Praha – Na Hradě v červenci skončí ředitelka Odboru spisové a archivní služby Libuše Benešová. Její odchod je přirozený, odchází do důchodu.
„Určitě svůj obor neopustím a chtěla bych se mu dále věnovat. To nejsou věci, které necháte u pracovního stolu ve formálním zaměstnání,“ potvrdila svůj odchod deníku Aktuálně.cz Benešová. Přiznává, že s Hradem ještě podepsala smlouvu o drobnější spolupráci.
Na nenápadném místě končí žena, která předběhla o celou dekádu Miroslavu Němcovou. Již v 90. letech usedla na druhý nejvýše postavený ústavní post a spolupodílela se na řízení v té době jedné z nejsilnějších politických stran.
Libuše Benešová totiž v letech 1998 až 2000 stanula v čele Senátu, kde vystřídala vůbec prvního jeho předsedu Petra Pitharta. Rok před tím ji krize v ODS vynesla do nejužšího stranického vedení, kdy se stala místopředsedkyní.
V roce 1997 se totiž konal mimořádný sjezd občanských demokratů, kde Klaus obhajoval po takzvaném Sarajevském atentátu svou pozici ve straně. Václav Klaus navzdory finančním skandálům místo předsedy uhájil. Benešová v té době patřila k jeho hlasitým příznivcům.
Zakládala Občanské fórum
Politický příběh první a dosud jediné předsedkyně českého Senátu začal v Lešanech, kde spolu s manželem zakládala Občanské fórum. Při jeho následném štěpení odešla do vnikající ODS. Za tu kandidovala v roce 1996 do Senátu, kde skončila v roce 2000, když svůj post neobhájila v nových volbách.
V roce 2001 skončila i jako místopředsedkyně ODS, ve vrcholných strukturách strany ale zůstala - stala hlavní manažerkou občanských demokratů. Na této pozici setrvala až do konce roku 2004.
Již v říjnu 2004 na sebe ovšem upozornila, když podala výpověď kvůli sporům ve straně. Rozruch vzbudilo zejména to, že se tak stalo cirka čtrnáct dní před senátními volbami. Svou výpověď nakonec vzala zpět. ODS volby vyhrála - získala 18 mandátů, ČSSD žádný.
Tehdejší tisk příčiny sporu líčil tak, že regionům se nelíbilo, jak je kampaň vedena.
O pár měsíců později odešla ze stranického ústředí nadobro. „Bylo to kvůli tomu, že jsem pevně držela stranickou kasu. ODS jsem předávala s přebytkovým rozpočtem 50 milionů korun ročně,“ komentovala události z konce roku 2004 Benešová.
Na Hradě slouží desátým rokem
Svůj odchod spojuje i s tím, že se snažila, aby stranické peníze opravdu sloužily straně, a ne aby byly vyváděny k vybraným jednotlivcům.
V roce 2005 nastoupila Benešová na Hrad k Václavu Klausovi, kde od té doby vedla již zmíněný odbor Spisové a archivní služby a nic se nezměnilo ani s příchodem Miloše Zemana na Hrad.
V současnosti je stále členkou ODS a působí v oblastní radě Benešov. Vyšší ambice nemá.
Podle ní se ale nachází ODS v hlubší krizi než v roce 1997 v době Sarajevského atentátu. „Tehdejší činy určité skupiny vyvolaly, že se ODS vzedmula a postavila znovu na nohy, v této situaci takový silný proud v ODS necítím,“ komentuje dění u občanských demokratů.
S malým klubem, jaký nyní ODS má ve Sněmovně, se ale podle ní lépe opoziční politika, než se dělá, dělat nedá.
