Alespoň první dávku vakcíny už v Česku dostalo více než polovina obyvatel. A počet naočkovaných by měl dále růst. Podle průzkumu Život během pandemie projevilo koncem července ochotu se očkovat až 70 procent lidí, což je o 14 procentních bodů více než na konci loňského září.
V některých skupinách ale zájem o očkování klesá. Podle stejného výzkumu je nízký například u mladších dospělých nebo mezi členy chudších domácností. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je to z toho důvodu, že kampaň není dostatečně zacílená na jednotlivé skupiny.
"Kampaň by měla mít několik podob podle skupiny, které se dotýká. Jiné argumenty a jiné osobnosti totiž osloví teenagery a jiné zase seniory. Něco jiného pak zabere na vysokoškoláky a něco jiného na lidi se základním vzděláním," vysvětluje Kubek.
Současná kampaň je podle oslovených odborníků, ačkoli má řadu dobrých prvků, spíše nekonfliktní a převážně pozitivní. Hledá společný zájem nejrůznějších skupin společnosti, ale na nikoho necílí přímo.
Eduard Piňos z Iniciativy komunikačních agentur Cesta ven, která celou kampaň připravila a následně ji nabídla státu, ale tvrdí, že funguje přesně tak, jak má. "Chtěli jsme široké veřejnosti především poskytnout odpovědi na základní otázky ohledně vakcín, které jsme identifikovali na základě výzkumů, a v druhé řadě ji také pozitivně motivovat skrze reálné emotivní příběhy," říká.
Lidé teď už o vakcíně vědí mnohem víc, stále ji z nich ale část odmítá
Záměr zvýšit mezi lidmi informovanost o očkování se podle červnového výzkumu iniciativy podařilo splnit. V porovnání s březnem letošního roku významně vzrostla obeznámenost s vakcínou, z 69 procent na 83 procent respondentů. Tvůrci kampaně navíc předpokládají, že během července a srpna toto číslo ještě vyrostlo.
Stále ale podle průzkumu Život během pandemie zůstává asi 16 procent těch, kteří jsou buď ochotní se očkovat, ale váhají, nebo vůbec nevědí. Počet Čechů, kteří vakcínu úplně odmítají, se pak pohybuje mezi 11 a 12 procenty. Kampaň má tak stále potenciál oslovit další skupiny. A právě na lidi, kteří s očkováním nesouhlasí, by se podle expertů měla zaměřit.
Analytička z výzkumné organizace PAQ Research Michaela Kudrnáčová ale tvrdí, že česká kampaň zatím není příliš vidět. "Během léta se to lepší, ale stále se s ní setká spíš ten, který se o očkování zajímá. Nyní je přitom potřeba oslovovat především ty, kteří informace o očkování aktivně nevyhledávají," vysvětluje.
S tvrzením, že kampaň není dostatečně výrazná, souhlasí většina oslovených expertů. "Přiznám se, že jsem si jakékoliv propagace očkování příliš nevšiml. To málo, co jsem viděl, nemělo vtip a hlavně jasné a silné argumenty," říká biochemik Jan Konvalinka.
V Česku chybí jasná a přehledná vysvětlovací kampaň
Mezi největší bariéry ochoty se očkovat se podle průzkumu iniciativy Cesta ven řadí nedůvěra ve vakcínu, její údajná nedostatečná otestovanost nebo strach z nežádoucích účinků. Nově tam patří také obavy, že se lidé budou muset znovu přeočkovat. V tomto ohledu by podle expertů pomohlo jasné vysvětlovaní, že například právě vedlejší účinky vakcíny jsou v porovnání se samotným onemocněním banalita.
Sociolog Daniel Prokop z PAQ Research pak podotýká, že je podobným stylem také třeba vysvětlit mladým lidem, proč má v jejich věku smysl se očkovat. "Důvody jsou takové, že se sníží šíření viru a vznik nových mutací, což do jisté míry také sníží riziko, že budou rozšiřovat nákazu. A v neposlední řadě tím omezí také riziko onemocnění u sebe. Ale to kampaň vůbec neříkala. Takže výsledkem je, že tady teď máme spoustu lidí, kteří tyto společenské důvody nereflektují, protože jim je nikdo nevysvětlil," říká.
