Obrat v důchodové reformě. Maláčová chce 10 tisíc pro každého, kdo odpracoval 25 let

ČTK ČTK
Aktualizováno 11. 12. 2020 16:22
Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem 10 000 korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější veřejný penzijní systém by se po reformě rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Část opozice návrh odmítá. Označuje ho za bezzubý či jako marketingový tah. Podporu má u lidovců.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD)
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) | Foto: Radek Vebr

Podle předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudové by navrhovaný zákon o reformě vláda měla dostat v únoru. Příští rok by se pak měl přijmout v parlamentu a k podpisu by ho měl dostat prezident. Od ledna 2022 by se měl zavést základní důchod, dodala Nerudová. Další kroky by se zaváděly postupně.

Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) přitom ve čtvrtek v Senátu prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu nepředloží a na přijetí změn není do voleb už dost času. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) má ale princip reformy podporu členů důchodové komise, v níž zasedají zástupci politických stran, odborů, zaměstnavatelů i dalších organizací. "Červená nitka, která se vinula komisí, je snaha o řešení na přípravu na stárnutí a změnu trhu práce po digitalizaci," uvedla Maláčová. Přiznala, že přípravy reformy nabraly zpoždění kvůli koronavirové nákaze.

Práce v důchodu by se měla ocenit daňovým zvýhodněním

Maláčová zmínila vedle udržitelnosti i další dva cíle reformy, a to spravedlnost a srozumitelnost. Vzniknout by měla kalkulačka, aby si každý mohl kdykoliv spočítat, jaký důchod by měl mít. Podle plánu by měla fungovat od roku 2023. Od té doby by se měl zavést také bonus za výchovu dětí. Hlavní pečující by měl dostávat měsíčně 500 korun za dítě. Nejvýš by pobíral navíc 1500 korun. Práce v důchodu by se měla ocenit daňovým zvýhodněním.

Změny penzí doporučuje Česku i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Radí mimo jiné systém zjednodušit a část penze hradit z daní, ale také pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Odsouvání věkové hranice Maláčová odmítá. Podle ní už nyní mají padesátníci problém místo sehnat. Uvedla, že pozdější odchod do důchodu není možný kvůli struktuře ekonomiky s průmyslovou výrobou a "těžkou fyzickou prací". Maláčová a Nerudová předtím přitom zmínily, že reformu je třeba provést i kvůli změnám na trhu práce po nástupu digitalizace a robotizace.

Finanční udržitelnosti reforma nejspíš nepomůže

"Navrhované změny důchodového systému řeší mnohé, bohužel nikoli to nejdůležitější - dlouhodobou finanční udržitelnost. Rozdělení jednoho pilíře na dva více peněz nevytvoří," řekl analytik Deloitte David Marek. Ve všech variantách podle něj výrazně rostou výdaje na důchody v relaci k HDP, aniž by bylo uvedeno, jak tyto náklady budou pokryty. "Nejspíše se navrhovaný systém spoléhá na postupné parametrické úpravy, případně využití jiných daní. Bylo by poněkud ambiciózní navrhované změny pojmenovat jako reformu," dodal.

Představené změny jsou jen korekcí současného průběžného systému a nakonec povedou k posílení jeho závislosti na daňových příjmech, uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. A čím rychleji bude tato populace stárnout, což nebude dlouho trvat, tím více peněz podle něj bude třeba na financování penzí. K hodnocení této 'reformy' je třeba vidět její rozpočtový dopad, protože základním kamenem každé penzijní reformy by měla být udržitelnost veřejných rozpočtů, podotkl.

V návrhu se až příliš odráží politické aspekty a blížící se volby do Poslanecké sněmovny, které se konají v příštím roce, upozornil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Stěžejním problémem návrhu je také to, že nemá zajištěnou prakticky žádnou širší politickou podporu, a to dokonce ani na úrovni koalice. "Bez výrazného navýšení zadlužení, bez navýšení daňového a odvodového zatížení, nebo bez navýšení věku odchodu do důchodu, případně bez reformního zásahu kombinujícího toto vše není uskutečnitelný a není udržitelný," poznamenal.

