Praha – V obcích napříč celým Českem se náhle začaly hromadně odkládat opravy chodníků podél hlavních ulic, osekávají se náklady na údržbu komunikací. Tráva se v parcích seká střídměji, koupaliště se otevírají o dva týdny později, než je obvyklé. Třeba jihomoravský Kyjov takhle ušetřil dvě stě tisíc korun.
Úspory jsou potřeba. Obce a města zatím v prvních letošních měsících nedostaly ze státní pokladny tolik peněz, kolik očekávaly. Ministrovi financí Andreji Babišovi se zatím nedaří vybírat daně podle propočtů, a obce tak doplácejí na výpadek státních příjmů, zejména u daně z přidané hodnoty.
V porovnání s loňskem si za první čtyři měsíce obce a města pohoršily dohromady o více než tři miliardy korun. "V rámci státního rozpočtu nemusí taková částka hrát zas až takovou roli, v rozpočtech obcí ale ano," upozorňuje starosta Kyjova František Lukl, který se stal v pátek novým předsedou Svazu měst a obcí (SMO).
Problém se dostal v pondělí i na zasedání vlády. Ministři si vyslechli, jak velké potíže to přináší právě menším obcím nebo městysům, které hospodaří s nepoměrně menšími rozpočty než velká města.
Jako třeba ve Velkém Oseku na Kolínsku, kam zatím dorazilo o půl milionu méně než loni. Pokud by trend pokračoval dále, musela by se obec obejít bez dvou milionů v 25milionovém rozpočtu. "To už je částka, kterou z větší části kryjeme odpadové hospodářství, nebo je to větší část provozního příspěvku škole," popisuje starosta Pavel Drahovzal (TOP 09).
Do minusu se dostala i větší města. Ostravě chybí zhruba dvě stě milionů, v Plzni polovina. Jak ale říkají primátoři třetího a čtvrtého největšího města v České republice, zásadní problém to pro ně zatím není.
"V předchozích letech jsme si tvořili rezervy, abychom mohli čerpat evropské peníze," nedělá si starosti plzeňský primátor Martin Zrzavecký (ODS).
Pokud by to bylo nutné, úspory by radnice hledala v chystaných investicích. "To ale na druhou stranu není dobře. Jsme před novým dotačním obdobím, schvalují se nové operační programy a mělo by se začít čerpat - a k tomu musíte mít projektovou připravenost," podotýká Zrzavecký.
Starostové se navíc obávají i ztráty dobré pověsti u lidí. Pokud nesplní předvolební sliby a obec či město se nebudou rozvíjet, mohou na to doplatit v příštích volbách.
Na vině jsou vratky
Podle ministerstva financí může za výpadek příjmů z daní to, že loni ve stejném období daňaři zadrželi vyplacení daňových odpočtů za 3,4 miliardy.
"Nicméně tyto zadržené nadměrné odpočty byly z velké části postupně v průběhu roku 2014 vyplaceny, tudíž v dalších měsících naopak postupné vyplácení těchto zadržených odpočtů snižovalo inkaso daně z přidané hodnoty," píše ministerstvo v materiálu, kterým se v pondělí zabývala vláda a vzala jej na vědomí. Resort nicméně počítá, že během roku by se postupně měla situace otočit.
Převedeno do běžné řeči – zatímco loni se množství peněz, které obce dostaly z daní, postupně snižovalo, letos to bude naopak. Na konci roku pak Babišův úřad počítá s tím, že daňové příjmy obcí a měst budou o pět miliard vyšší.
Přestože resort řízený Andrejem Babišem obavy mírní, starostové raději zůstávají opatrní. "Chtěl bych tomu věřit, ale spíš věřím, že se to vrátí někam k nule. Protože není vyloučeno, že se bude opakovat případ z loňského roku, kdy budou firmy žádat o nějaké odpočty. A v takovém případě se to zase bude vracet z balíku státního rozpočtu. Tomu se zabránit nedá," zůstává při zemi starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal.
Podle Františka Lukla se zadrhla komunikace. "Pokud ministerstvo mělo avíza, že budou velké vratky, mělo to obcím oznámit. Nasadily by se úspornější rozpočty. Bohužel tyto informace se k nám nedostaly," říká Drahovzal a jeho kolegové mu dávají za pravdu.
Výtku už uznal i ministr Babiš. "Bohužel na ministerstvo financí informace o nižším výběru daní v prvním čtvrtletí doputovala z finanční správy pozdě, za což se samosprávám omlouvám a budu usilovat o to, aby se situace neopakovala," řekl ministr na nedávném sněmu Svazu měst a obcí.
