reklama
 
 

Nevyšetříme vás, běžte si do své nemocnice, slýchají pacienti. Spádovost už přitom léta neexistuje

30. 1. 2017 5:30
Nemocnice nezvládají nápor pacientů, a tak v neakutních případech odmítají vyšetřit nemocné, kteří bydlí jinde. Argument takzvané spádovosti by přitom už dávno neměly používat. "Bydliště důvodem k odmítnutí péče být nemůže," tvrdí ministerstvo zdravotnictví. Přesto se to děje. "Ze zkušeností vybírám například: 'to tam v severních Čechách nemáte oční?' na recepci pražské fakultní nemocnice," popisuje Ondřej Dostál, odborník na práva pacientů.

Praha – Čeští pacienti mají právo svobodně si vybrat lékaře. V praxi ale často narazí už na vrátnici nemocnice. "Otec měl problémy s kyčlí, ale na recepci Motola mu řekli, ať jde do své nemocnice, tedy na Vinohrady. Nakonec se do Motola dostal, ale přes známého," popisuje typický příklad Martin N., který si nepřál zveřejnit své celé jméno.

Podobnou zkušenost má i spoluautorka textu. Na doporučení praktického lékaře se měsíc dopředu objednala na hematologii na Bulovce v Praze. Při příchodu na vyšetření ji ale sestra odmítla s tím, že nebydlí v Praze 8, tedy v oblasti, o kterou se nemocnice stará. Při protestech redaktorky sestra konzultovala celou věc s primářkou oddělení, která vyšetření také odmítla. Jedním z argumentů bylo, že "pacienty z Prahy 8 jiné pražské nemocnice k neakutnímu vyšetření také neberou."

Nejde ale jen o pražský problém. "Pokud je stav pacienta akutní, tak je samozřejmě přijmeme a ošetřujeme. Pokud stav pacienta akutní není, pak je odkážeme dle jejich bydliště na jejich nemocnici," přiznal mluvčí brněnské fakultní nemocnice Pavel Žára.

Ministerstvo zdravotnictví však upozorňuje, že by nemocnice při odmítání pacientů spádovostí vůbec neměly argumentovat. "Spádovost v našem systému neexistuje, pojištěnec má ze zákona právo na volbu smluvního poskytovatele," uvedla mluvčí resortu Štěpánka Čechová.

Neznamená to, že nemocnice musí za každých okolností přijmout k neakutnímu vyšetření každého, kdo přijde. Zákon stanoví, že nemocnice nemusí pacienta přijmout, pokud by "bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení". V paragrafu však není ani slovo o tom, že by nemocnice mohly "třídit" pacienty podle adresy. "Bydliště důvodem k odmítnutí péče být nemůže," doplňuje mluvčí ministerstva.

Například největší Všeobecná zdravotní pojišťovna se dle slov svého mluvčího Oldřicha Tichého s takovými případy nesetkává. "Máte tím na mysli, že by třeba v Motole odmítali léčit pacienty z Břevnova? Nebo že by ve Fakultní nemocnici v Plzni (Brně, Ostravě…) odmítali léčit lidi z vesnic v okolí, protože nemají trvalé bydliště v krajském městě? Ne, s takovými případy se nesetkáváme," uvedl mluvčí s tím, že příliš nechápe, proč se redakce vůbec na něco takového ptá.

To, že k odmítání pacientů kvůli trvalému bydlišti i přesto dochází, a to nejen v nemocnicích, ale i v soukromých ordinacích, potvrzuje právník Ondřej Dostál z PwC Legal, který se zaměřuje hlavně na práva pacientů a v minulosti působil v Platformě zdravotních pojištěnců. "Ze zkušeností vybírám například: 'to tam v severních Čechách nemáte oční?' na recepci pražské fakultní nemocnice, 'pojišťovna u nás hradí péči jen pacientům z okresu Brno-město' u ambulantního poskytovatele z Brna, nebo 'přijímáme jen příbuzné stávajících pacientů' u praktika z menší obce," vyjmenovává Dostál.

