Daniel Ježek, Alexandr Novák a Ahmad Raad byli na přelomu první a druhé dekády po roce 2000 nejsilnější hráči byznysu a politiky v Ústeckém kraji. Byli tehdy členy ODS. Jeden vyjednával krajskou vládu, druhý byl v regionálním vedení strany a všichni drželi podíly ve firmách, které získávaly veřejné zakázky. A všichni také v průběhu let stanuli před trestním soudem.
Ještě než padli do rukou trestních orgánů, náležel jim nadpoloviční podíl ve společnosti Talwin. Bylo to v roce 2010. Tehdy v obci Moldava na Teplicku spěla do finále výstavba obří fotovoltaické elektrárny, kterou tato firma financovala. Objekt se rozkládá na pozemku o velikosti 16 hektarů, elektrárna zabírá zhruba deset hektarů. To je více než dvojnásobek rozlohy pražského Václavského náměstí.
Dva klíčové dokumenty, územní rozhodnutí a stavební povolení, získal investor elektrárny v rozporu se zákonem. Talwinu navíc chyběla další dílčí povolení. V průběhu let o obě hlavní rozhodnutí přišel úplně. Podle zjištění Aktuálně.cz příslušný úřad zahájil tento měsíc řízení o odstranění stavby, které může vést ke zbourání elektrárny.
Jediný možný postup
"Protože bylo opakované stavební řízení zastaveno, další jediný možný postup dle stavebního zákona je zahájit z moci úřední řízení o odstranění stavby. Stavba byla realizována jinak než dle doložené projektové dokumentace k opakovanému stavebnímu řízení," potvrdil Aktuálně.cz Robin Röhrich, mluvčí magistrátu v Teplicích, jenž řízení zahájil.
Firma Talwin musela podstoupit opakované stavební řízení proto, že jí zmíněná územní rozhodnutí a stavební povolení kvůli jejich nezákonnosti zrušil soud. Společnost však v druhém kole předložila teplickému magistrátu dokumenty neodpovídající skutečnému stavu elektrárny.
"Na místě se nachází pět trafostanic místo jedenácti, umístění samotných panelů nerespektuje výkres umístění, samotný výkon stavby fotovoltaické elektrárny je nižší, než uvádí textová část technické zprávy," stojí k důvodům řízení o odstranění stavby v oficiálním oznámení magistrátu, jež má Aktuálně.cz k dispozici.
Legalizace černé stavby
Aktuální úřední proces pro Talwin znamená současně šanci pro legalizaci elektrárny. Může do 30 dnů požádat o dodatečné stavební povolení. Když tak učiní, magistrát ho musí vyřídit přednostně. Řízení o odstranění stavby se do té doby přeruší. Dodatečné povolení navíc nahrazuje také územní rozhodnutí, které se jinak musí vypořádat zvlášť.
Pokud se Talwinu nepodaří obstarat si nové povolení, magistrát rozhodne o zbourání stavby. Proti tomu se ještě lze odvolat k nadřízenému krajskému úřadu. V této souvislosti experti upozorňují, že stavební zákon je napsaný tak, aby zpětně umožnil legalizaci černých staveb, místo aby byl vůči nim restriktivní a trval na jejich odstranění.
Původní územní rozhodnutí a stavební povolení si Talwin zajistil v roce 2009. Obec Moldava přitom tehdy neměla platný územní plán. Jde o závazný dokument, jenž určuje využitelnost pozemků. Bez něj nelze územní rozhodnutí a stavební povolení udělit. Z tohoto důvodu je také soud v roce 2015 zrušil.
Moldava mezitím územní plán v roce 2012 vydala. V něm už je zanesená plocha, kde dnes elektrárna stojí. A k tomu také budou úředníci při případném rozhodování o dodatečném stavebním povolení přihlížet. "Do územního plánu se stavba dostala jen proto, že stavebník porušil zákon," řekla Aktuálně.cz Ivana Ježková ze sdružení, jež na nezákonný postup v případě elektrárny opakovaně upozornilo.
