Praha – Aktivní zálohy musí cítit, že v armádě nejsou jen do počtu. Tak by se dalo shrnout vystoupení náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře na čtvrtečním jednání sněmovního výboru pro obranu.
Příští rok na jaře by se tak mělo uskutečnit velké cvičení, kterého by se postupně zúčastnily všechny dobrovolnické jednotky. "Chtěli bychom ho zároveň navázat na cvičení bojových jednotek," nastínil novinářům svoji představu Bečvář. Záložníci by navíc měli mít možnost absolvovat takzvané zdokonalovací kurzy mimo třítýdenní lhůtu vyhrazenou zákonem na cvičení.
Bečvář by kromě toho chtěl aktivní zálohy zajistit i materiálně – roty u jednotlivých krajských velitelství by měly získat modernější vybavení, třeba vysílačky. Každý záložník by navíc nově měl mít vlastní zbraň. V současnosti totiž dostávají na cvičeních zbraně ze skladů, pokaždé tak střílí z jiné.
"Aktivní záloha je pro mě voják. A vojákovi patří zbraň. V současnosti musíme vyřešit, kde zbraně uložíme, abychom v případě povolání nemuseli řešit, kde je sehnat," vysvětlil náčelník generálního štábu. Podle něj je třeba, aby dobrovolní vojáci věděli, že u jednotky mají veškeré vybavení, které používají jen oni.
Už delší dobu se mluví i o tom, že ze současného stavu, kdy v aktivní záloze je okolo 1200 lidí, by se počty v následujících letech měly navýšit na více než čtyřnásobek. Jak ovšem ve výboru podotkla poslankyně za ODS Jana Černochová, ministerstvo, a potažmo armáda pro to nedělá dost - téměř prý například chybí propagační materiály.
Bečvář připustil, že v současné situaci to "není ono". Armáda nicméně pracuje třeba na klipu, který by měl skrze sociální sítě přitáhnout nové příslušníky. Zároveň spolu s Vojenským historickým ústavem připravuje nové letáky, které by se rozdávaly na akcích typu Bahna nebo Dny NATO.
I přesto prý o zálohy zájem je. "Od 1. ledna do 31. března chtělo do aktivních záloh vstoupit přibližně 350 zájemců, což je naprosto perfektní číslo," neskrýval spokojenost generál.
V tom, aby se zlepšila komunikace mezi záložáky a "genštábem", by měl také výrazně pomoct i nový Bečvářův poradce Ludvík Cimburek.
Ministerstvo: rozpočet armády je nedostatečný, budeme jednat
Kromě záloh se ve výboru vedla i poměrně obsáhlá debata o rozpočtu vojska na příští rok. Podle plánů ministerstva financí obrana dostane 47,5 miliardy korun, náměstek Pavel Beran ale poslancům řekl, že by obrana potřebovala ještě minimálně o půl miliardy více.
Pokud totiž nedojde k navýšení, Česko jen stěží naplní závazek, že do roku 2020 bude na armádu vydávat 1,4 procenta z hrubého domácího produktu. K tomu by armádní rozpočet v roce 2017 a 2018 měl být 53,73, respektive 60,56 miliardy. Úřad ministra Andreje Babiše (ANO) ale chce dát o čtyři, potažmo osm miliard méně.
Dostatečný rozpočet i s jistým výhledem na další roky je pro vojáky klíčový. Například z toho důvodu, že armáda chce v následujících letech obnovit vrtulníky – stávající ruské by měla nahradit západní technika. "Velké investice se dělají ve třech, někdy čtyřech letech," podotkl ministr obrany Martin Stropnický (ANO) s tím, že se svého stranického šéfa ještě pokusí přesvědčit.
Nižší rozpočet by se navíc mohl podepsat i na počtu nových vojáků, kdy sám náčelník generálního štábu Bečvář konstatoval, že mu chybí zhruba pět tisíc lidí. Doposud navíc v armádě spíše převládal trend, kdy z ní více vojáků odešlo, než do ní vstoupilo. Bečvář nicméně vyjádřil naději, že příští rok by se tato bilance měla otočit.
