Vimperk - Hlídky ekologického Hnutí DUHA zjistily, že Národní park Šumava začal v boji proti kůrovci používat i chemické postřiky, ačkoli k tomu ještě nemá úřední povolení.
Sdružení oznámilo, že objevilo stovky otrávených lapáků a trojnožek podél lesních cest, a to i v oblastech, kde byl zatím zásah kvůli ochraně přírody zakázán.
Aby mohl ředitel šumavského parku Jan Stráský nechat rozmístit "otrávené návnady" na lýkožrouta, potřebuje k tomu napřed příslušnou výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Jenže tu zatím park sám sobě ve správním řízení nevydal.
"Ředitel Jan Stráský okázale ignoruje zákon, který má vzácnou přírodu národního parku chránit. Začal používat proti kůrovci chemické postřiky, i když to zákon o ochraně přírody v národním parku přísně zakazuje a výjimku k tomu zatím nedostal," řekl Jan Bláha z Hnutí DUHA. Dodal, že organizace už podala podnět České inspekci životního prostředí.
Stráský: Je to jen otázka času
Ředitel Stráský v krátkém telefonickém rozhovoru s Aktuálně.cz potvrdil, že příslušné povolení k používání pesticidů zatím skutečně nemá. Zároveň dodal, že to je jen otázkou dní, kdy ho získá.
"Po dnešním jednání jsem přesvědčen, že do týdne bude uděleno," prohlásil Stráský. Uvedl, že park žádá o příslušné výjimky už od ledna, ale kvůli personálním změnám ve vedení správy chráněného území se řízení protáhlo.
Když ovšem ministr životního prostředí Tomáš Chalupa upravil koncem dubna Stráského plán na boj proti kůrovci, zdůraznil, že vedení parku musí nejprve splnit všechny legislativní požadavky.
Postřik nezabíjí jenom kůrovce
Hnutí DUHA a dříve i mnozí přírodovědci a další vědci upozornili, že chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale i další hmyz.
"Jedovaté pesticidy by se neměly používat ani v hospodářském lese, natož v národním parku. Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců," upozornil Jaromír Bláha.
Poznamenal, že po použití chemických přípravků umírají i přirození nepřátelé kůrovce, kteří ho hubí. Patří mezi ně například brouci pestrokrovečníci, lumčíci anebo chlacidky.
"Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek," dodal Bláha.
Nebezpečí pro další živočichy i člověka
Podle Hnutí DUHA stojí pesticidem postříkané trojnožky i v oblasti mimořádně cenných mokřadů Moravských slatí, třeba i 50 metrů od rašeliniště. Některé jsou i v tůních s obojžívelníky. Jinde jsou chemicky postříkané kmeny podél lesních cest.
"Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy včetně například žab nebo čolků. Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají," uvedl Jaromír Bláha.
Upozornil, že protikůrovcové postřiky představují nezanedbatelné riziko i pro člověka.
"Narušují funkce hormonů, zvyšují například riziko neplodnosti u mužů. Krom toho mohou poškodit genetickou výbavu a jsou karcinogenní. Správa parku přitom rozmisťuje otrávené lapáky a trojnožky i kolem turistických cest a návštěvníky parku před dotykem postříkaných stromů nijak nevaruje," poznamenal Bláha.
