Třetí by v prvním kole skončila Danuše Nerudová. Bývalé rektorce Mendelovy univerzity by odevzdalo hlas 10,8 procenta voličů. Do druhého kola, kam postupují dva nejsilnější kandidáti, by se nedostala.
Senátoři Marek Hilšer a Pavel Fischer by podle modelu agentury Ipsos získali hlasy 7,5, respektive 6,5 procenta voličů. Na šesté příčce by skončil odborový předák Josef Středula se ziskem 5,4 procenta, následovaný předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), kterému by dalo hlas téměř pět procent voličů.
Podnikatel a matematik Karel Janeček by získal 3,2 procenta hlasů. Bývalému rektorovi Univerzity Karlovy Tomáši Zimovi model přisuzuje zisk 1,5 procenta hlasů.
Pokud by Babišovi a Pavlovi dali v prvním kole prezidentských voleb hlas všichni lidé, kteří jejich volbu alespoň zvažují, mohli by oba shodně získat kolem 39 procent voličů. Třetí nejvyšší volební potenciál, kolem 20 procent, má podle Ipsosu Nerudová.
Expremiér Babiš čerpá podporu nejvíce od lidí ve věku nad 60 let, od kterých by v prvním kole dostal přes 40 procent hlasů. Nejméně by ho volili lidé ve věku 18 až 29 let. "Ti naopak výrazně častěji podporují Danuši Nerudovou, ale také Marka Hilšera," uvádí Ipsos.
Petr Pavel má podle agentury poměrně vyrovnanou pozici u různých věkových skupin, dokáže tak rovnoměrně oslovovat všechny generace voličů. Spíše starší věkové skupiny podporují Středulu.
Údaje pro volební model sbíral Ipsos mezi 30. červnem a 7. červencem. Výzkumu se zúčastnilo 1003 respondentů starších 18 let.
