schválených covidových vakcín v ochraně před novými variantami potvrzují, že přes jejich sníženou účinnost stačí zajistit ochranu očkovaného člověka v plném rozsahu nebo jej přinejmenším chrání před těžším průběhem a hospitalizací. Nových variant koronaviru v důsledku jeho mutací se zcela jistě musíme ještě obávat, zejména těch zavlečených ze zemí jejich vzniku, kde v současné době prochází pandemie divokým způsobem. Je to apel na vášnivé cestovatele do některých exotických zemí.

Co když se skutečně objeví mutace, na kterou stávající očkovací látky fungovat nebudou? Bude to znamenat, že budeme opět na začátku? 

Čistě teoreticky to může nastat, prakticky to nepovažuji za větší riziko. Strategicky nejdůležitější jsou mutace v Achillově patě koronaviru, tedy v té části výběžku S, kterou se váže na receptor vnímavých buněk napadeného organismu. Do Achillovy paty směřuje většina specifických protilátek neutralizujících virus. To jsou pro ochranu očkovaného člověka ty nejdůležitější protilátky, ale nejsou jediné.

I ty ostatní specifické protilátky celkové protilátkové odpovědi podpořené navíc složkami buněčné imunity jsou účinnými nástroji v obraně proti koronavirovému vetřelci. V každém případě realistický pohled na problém proměnlivosti koronavirového původce onemocnění covid-19 nás nutí k tomu, abychom počítali s přeočkováváním lidí v čase po covidové pandemii a počítali s pružnou adaptací genetických vakcín na nové varianty koronaviru v cirkulaci. Mám za to, že s ochranou před novým koronavirem to bude podobné jako s chřipkovými viry.

 

Právě se děje

Další zprávy