Praha - I když po suchém období zapršelo, v českých lesích se o víkendu houby zatím neobjeví. Na první kousky se houbaři mohou začít těšit nejdříve za týden. Neznamená to však, že je kvůli suchu sezona zcela ztracená. Podle odborníků nás možná čeká bohatá podzimní úroda a houby porostou až do prvních mrazíků.
Podle mykoložky Terezy Tejklové z Muzea východních Čech v Hradci Králové se jako první objeví takzvané podeštní houby, některé z nich mohou lidé při troše štěstí najít i ve městech. "Špičky, penízovky i žampiony nalezneme na trávnících ve městě nebo v lese. Vždy je lepší hledat při okrajích lesů, kde se drží více vlhkosti, v okolí potůčků nebo v příkopech u cest," radí Tejklová.
V případě oblíbených žampionů je zapotřebí dát pozor na jejich záměnu s jedovatou pečárkou zápašnou. Ta je známé houbě velmi podobná, liší se ale tím, že při seškrábnutí horní vrstvy okamžitě zežloutne a pak se vrátí k původní barvě. Na rozdíl od voňavých žampionů je buď cítit po karbonu, nebo nevoní vůbec. "Otrava není fatální, ale může způsobit dost nepříjemné žaludeční a střevní potíže," popisuje Tejklová.
Nejpopulárnější houby, jako jsou hřiby, babky nebo bedly, začínají růst dva až tři týdny po deštích. "Pokud občas zaprší, bude vlhko a nepřijdou výrazná vedra či prudký vítr, mohli bychom se za čtrnáct dní dočkat hříbků," dodává Tejklová.
Předpověď počasí houbám přeje. Podle hydrologa Petra Šercla z Českého hydrometeorologického ústavu by se už neměla vrátit taková vedra, jaká Česko letos v létě zasáhla. Teploty do konce srpna nemají přesáhnout sedmadvacet stupňů, což by mohlo být pro růst hub příznivé. Vadit ale může to, že nejméně následující týden podle prognóz nepřijdou výraznější deště.
Kvůli suchům se letos neurodilo mnoho letních hub, podhoubí se ale během příštích týdnů zregeneruje. "Můžeme se těšit na podzimní houby, jako jsou pravé nebo hnědé hřiby," říká mykolog Jan Borovička z Akademie věd. A odborníci uklidňují, že na jejich kvalitě se letošní extrémní vedra a sucha neodrazí.
Naopak nás podle Tejklové může letos čekat navzdory vyprahlému létu nebývalá podzimní úroda. Houby budou zkrátka "dohánět" to, co v období vedra zmeškaly. "Letošní rok má podobný průběh jako rok 2003, kdy bylo také velmi suché léto. Hub jsme se dočkali až koncem října a v listopadu, rostlo jich velké množství až do prvních mrazů," říká mykoložka.
Že by už letos houby nerostly vůbec, tak nehrozí. "Houby rostou pořád. Jsou místa, kde se urodily lišky nebo hříbky, třeba na Šumavě, kde se udržuje více vláhy ze srážek než v okolí," vysvětluje Tejklová.