Pacient se nesmí nechat odmítnout

Dodává, že pacient se v takových případech zkrátka nesmí nechat odmítnout. "Pokud pacient nebo jeho doprovod splní bobříka znalosti práva, potom zpravidla recepční, sestra nebo jiný 'hlídač brány' ztratí vůli klást odpor a nemocný se péče domůže. Vyzkoušeno ve vlastním případě," říká Dostál. Pacient by podle něj měl argumentovat paragrafem 11 zákona o zdravotním pojištění, kde je právo na volbu kterékoliv smluvní nemocnice, a paragrafem 48 zákona o zdravotních službách, který zaručuje právo nebýt bezdůvodně odmítnut.

Když ani to nezafunguje, má pacient podle Dostála požadovat písemný záznam o odmítnutí péče, se kterým se pak může vydat na ředitelství nemocnice nebo na pojišťovnu.

"Pro férovost je nutno říci, že odmítání, byť protiprávní, má někdy věcný důvod. Je zjevné plýtvání léčit pacienta s banální nemocí ve fakultní nemocnici, jejíž kapacita, specializovaný personál a nákladné vybavení by měly sloužit především složitým případům," podotýká Dostál, podle nějž politici během let dopustili rozpad tříúrovňového systému nemocnic s logickou návazností péče.

S náporem pacientů z širokého okolí se nejvíc potýkají právě velké pražské nemocnice nebo špitály v krajských městech. Situaci ještě umocňuje nedostatek personálu, který nutí hlavně okresní nemocnice uzavírat některá oddělení. "Z pohledu pacienta z regionu tak může dávat smysl zvolit si rovnou fakultní nemocnici v Praze, když na to zákon dává právo a když koneckonců náklady této nemocnice platí z daní stejně jako pražští pojištěnci," dodává Dostál.

Chybí lékaři i sestry

Ministerstvo se dle mluvčí Čechové intenzivně snaží nedostatek personálu v českých nemocnicích řešit. "Kromě růstu platů zdravotníků jednáme například i o navýšení počtu studentů na lékařských fakultách," uvedla mluvčí.

Jenže sestry a lékaři často chybí i ve velkých nemocnicích. Jednou z nejvytíženějších nemocnic je právě výše zmíněný Motol. "Dle zákona má pacient nárok na péči ve zdravotnickém zařízení, které si vybral, pokud to kapacita zařízení dovoluje. To ale bývá někdy problematické vzhledem k velkému zájmu a tlaku pacientů na FN Motol," přiznává mluvčí největší české nemocnice Pavlína Danková.

Mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Filip Brož uvádí, že při vyšetření u specialisty požadují pouze žádanku od praktického lékaře, adresu neřeší, protože "odmítnutí pacienta na základě jeho bydliště je nelegální". "Vzhledem k tomu, že se ovšem nedá kapacita zařízení nafouknout, může se stát, že pacientovi doporučíme přijít později. Nejedná se však o výmluvu, v některých případech více pacientů najednou vzít nelze," dodává Brož.

Hlavní problém jsou peníze

Podobně reaguje i mluvčí ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný: "Naše nemocnice ošetřuje pacienty z celé republiky. Jedinou překážkou pro stanovení vhodného termínu mohou být naplněné kapacity určitých ambulancí."

Podle Dostála však kapacity zcela naplněny nejsou, problémem je hlavně nedostatek peněz v nemocnicích. "Sami ředitelé nemocnic říkají, že by byli technicky schopni operovat či léčit více nemocných, ale kvůli pokřiveným úhradovým limitacím by na tom prodělali, proto nechávají sály prázdné a pacienty na čekací listině. Nákladné diagnostické přístroje taktéž z těchto důvodů rozhodně nejedou na tři směny. Chyba je v řízení zdravotnických financí mezi ministerstvem, pojišťovnami a vedením nemocnic," myslí si Dostál.

Znám spoustu zařízení, kde to všichni dělají, jak se má, a vypadá to tam, jako kdyby teď odtáhly německé jednotky a byl rok 1945, říká Roman Šmucler. | Video: Daniela Drtinová |  27:08

autoři: Markéta Šrajbrová, Simona Janíková | 30. 1. 2017 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama