Československo bylo připravené se bránit, nakonec ale po schůzce svých spojenců s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem ztratilo třetinu svého území bez boje. Od mnichovské dohody uběhlo 85 let. A Evropa dnes čelí dalšímu agresorovi - Rusku, jehož útoku se od loňského února brání Ukrajina.
I proto se nezisková organizace Post Bellum ptala Čechů, zda by byli ochotní se v případě vojenského napadení zapojit do obrany země. Kladně odpovědělo 39 procent lidí. Naopak 44 procent by bojovat nešlo. Zbylých 16 procent neví.
Ještě před třemi lety přitom ochotu jít bránit Česko vyjádřila polovina lidí, a to v obdobném průzkumu agentury STEM/MARK. Letošní čísla tedy ukazují pokles o 12 procentních bodů.
S přímým zapojením do obrany by nejvíce váhaly ženy a starší lidé. Z mužů na otázku kladně odpověděla přesně polovina, "rozhodně ne" by řeklo 22 procent. Největší ochota pak panuje ve věkové skupině 18 až 24 let a také u vysokoškolsky vzdělaných lidí. Čtyři z pěti Čechů věří, že by zemi přišlo na pomoc NATO, kdyby ji někdo vojensky napadl.
Otázka: Byl/a byste ochoten/ochotna se aktivně zapojit do obrany České republiky v případě vojenského napadení?
Průzkum se věnoval také otázce, zda lidé vidí podobnost mezi situací v Československu v roce 1938 a současnou válkou na Ukrajině. Podle necelé poloviny jde o srovnatelné události, nemyslí si to 40 procent lidí. Ačkoli se 85 procent dotazovaných shodne, že hraniční oblasti Československa obsadilo Německo a jeho spojenci neoprávněně, jen necelé dvě třetiny vidí stejně okupaci Krymu nebo Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny Ruskem.
Ještě větší rozpor panuje u otázky, zda měly obě země obdržet diplomatickou pomoc nebo dodávky vojenské techniky od cizích států. V případě Československa si to myslí čtyři pětiny lidí, u Ukrajiny ale jen polovina. Oproti tomu se v obou případech shodne kolem 70 procent lidí, že se země měly vojensky bránit.
Otázka: Víte, co se stalo v roce 1938 v tehdejším Československu?
Do průzkumu se celkově zapojilo 1296 respondentů, sběr dat probíhal letos v září.