U skupiny lidí, kteří si očkováním nejsou jistí, by podle expertů nejlépe fungovalo, aby se jim co nejvíce zpřístupnilo. Podle Kudrnáčové stále existují bariéry, se kterými se lidé setkávají. Překážkou hlavně pro seniory je například vzdálenost očkovacích center od místa bydliště či horší dopravní dostupnost. "Fyzická dostupnost očkování je přitom jeden z hlavních faktorů, které by podle nových dat našeho výzkumu pomohly zvýšit motivaci," upozorňuje.
Zmiňovaný výzkum vypovídá o tom, že by zhruba třetinu takových lidí motivovalo, kdyby si mohli vybrat typ vakcíny. Šestina by pak byla ochotnější, kdyby měli očkování snadněji dostupné, a to buď aby si pro něj mohli dojít pěšky, nebo aby za nimi přijel mobilní tým. Ty by podle Prokopa byly třeba hlavně pro kategorii lidí nad 80 let, kde stále není očkováno nebo registrováno 10 procent lidí.
Na tento problém upozorňuje také imunolog Václav Hořejší, který říká, že právě doočkovat všechny seniory by mělo být současně prioritou. "Snaha o to zůstala evidentně naprosto nezvládnutá. Vakcínu musí dostat ještě asi 300 tisíc seniorů. V některých zemích už ji mají z ohrožených skupin všichni," říká.
Ministerstvo zdravotnictví současně vypisuje výběrové řízení na nové vedení kampaně, která by se měla spustit na podzim. Iniciativa Cesta ven, která navrhla tu současnou pod názvem "Udělejme tečku", už v ní má mít pouhou konzultační roli. "Dá se očekávat, že čísla se po létě zase zhorší a očkování bude zase ještě více aktuální. Navíc budou lidé zpět z dovolených. Je proto důležité, aby vše bylo správně načasované," říká Piňos.
Za očkování bych se lidem nebál zaplatit, říká prezident lékařské komory
Podle Kubka je naprosto nezbytné, aby kampaň byla patřičně vidět. "Měla by být všude. Člověk by na ni měl narazit, když otevře bulvární noviny, dívá se na televizi nebo poslouchá rádio. Současné nasazení je malé, když vezmeme v potaz závažnost epidemie, se kterou se tady už tak dlouho potýkáme. Bylo by dobré, aby hlavně politici svou energii, kterou věnují do vlastní předvolební kampaně, věnovali propagaci očkování," doporučuje.
U pokračování kampaně se odborníci dále shodují na tom, že je jako první potřeba vyčerpat pozitivní motivace. Jako příklad často uvádějí Slovensko, kde lidé mohou za očkování vyhrát až dva miliony eur, což je v přepočtu asi 51 milionů korun. Kromě toho stát slíbil vyplácet finanční příspěvky těm, kteří k očkování přesvědčí i někoho dalšího.
I Kubek by se přikláněl k tomu, aby lidem v Česku za vakcínu zaplatili, a to včetně těch, kteří už ji dostali dříve. Ačkoli jako lékař uznává, že by bylo mnohem jednodušší zavést očkování povinně, vystupňovalo by to podle něj napětí ve společnosti, která už se tak potýká s velmi těžkým obdobím.
Podle Piňose je ale třeba brát také v potaz, že se situace rychle mění a některé státy již začínají k situaci přistupovat radikálně. "Je velmi pravděpodobné, že časem nebude možné na území některých států bez vakcíny vůbec vstoupit, jako je to teď třeba na Maltě. A my se budeme muset postupně tomuto trendu přizpůsobit," varuje.
Podle všeho ale zavedení povinného očkování zatím zůstává tou poslední možnou variantou. "Je to předčasné alespoň do té doby, než vyčerpáme všechny ostatní možnosti. Byl by to extrémní zásah, který by mohl do budoucna negativně ovlivnit i ty, kteří se už nechali očkovat ze své vůle, a je proto potřeba k němu přikročit, až pokud nic jiného nebude fungovat," uzavírá Kudrnáčová.
