Prezident to uvedl ve zdravici, kterou na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost konané na Pražském hradě přečetl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Připomněl, že o Afghánistánu nedávno jednal summit Severoatlantické aliance. Spojenci se chtějí ze země stáhnout do poloviny září. "Já osobně to stále považuju za chybu, kterou musíme napravit dříve, než se nám vymstí," uvedl prezident. "Odchod vojsk ale rozhodně neznamená opuštění politického bojiště. Naše angažmá v zemi, včetně ztráty lidských životů, mělo smysl," poznamenal.
Spojenci by proto podle něj neměli dopustit, aby se z Afghánistánu opět stalo útočiště teroristických skupin. To podle Zemana reálně hrozí, když se uváží poslední vývoj v zemi.
S koncem spojenců v Afghánistánu nesouhlasí ani zástupci české vlády. Podle Babiše má stejný názor více evropských politiků. "I když se ze země nyní stahujeme, chtěli bychom dál pokračovat ve výcviku tamních ozbrojených sil," řekl Babiš.
Podle Kulhánka by případná destabilizace Afghánistánu mohla znovu NATO, a tedy i Českou republiku ohrozit. Proto je podle něj důležité, aby i nadále pokračovala nepřímá podpora Afghánistánu ve formě peněz nebo výcviku. Je podle něj potřeba v zemi udržet i českou diplomatickou přítomnost.
Metnar: Načasování je nešťastné
Vojáky by z Afghánistánu v současné době nestahoval ani ministr obrany Metnar, načasování je podle něj nešťastné. V zemi ale podle něj česká armáda nemůže zůstat bez spojenců napořád. Afghánci musí vzít bezpečnost do vlastních rukou, řekl. Dodal, že se připravuje výcvik afghánských ozbrojených sil, který bude mimo afghánské území.
Čeští politici kritizovali stažení z Afghánistánu i minulý týden po summitu NATO. Již dříve ale zástupci obrany oznámili, že se čeští vojáci stáhnou společně se spojenci. Ti plánují odchod ze země do letošního 11. září. Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se jich v zemi vystřídalo několik tisíc. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.
Odchod z Afghánistánu podle Zemana umožňuje ujasnit si priority českého vojenského angažmá ve světě. "Česká republika musí být připravena přispívat k boji proti teroru od Blízkého východu po Afriku," poznamenal. Čeští vojáci by podle něj měli působit v misích NATO, EU i účelově vzniklých koalic. Připomněl české působení v Mali a ochotu navýšit počet vojáků například v Iráku.
Po odchodu z Afghánistánu je pro českou armádu jednou z nejdůležitějších lokalit právě Mali. Loni stála v čele výcvikové mise Evropské unie sedm měsíců a bylo to poprvé, co spojenecké misi velela. Babiš poznamenal, že Česko by mělo v létě roku 2022 opět velení mise převzít.
Zeman také podpořil růst investic do obrany, a to jak objemově, tak i kvalitativně. "Armáda České republiky se musí připravit na konflikty budoucí, nikoli minulé, čemuž musí odpovídat její akvizice," poznamenal. Investice podle něj musí směřovat do moderní výzbroje.
