Loni byl podle informací Ústavu pro informace ve vzdělávání největší zájem o Masarykovu univerzitu v Brně a Univerzitu Karlovu v Praze. Šanci na přijetí tam má o něco více než třetina uchazečů.

Statisticky nejednoduší bylo v Brně uspět při přijímacích řízeních na fakultě informatiky, na kterou se dostalo přes 65 procent zájemců. V Praze to byla matematicko-fyzikální fakulta, kde uspělo přes 80 procent uchazečů.

Naopak tradičně nejmenší šanci mají adepti studia práv na Masarykově univerzitě. Loni se na ni hlásilo přes 6500 studentů a přijato jich bylo kolem tisíce, tedy zhruba 15 procent.

Uchazeči o studium tohoto oboru na Západočeské univerzitě v Plzni nebo Karlově univerzitě v Praze mají sedmnáctiprocentní úspěšnost. Na právnickou fakultu v Olomouci se dostane zhruba každý pátý přihlášený.

Obrácená situace je u některých technických oborů. Na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou nebo na strojní fakultu Českého vysokého učení technického studenty přijímají jen na základě výsledků středoškolského studia.

Na ČVUT, podobně jako na technické univerzitě v Ostravě, je při přijímacím řízení úspěšných více než 80 procent přihlášených. Vysoké učení technické v Brně přijímá zhruba o deset procent uchazečů méně.

Stoprocentní šanci na úspěch mají uchazeči na některých soukromých vysokých školách. Mezi ně loni patřil například Bankovní institut vysoká škola v Praze, Vysoká škola hotelová v Praze nebo Vysoká škola ekonomie a managementu v Ústí nad Labem.

Minulý akademický rok vysoké školy přijaly přes 294 700 přihlášek, které podalo téměř 131 000 mladých Čechů. K přijímacím zkouškám se dostavilo přes 119 600 uchazečů, do prvního ročníku jich bylo přijato téměř 80 tisíc, zapsalo se jich o 4000 méně.