Na penze se letos vydá kolem půl bilionu korun, příští rok to bude o několik desítek miliard víc. Suma na důchody činí už nyní asi 30 procent výdajů státu. Česká společnost ale stárne. Zatímco na konci roku 2000 pobíralo starobní důchod podle údajů sociální správy 1,9 milionu lidí, letos v září 2,4 milionu. Do důchodů teď putuje asi devět procent hrubého domácího produktu (HDP), v polovině století by to mohlo být 14 procent. Podle expertů a některých politiků není penzijní systém beze změn udržitelný a propadne do deficitů, a to až několika stovek miliard. Nerudová znovu řekla, že bez reformy by se k udržení stability musely penze za deset let snížit o 11 procent.

Část opozice návrh odmítá, zastání má u lidovců

Lidovci podle svého předsedy Mariana Jurečky návrh podporují. "Myslíme si, že už je potřeba, aby se toto dostalo i do fáze legislativního procesu," řekl. Reforma podle něj obsahuje většinu lidoveckých priorit. Nelíbí se mu ale například, že zásluhovost za výchovu dětí je omezena jen na tři děti. Chtěl by, aby bylo zohledněno, když lidé vychovají více dětí. Tyto změny bude chtít navrhnout v legislativním procesu. "Ale obecně, jak je to postaveno, si myslím, že je to pozitivní posun," dodal.

Skepticky na webu ODS na návrh reagoval poslanec občanských demokratů a člen důchodové komise Jan Bauer. Maláčová podle něj ve svých návrzích sice respektuje některé závěry důchodové komise, neřeší ale příjmovou stránku důchodového účtu a nemotivuje občany k dlouhodobému spoření. Návrh považuje za nouzový marketing, nikoli za vážný pokus o reformu penzí.

Podle pirátské poslankyně Olgy Richterové může být hlavním přínosem minimální důchod, pomůže podle ní také větší výhodnost postupného odchodu do penze u těch, kdo chtějí. "Tu jsme i aktivně prosazovali. Ovšem nejde o reformu, ale o úpravu. Udržitelnost po roce 2030 tento návrh neřeší, přitom důstojný důchod si zaslouží i dnešní pracující," poznamenala.

Předsedkyně TOP 09 a členka důchodové komise Markéta Pekarová Adamová reformu označila za "absolutně bezzubý návrh", protože neřeší, kde na financování důchodů vzít peníze. To považuje za největší problém systému. Maláčová podle ní absolutně selhala, protože "s velkou pompou" představuje něco, co nemá podporu ani v koalici. Poukázala i na předložení návrhu v závěru volebního období.

Podle šéfa STAN Víta Rakušana nemá smysl se o návrhu bavit, protože nemá koaliční podporu, nebyl probrán s opozicí a teprve zamíří k připomínkování na ministerstva. "Každý soudně uvažující člověk naprosto jasně rozumí, že je to zoufalý marketingový tah zoufalé ministryně Maláčové a jen ukazuje míru paniky v řadách ČSSD," uvedl. Návrh podle něj měla ministryně předložit v první polovině volebního období.

Předseda SPD Tomio Okamura kritizuje minimální hranici důchodu na částce 10 000 korun, považuje ji za "strašně nízkou". Poukázal na návrh SPD, podle kterého by minimální důchod měl být na úrovni hranice chudoby, tedy asi 13 000 korun.

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že podrobnosti důchodové reformy zatím nezná a nemůže ji proto komentovat. Podobně se vyjádřil i předseda komunistů Vojtěch Filip, který návrh studuje. Komunistický poslanec Jiří Dolejš, který stranu zastupuje v důchodové komisi, s návrhem "konceptuálně souhlasí". "Problém je ale účinnost jednotlivých kroků, přechodné režimy a financování v rámci postpandemické konsolidace veřejných financí. Musí to řešit hlavně koalice, která se v této věci štěpí," napsal ČTK.

Solidarita musí existovat, důchodkyně se při úmrtí manžela ocitají na hranici chudoby, říká šéfka Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová

Solidarita musí existovat, důchodkyně se při úmrtí manžela ocitají na hranici chudoby, říká šéfka Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy