Nejsledovanější žalobce. Šaroch je solitér, který zbavil stíhání Hušáka i exministra

Jan Horák Jan Horák
2. 9. 2019 17:56
Státní zástupce Jaroslav Šaroch je momentálně nejznámějším žalobcem v zemi. Jeho aktuální rozhodnutí, byť nepravomocné, o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a dalších obviněných v kauze Čapí hnízdo přitom není jeho prvním takovým verdiktem v exponovaném případu. Už dříve například zbavil obvinění někdejšího ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Na pražském městském státním zastupitelství působí Šaroch nejméně od roku 2008.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch. | Foto: ČTK

Bylo září 2018. Jaroslav Šaroch už měl tehdy coby dozorový státní zástupce na starosti kauzu Čapí hnízdo. Současně ale vedl policii v případu údajné přípravy dotačního podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby při transformaci Fondu dalšího vzdělávání. Kriminalisté tehdy stíhali bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) a obvinili i jeho někdejšího náměstka Vladimíra Šišku.

Právě loni v září Šaroch stíhání obou mužů zrušil. Jeho výrok ale přišel podstatně dříve než v trestním příběhu premiéra. Žalobce tehdy vyhověl stížnosti, kterou si oba muži proti sdělení obvinění podali. Nešlo tak o zásah v poslední fázi, ale na samém počátku vyšetřování. Zmíněný fond existoval coby příspěvková organizace, která vznikla kvůli čerpání evropských fondů na projekty ke zlepšení zaměstnanosti.

Policie tehdy Drábka a Šišku vinila z toho, že protiprávně chtěli změnit účel fondu. Drábek měl v rozporu se zákonem podepsat změny jeho zakládací listiny. Exministr stejně jako exnáměstek vyvázli z této kauzy bez trestu, Šišku ale policie vyšetřovala v několika dalších kauzách a nakonec obdržel pravomocný trest ve výši čtyř let za zmanipulování zakázky na výplatu dávek.

Od února 2018 pouze dva nové případy

Z rozhodnutí žalobce Šarocha v minulosti těžil i bývalý šéf Sazky Aleš Hušák. V únoru 2014 ho policie obvinila z podvodu. Podle konstrukce kriminalistů se snažil v rozporu se zákonem uplatnit směnku ve výši 50 milionů korun, kterou mu o tři roky dříve vystavili podnikatelé Marek Dospiva a Martin Ulčák. Oba muži ale u soudu prokázali, že směnka v rozhodné době nebyla platná. Stíhání Hušáka Šaroch zrušil v březnu 2014, když vyslyšel jeho stížnost.

Ke své nejznámější kauze se dostal na přelomu let 2015 a 2016. Coby dozorový státní zástupce převzal spis k Čapímu hnízdu v době, kdy Městské státní zastupitelství v Praze řídila Jana Hercegová. Dnes už bývalou šéfžalobkyni předcházela pověst, že v politicky citlivých kauzách nepostupovala důsledně. Na svou vedoucí funkci rezignovala koncem ledna 2016 krátce poté, co jejímu úřadu přistála na stole právě kauza Čapí hnízdo.

Jaroslav Šaroch dostal do rukou kauzu Čapí hnízdo v době, kdy pražské žalobce řídila Jana Hercegová.
Jaroslav Šaroch dostal do rukou kauzu Čapí hnízdo v době, kdy pražské žalobce řídila Jana Hercegová. | Foto: ČTK

Jaroslav Šaroch měl u jedné z nejsledovanějších trestních věcí posledních let mimořádný klid na práci. Současný šéf pražských městských žalobců Martin Erazím Deníku N před časem řekl, že od února 2018 vyřizoval pouze dva nové případy. Vytíženost jiných žalobců je přitom několikanásobně větší. Přesto Šarocha loni v prosinci vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová veřejně pokárala, že policie v případu Čapí hnízdo postupuje pod jeho dozorem pomalu.

Vedoucí žalobce Erazím odstínil Šarocha i od mediálního tlaku. Jak v červenci upozornil týdeník Respekt, na vrátnici Městského státního zastupitelství v Praze měli zakázáno přepojovat mu telefonáty od novinářů do kanceláře. O případu mluvil, byť výjimečně, pouze Erazím. Stejně uzavřený jako směrem k veřejnosti je Šaroch podle informací Aktuálně.cz i v úřadu. Má pověst individualisty, který o svých případech s kolegy prakticky nemluví ani nevyhledává jejich společnost.

Šaroch vyhověl návrhu advokátů

Spis s návrhem na obžalobu premiéra Babiše a dalších pěti obviněných obdržel Šaroch v polovině dubna. Na konci června se mu sešly návrhy na zastavení trestního stíhání od advokátů všech aktérů případu. Při svém aktuálním rozhodnutí z nich Šaroch musel nutně vycházet. Vypořádal je souběžně s tím, jak posuzoval návrh policie na obžalobu.

Lze předpokládat, že právníci odvedli mimořádně kvalitní práci. Přesvědčivě museli doložit možné nedostatky ve vyšetřování, stejně jako mohli upozornit na nové poznatky, případně stávající důkazy mohli zasadit do nového kontextu.

I pro samotné rozhodování o možné obžalobě či naopak zastavení stíhání dostal Šaroch speciální režim. Podle vnitřních regulí Městského státního zastupitelství v Praze má žalobce rozhodnout o podání obžaloby do měsíce, v případě složitější kauzy jsou mu k dispozici měsíce dva.

Jak už dříve upozornil deník Aktuálně.cz, žádná z těchto lhůt pro Šarocha neplatila. V tomto ohledu měl volnou ruku, podléhal pouze domluvě s vedoucím Erazímem. "Opatření městského státního zástupce stanoví, aby věci skutkově složité nebo spisově rozsáhlé byly řešeny odlišně a individuálně," sdělil mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. I na poměry pražského městského státního zastupitelství šlo co do objemu o mimořádně rozsáhlou kauzu, spis čítá 23 tisíc stran.

Ta kauza je nepochybně horký brambor, problém je, že nevíme, proč státní zástupce Šaroch obrátil, říká šéf Transparency International David Ondráčka. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 10 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy