Jana Mayerová byla blízkou spolupracovnicí Andreje Babiše v oblasti evropských dotací. Byla to ona, kdo coby místopředsedkyně představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo podal 28. února 2008 žádost o evropskou dotaci určenou pro malé a střední firmy. Komplex Čapí hnízdo slouží jako víceúčelové kongresové centrum včetně hotelu.
"Ačkoliv si byla vědoma toho, že společnost Farma Čapí hnízdo není způsobilá se o předmětnou dotaci ucházet, neboť nesplňuje podmínky pro poskytnutí této dotace, přičemž pro formální naplnění těchto podmínek uvedla v žádosti (…) nepravdivou informaci, že společnost Farma Čapí hnízdo, (…), je malým podnikem," uvádí se v obžalobě, kterou Aktuálně.cz získalo.
Mayerová postupovala obdobně, když podepsala smlouvu o subvenci a následně žádala dotační úřad pro střední Čechy o její proplácení. Od listopadu 2009 do srpna 2010 přišlo na účet firmy 49,997 milionu korun. "Zamlčela (…) informace o tom, že osobou fakticky tuto společnost ovládající a uplatňující na její chod rozhodující vliv je obviněný Ing. Andrej Babiš, akcionář společnosti Agrofert Holding," popisuje obžaloba.
Neoprávněně, účelově
Podle žalobce Jaroslava Šarocha připravil půdu pro podvod Andrej Babiš. Zakladatel a dosud jediný předseda hnutí ANO podle něj učinil první kroky k získání dotace už v druhé půli roku 2007. Tehdy se klíčová firma nejmenovala Farma Čapí hnízdo, ale nesla název ZZN Agro Pelhřimov. Jejím majitelem byla ZZN Pelhřimov z Babišova holdingu Agrofert.
"S úmyslem neoprávněně získat dotaci (…) zajistil, aby představenstvo této společnosti (ZZN Pelhřimov) nejprve v říjnu 2007 rozhodlo o změně právní formy společnosti ZZN Agro Pelhřimov na akciovou společnost, přestože k tomuto kroku nebyl žádný ekonomický ani podnikatelský důvod a jediným důvodem bylo účelové vyvedení této společnosti ze skupiny Agrofert," píše k Babišovi žalobce.
Hned v listopadu 2007 pak představenstvo ZZN Pelhřimov rozhodlo, že akcie dceřiné firmy v hodnotě 2,4 milionu korun získá Andrej Babiš mladší, Babišova dcera Adriana a jeho tehdejší partnerka, dnes manželka, Monika. Převod zmíněných cenných papírů proběhl na Silvestra téhož roku a schválil ho sám Babiš. Transakce se hradila z jeho účtu.
"Důvodem tohoto převodu akcií bylo účelové a formální vytvoření zdání, že společnost ZZN Agro Pelhřimov je samostatný nezávislý malý nebo střední podnik, který není propojen se žádnou jinou společností, čímž se obviněný Ing. Babiš vědomě a účelově snažil umožnit obejití kritérií kladených na žadatele o dotaci," stojí v obžalobě.
Babiš rozhodoval
Podle Šarocha se podvodná proměna na malou firmu završila v lednu 2008, měsíc před podáním žádosti o dotaci. ZZN Agro Pelhřimov se přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo, s Babišovým souhlasem se přestěhovala do Olbramovic na Benešovsku a do představenstva a dozorčí rady zvolila Babišovy manažery z Agrofertu, jeho dceru Adrianu, jeho švagra Martina Herodese a jeho švagrovou Ivetu Husákovou.
"Tedy osoby, na které měl obviněný Ing. Babiš, který jejich prostřednictvím rozhodoval o řízení a chodu společnosti Farma Čapí hnízdo, podstatný vliv," zdůrazňuje Šaroch. Babiš poté švagrovi uložil, aby převzal většinu akcií od jeho dětí a partnerky Moniky. Herodes od nich koupil třináct cenných papírů z celkových dvaceti. K transakci došlo dvanáct dní před podáním žádosti o dotaci.
"Účelem tohoto převodu bylo to, aby osoby v poměru příbuzenském k obviněnému Ing. Babišovi nebo obdobném neměly určité množství hlasovacích práv, která náležejí akcionářům společnosti Farma Čapí hnízdo, a aby tato společnost tak zdánlivě naplňovala definici nezávislého podniku a mohla se ucházet o dotaci," píše Šaroch.
