Za běžnou krádež lze za normálních okolností uložit až dva roky vězení. Pokud se však krádež odehraje v době ohrožení státu, ve válce, při živelní pohromě nebo jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, činí trestní sazba dva až osm let. Jde o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu spojující vyšší stupeň závažnosti činu s vyšším trestem.
Podle Nejvyššího soudu by však soudy měly kromě časové a místní souvislosti hledat také věcnou souvislost mezi činem a mimořádnými okolnostmi, například nynější pandemií koronaviru, a teprve pak ukládat přísnější tresty.
"Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.," stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu, které je dostupné na úřední desce. Soud konkrétně zmiňuje třeba potenciální krádeže respirátorů či zdravotnických potřeb.
Jednotlivé senáty Nejvyššího soudu měly dosud různé názory. Pravomoc určit, který právní názor se uplatní, má devítičlenný velký senát. Obrátil se na něj v lednu šestý senát, který zaujal liberálnější postoj, než jaký se objevil v jednom starším rozhodnutí Nejvyššího soudu. Konkrétně se šestý senát zabýval případem muže, který na čerpací stanici ukradl balíček bonbonů a pak vyhrožoval obsluze. Dostal 2,5 roku vězení nepodmíněně. Velký senát mu dnes snížil trest na rok vězení nepodmíněně.
Rozhodnutí velkého senátu se patrně dotkne řady dosud neuzavřených případů. Za období loňského jarního nouzového stavu eviduje Nejvyšší státní zastupitelství 8354 případů krádeží, od 5. října 2020 do letošního 7. března pak 19 393 krádeží. Podle informací žalobců byly dosud většinově posuzovány v kvalifikované skutkové podstatě, tedy se zpřísněnými tresty.
"Očekáváme, že rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia NS sjednotí stávající praxi orgánů činných v trestním řízení ve smyslu takto přijatého právního názoru," uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Do budoucna výklad trestního zákoníku ovlivňuje také pandemický zákon. Zvýšená sazba se má podle něj aplikovat jen v případech, kdy je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie covid-19.
Nejvyšší soud ovšem tuto část pandemického zákona před jeho přijetím kritizoval, nebyla podle něj projednána s odborníky na trestní právo, navíc jde o nepřímou novelu trestního zákoníku, která omezuje soudy v individuálním uplatňování trestní odpovědnosti. Nejvyšší soud proto avizoval, že spornou část trestního zákoníku sám vyloží, což dnes udělal.
