Deset obcí v ohrožení, mají příliš nebezpečné dluhy

Tereza Holanová Tereza Holanová
26. 5. 2015 16:55
Samotná velikost dluhu není rozhodující, klíčová je schopnost splácet. S tím mají největší problém malé obce s pár stovkami obyvatel.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Jan Langer

Praha - Nebezpečným zadlužením byla v loňském roce nejvíce ohrožena desítka menších obcí. Konkrétně - v abecedním pořadí - Hřensko, Kožušice, Loukovec, Malovice, Orlické Záhoří, Petrovice, Probulov, Soutice, Terezín a Zálezlice.

Nejenže - stejně jako dalších 469 obcí v Česku - dostaly nejnižší možné hodnocení svého ekonomického stavu, ale zároveň se vyznačovaly nejhorší hodnotou finančních ukazatelů.

Vyplývá to z analýzy hospodaření obcí v roce 2014, kterou zpracovala společnost CRIF - Czech Credit Bureau a zařadila do ní všech 6249 obcí a měst v Česku s výjimkou Prahy. Údaje za hlavní město by podle CRIF totiž mohly zkreslit celé výsledky.

Takzvaný iRating, který vypovídá o schopnosti splácet dluhy, zahrnuje celkem 20 finančních a sedm nefinančních ukazatelů. Mezi finanční patří například zadluženost, rozpočtový schodek či likvidita. Právě to, zda je dluh udržitelný, je důležitým ukazatelem hospodaření obcí - více než samotná informace o velikosti dluhu.

"Hospodaření těchto obcí je takové, že bychom se mohli obávat, zda zvládnou poskytnout všechny služby obyvatelstvu," říká člen představenstva CRIF - Czech Credit Bureau Pavel Finger o obcích s nejnižším možným iRatingem.

Deset obcí s nejhorším ratingem:

Obec Kraj Počet obyvatel
Hřensko Ústecký 200 - 499
Kožušice Jihomoravský 1 - 199
Loukovec Středočeský 200 - 499
Malovice Jihočeský 500 - 999
Orlické Záhoří Královéhradecký 1 - 199
Petrovice Jihomoravský 500 - 999
Probulov Jihočeský 1 - 199
Soutice Středočeský 200 - 499
Terezín Jihomoravský 200 - 499
Zálezlice Středočeský 200 - 499

Na dluh mají vliv velká města

Největší dluh na obyvatele mají obce v Libereckém kraji - v průměru 9 888 korun. Následuje Jihomoravský kraj s průměrným dluhem 7810 korun. Na krajský dluh má vliv hlavně zadlužení ve velkých městech, říká analytička CRIF - Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.

Například Liberec má dvoumiliardový závazek z roku 2010, kdy vydal tamní magistrát dluhopisy, aby mohl zaplatit starší dluhy. Ty vznikly na přelomu tisíciletí hlavně kvůli opravě tramvajové linky do Horního Hanychova, výstavbě Tipsport Areny a rekonstrukci budovy Nového magistrátu. Liberecký dluh je splatný v roce 2025. "Město má v amortizačním fondu našetřeno již přes 300 milionů korun. Měl by sem být naspořen celý dluh - a až to bude, splatí se celý najednou," uvádí mluvčí města Zuzana Minstrová.

Nejlépe jsou na tom naopak obce na Vysočině, kde průměrný dluh na obyvatele činí 3714 korun.

Průměrný dluh na obyvatele obcí podle krajů:

            Kraj Dluh
1. Liberecký 9 888 Kč
2. Jihomoravský 7 810 Kč
3. Plzeňský 7 618 Kč
4. Olomoucký 7 103 Kč
5. Moravskoslezský 6 629 Kč
6. Královéhradecký 5 654 Kč
7. Jihočeský 5 114 Kč
8. Pardubický 5 050 Kč
9. Středočeský 5 041 Kč
10. Zlínský 4 308 Kč
11. Karlovarský 4 256 Kč
12. Ústecký 3 881 Kč
13. Vysočina 3 714 Kč

Průměrný obecní dluh na obyvatele se loni zvýšil v pěti krajích. Nejvíce v Karlovarském kraji, kde stoupl o 19 procent,  a v Olomouckém kraji.

Za změnami stojí podle autorů opět vývoj zadluženosti ve větších městech. V Karlovarském kraji například vzrostly dluhy Sokolova a Aše celkem o 105 milionů korun, v Olomouckém kraji rostla hlavně zadluženost krajského města (o 151 milionů korun).

Průměrný dluh na obyvatele naopak nejvíce klesl v Moravskoslezském kraji - o 26 procent. Vděčí za to hlavně Ostravě, která splatila dluh ve výši 2,8 miliardy korun.

Jak se změnil průměrný dluh na obyvatele v obcích:

Kraj Změna
1. Karlovarský 19 %
2. Olomoucký 4 %
3. - 4. Ústecký 2 %
3. - 4. Středočeský 2 %
5. Liberec 1 %
6. Vysočina 0 %
7. Královéhradecký 0 %
8. Jihočeský - 1 %
9. Jihomoravský - 2 %
10. Plzeňský - 3 %
11. Zlínský - 5 %
12. Pardubický - 7 %
13. Moravskoslezský - 26 %

Přímo obce podle jejich dluhů seřadit nelze, protože by tento žebříček neměl dostatečnou vypovídací hodnotu. "Některé obce, které podnikají, mají vyšší dluh, protože se jim vyplatí půjčovat si, například díky nízkým úrokovým sazbám," vysvětluje Kameníčková.

Zadlužená je polovina obcí

Celková hodnota dluhu v obcích v ČR klesla o 2,9 miliardy korun na 54,9 miliardy korun. Nejrychleji snižovaly dluh velmi malé obce, které mají do dvou set obyvatel, kde loni klesl o 19 procent. Následují obce s 200 až 499 obyvateli, zde se dluh snížil o devět procent.

Stejně jako v roce 2013 mělo dluh 51 procent všech obcí v ČR. Ve skupině velkých obcí, které mají tisíc až 4999 obyvatel, jich bylo zadlužených 93 procent, mezi velmi malými mělo dluh naopak jen 26 procent obcí.

Přebytek se snížil

Průměrná česká obec má přebytek 760 korun na obyvatele. Meziročně došlo ke zhoršení, v roce 2013 totiž přebytek na každého obyvatele činil o 649 korun více.
K poklesu přebytku došlo proto, že výdaje obcí loni rostly rychleji než jejich příjmy. Zatímco příjmy byly meziročně vyšší o pět procent, výdaje zaznamenaly devítiprocentní nárůst.

Podle Kameníčkové ale není nutné, aby obce vykazovaly vysoký přebytek. "Je to zbytečné, protože pak většinou skončí na bankovním účtu, ze kterého nic nemá,” říká s tím, že nejlepším řešením je tedy vyrovnaný rozpočet.

Nejvíce peněz loni obce získaly díky daním, tyto příjmy podle autorů narůstají už od roku 2013. Dotace se na celkových příjmech obcí podílely 22 procenty a meziročně se jejich podíl zvýšil o 11 procent. U malých či středně velkých obcí přitom vzrostl o více než 40 procent. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy