Praha - Ministři dopravy Šimonovský a Řebíček vytvořili zřejmě nejhorší mýtný systém na světě. Vyplývá to z kontrolní zprávy NKÚ.

Řidiči odvedli na mýtném za prvních pět let přes 30 miliard korun, polovinu ale dostal na režii jeho provozovatel Kapsch.

Stejný mýtný systém funguje v Německu, jeho provozní náklady však v prvních pěti letech dosahují 15 procent. Kdyby se zdejší investoři drželi německých norem, ušetřili by jen za prvních pět let částku deset miliard.

Kdyby Češi mýtný systém vůbec nezaváděli a omezili se na prodej dálničních známek, ušetřili by ještě víc. Náklady na jejich distribuci dosahují pouze 7 procent jejich hodnoty.

Desetkrát méně než v Rakousku

Nejvyšší kontrolní úřad definitivně uzavřel debatu o tom, do jaké míry bylo výhodné a nutné mýtný systém vůbec zavádět.
Daňovým poplatníkům ani řidičům se skutečně nevyplatilo, že veřejnou soutěž na vytvoření systému mýtných bran vyhrála v období ministra Milana Šimonovského (KDU-ČSL) rakouská společnost Kapsch s nabídkou ve výši 22 miliard.

Ministerská komise tehdy z formálních důvodů vyškrtla švýcarskou společnost Fela a italskou Autostrade, i když slíbily systém vytvořit a deset let provozovat za 15, resp. 17 miliard.

Zmíněné firmy přitom už vybudovaly mýtné systémy ve Švýcarsku, resp. v Rakousku, které dnes zajišťují státním pokladnám čistý výnos přes miliardu eur ročně. Český stát vydělal za prvních pět let na mýtu 15 miliard korun, tedy 0,6 miliardy eur.

Nevýkonní advokáti

Patnáctimiliardovou částku inkasoval Kapsch za vybudování nového systému a jeho pětiletý provoz. Za celé období deseti let bude dodavatel podle NKÚ nepochybně inkasovat víc než plánovaných 22 miliard. Koncem roku 2011 si totiž vyžádal navíc půlmiliardu, protože šoféři začali mýtné platit bankovními a tankovacími kartami častěji, než předpokládala dodavatelská smlouva.

Kontroloři se pozastavili i nad tím, že Kapsch nevymáhá nedoplatky mýtného. Tím vznikají státu další náklady. Státní Ředitelství silnic a dálnic si na vymáhání najalo za 60 milionů Advokátní kancelář Němec, Bláha a Navrátilová, kde je třetinovým vlastníkem bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec, a vymahačskou firmu BSP Lawyer Partners. Podle NKÚ právníci vymohli mýto ve výši 18 milionů.

Zpráva NKÚ přitom nehodnotila související zakázku pro Kapsch na dodávku informačních tabulí pro dálnice. Ze státního rozpočtu vyplývá, že za ni stát zaplatí další tři miliardy.

Teď už vyděláte

Ředitel Kapsche Karel Feix přesto tvrdí, že se českému státu smlouva vyplatí a že údaje NKÚ jsou zavádějící. V prvních pěti letech totiž proběhly klíčové investice a zároveň se vybíralo méně peněz. V dalších pěti letech se vybere nejméně padesát miliard korun, tedy o dvacet miliard víc než v první pětiletce. "Podíl Kapsche se tím sníží na 21 procent," uvedl Feix v rozhovoru s ČTK. V takovém případě by ovšem nesměly roční příjmy Kapsche překročit 1,5 miliardy.

Feixovy argumenty sdílí také Ředitelství silnic a dálnic: „Posuzovat ekonomickou výhodnost či nevýhodnost kontraktu v polovině jeho desetileté doby trvání je zavádějící. V prvních letech situaci ovlivňují pořizovací náklady," uvedla mluvčí Nina Ledvinová.
Tyto argumenty připouští do značné míry i mluvčí ministra dopravy Tomáš Neřold.

„V prvních letech se do vysokých nákladů na mýtný systém promítly investice do jeho vybudování, to je třeba brát v úvahu," vysvětluje. Závěry NKÚ ale podle něho dobře mapují nevýhodnou situaci, do které stát dostala smlouva ministra Šimonovského z roku 2006.

Feixovy argumenty podporuje i náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl. Ve srovnání s cizinou však tento výklad neobstojí. Německý Toll Collect utratil v prvních pěti letech za vybudování a správu systému dvě a půl miliardy eur, čtyřikrát víc než český Kapsch. Přitom síť německých dálnic dosahuje 13 tisíc kilometrů, je tedy desetkrát delší než tuzemské dálnice a rychlostní silnice dohromady.

Vyšší ztráty než výnosy

Němci přitom nejsou se službami Toll Collectu spokojeni, protože Rakušané i Švýcaři dokážou mýtný systém provozovat levněji. Proto také po Toll Collectu požadují pokutu sedmi miliard eur za to, že se stavba mýtného systému zdržela o rok. Ministr dopravy Peter Ramsauer už také oznámil, že vyhlásí výběrové řízení na firmu, která by systém řídila od srpna 2015. Zdejší politici vyhlížejí náhradu za Kapsch od roku 2017.

Dopravní expert Jiří Petrák z firmy Mott & MacDonald považuje zavedení mýtného v Česku za neštěstí. "Řidiči musí víc platit, na vybraném mýtném vydělá cizí firma a pro českou silniční síť to přinese jediný efekt, který ještě není pozitivní. Pět až deset procent nákladní dopravy se přesunulo na okresní silnice, které se tím likvidují. Víc se prodělalo, než vybralo," hodnotí Petrák první zkušenosti s mýtným.