Kriminální dohra
Soudy daly Spolku přátel zeleného údolí Muldy, jak se Ježkové sdružení jmenuje, za pravdu ve správní i trestní rovině. Nezůstalo jen u nezákonného územního rozhodnutí a stavebního povolení, Talwin si ani nezajistil nutnou výjimku z ochrany životního prostředí a hodnocení vlivu stavby na krajinu. Elektrárna stojí v oblasti Natura 2000 chráněné evropskou legislativou.
"V chráněné (…) oblasti byla umístěna stavba fotovoltaické elektrárny ohrožující zvláště chráněné území bez splnění zákonem stanovených podmínek. Všechny podklady a důkazy stačily pro zrušení územního rozhodnutí i stavebního povolení," stojí v rozsudku senátu soudkyně Barbory Pořízkové z Nejvyššího správního soudu.
Elektrárna stojí i kvůli selhání úřadů
Fotovoltaická elektrárna v Moldavě dodnes stojí i kvůli nezákonné přízni a nečinnosti úřadů. Více než sedm let nemá pravomocné územní rozhodnutí a stavební povolení, přesto úřady dosud nezajistily, aby se černá stavba buď s konečnou platností zlegalizovala, nebo nechala zbourat. Dokládá to časový přehled kauzy.
- 2009 získal investor nezákonné územní rozhodnutí a stavební povolení, Moldava tehdy neměla územní plán
- 2011 byl vydán v návaznosti na zmíněná nezákonná povolení kolaudační souhlas
- 2015 rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem po žalobě někdejšího ombudsmana Pavla Varvařovského o zrušení obou hlavních povolení pro jejich nezákonnost
- 2016 rozsudek potvrdily Nejvyšší správní soud a Ústavní soud
- 2017 původní stavební úřad v Duchcově nedokázal rozhodnout v opakovaném stavebním řízení
- 2018 nařídil krajský úřad stavebnímu úřadu v Duchcově bezodkladně rozhodnout, ale k tomu nedošlo
- 2021 krajský úřad pověřuje k vedení opětovného stavebního řízení magistrát v Teplicích
- 4. května 2022 zahájil magistrát řízení o odstranění elektrárny
- 30. listopadu 2022 magistrát řízení přerušil a zahájil proces o dodatečném povolení stavby
- 13. října 2023 vydal teplický magistrát dodatečné stavební povolení
Kriminální dohru měla stavba pro několik lidí. Podmíněný trest dostaly dvě úřednice ze stavebního úřadu v Duchcově, které projekt povolily navzdory výše uvedeným nezákonnostem. Ve vězení skončil jeden z představitelů firmy Talwin, Vladimír Čermák, a revizní technik, kteří podvodně zajistili pro elektrárnu licenci na výhodnější výkupní ceny elektřiny. Firma díky tomu inkasovala sto milionů korun.
Novákovy a Ježkovy stopy
Do vězení měl kvůli podílu na podvodném získání licence nakročeno i zmíněný Ahmad Raad, ale pravomocného verdiktu se nedočkal. Po těžké nemoci zemřel. Daniel Ježek a Alexandr Novák stojí u soudu kvůli rozsáhlým dotačním podvodům, ale v souvislosti s elektrárnou je policie z ničeho neobvinila.
Novák s Ježkem dnes ve firmě Talwin oficiálně nefigurují. Nesedí v jejích výkonných či dozorčích orgánech, ve veřejných listinách nelze dohledat jejich majetkovou účast. Přesto jsou s ní spojení. Vazba Ježka na Talwin vyplývá z toho, že je oficiálním účastníkem řízení o odstranění solární elektrárny v Moldavě. Dokládá to dokument o jeho zahájení.
Představenstvo Talwinu tvoří Monika Hájková, která s Ježkem podnikala ve firmách Cheb Project či Tom Oil. V dozorčí radě Talwinu zase sedí Petra Soukupová, která se dlouhodobě stará o účetnictví firmy Real Estate Alexandra Nováka. Oficiálním účastníkem řízení o odstranění elektrárny je také Jana Šilhánková, což je sestra Novákovy ženy Evy.