Babišovu roli v kauze shrnuje žalobce jasně. Kdyby nebylo jeho, Čapí hnízdo by dotaci nezískalo. "Zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě (…) splňovala kritéria zájemce o dotaci, (…), ačkoliv si byl (…) vědom toho, že (…) jeho prostřednictvím a prostřednictvím jeho dcery, jeho družky a jejího bratra byla společnost Farma Čapí hnízdo propojena se společnostmi ze skupiny Agrofert."
Čapí hnízdo by mělo peníze i bez dotace
Podle Šarocha mělo propojení Čapího hnízda s Agrofertem více rozměrů. Banka HSBC půjčila firmě 375 milionů korun, za které ručil Babišův holding. Do zástavy dal kvůli úvěru pozemky jiné firmy z koncernu, společnosti Imoba, jež je koupila právě pro vybudování farmy. Agrofert pak půjčil Čapímu hnízdu dalších 150 milionů. Mayerová všechny tyto transakce před dotačním úřadem zamlčela.
"Tedy skutečnosti dokládající evidentně bezproblémový přístup společnosti Farma Čapí hnízdo k finančním zdrojům pro realizaci projektu, které mohly mít vliv na posouzení splnění podmínek pro poskytnutí dotace (…) a tím i na posouzení, zda společnost Farma Čapí hnízdo naplňuje definici malého a středního podniku," píše Šaroch, že dotaci projekt ani nepotřeboval.
Mayerová, dnes Nagyová, je obžalovaná z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, za což jí v případě uznání viny hrozí až deset let vězení. Stejný trest hrozí i Babišovi za pomoc k dotačnímu podvodu. Šaroch však oběma navrhl tři roky podmíněně se zkušební lhůtou pěti let. Nagyová by pak měla zaplatit pokutu 500 tisíc korun a šéf ANO jako hlavní aktér kauzy 10 milionů. Oba vinu odmítají.
Jak šel čas s Čapím hnízdem
- 24. listopadu 2015 podal anonymní autor k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření, že ve věci Čapího hnízda došlo ke zločinnému spolčení
- 29. prosince 2015 pražská policie oznámila, že zahájila prověřování případu pro podezření z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU
- 10. srpna 2017 obdržela Poslanecká sněmovna žádost o vydání k trestnímu stíhání Andreje Babiše a šéfa poslanců ANO, bývalého manažeru Agrofertu, Jaroslava Faltýnka, 6. září je policii vydala
- 21. listopadu 2017 po sněmovních volbách si policie znovu řekla o vydání obou mužů ke stíhání, poslanci vyhověli 19. ledna 2018
- 3. května 2018 oznámilo Městské státní zastupitelství v Praze, že žalobce Šaroch zastavil stíhání Jaroslava Faltýnka a dalších tří lidí
- 17. dubna 2019 policie navrhla obžalovat premiéra Babiše a dalších pět lidí kvůli možnému dotačnímu podvodu a poškození finančních zájmů EU
- 30. srpna 2019 dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodl o zastavení stíhání včetně premiéra Babiše
- 13. září 2019 vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím oznámil, že závěr svého podřízeného potvrdil
- 4. prosince 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a dotační manažerky projektu Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo jako nezákonné a předčasné.
- 31. května 2021 hlavní vyšetřovatel případu Pavel Nevtípil navrhl státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, aby Andreje Babiše a Janu Mayerovou obžaloval
- v červenci 2021 premiér Andrej Babiš podal návrh na zastavení trestního stíhání
- 31. srpna 2021 Jaroslav Šaroch vrátil policistům spis ke kauze k došetření
- 20. září 2021 kriminalisté odevzdali žalobci doplněný spis s návrhem na podání obžaloby
- 9. listopadu 2021 žalobce Šaroch požádal o opětovné vydání Andreje Babiše ke stíhání po jeho znovuzvolení poslancem
- 30. listopadu 2021 uplynula lhůta pro dodání finálního posudku, jenž zadal žalobce v průběhu října, znalec ho dodal 6. prosince
- 3. března 2022 vydala Poslanecká sněmovna Andreje Babiše k trestnímu stíhání
- 21. března 2022 dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval Andreje Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu a Janu Nagyovou (dříve Mayerovou) z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie
- 12. září 2022 začalo u Městského soudu v Praze hlavní líčení
- 9. ledna 2023 senát soudce Jana Šotta zprostil Andreje Babiše a Janu Nagyovou obžaloby
- 5. dubna 2023 soudce Šott dokončil odůvodnění rozsudku.
