Pouze 25 procent mladých lidí je spokojeno se současnou politickou situací v Česku. Zároveň ale 46 procent občanů ve věku 18-29 v roce 2017 nešlo k volbám. Politika je buď nezajímá, nebo si mezi stranami a jejich programy zkrátka nevybrali, protože si myslí, že nikdo nebere ohled na jejich tužby a potřeby, nedává jim hlas.
Tak by se dal shrnout průzkum, který si u agentury Behavio nechala vypracovat iniciativa Youth, Speak Up! ("Mladí, promluvte!", YSU!), jejímž cílem je zatraktivnit politiku pro generace Y a Z a podpořit jejich ochotu se do ní zapojit.
"Chceme, aby mladí Češi chodili k volbám a plnili tak své demokratické povinnosti. Přejeme si, aby politické programy a politika obecně reflektovala také potřeby a problémy mladé generace," říká Jana Soukupová, jež iniciativu Youth, Speak Up! v roce 2018 zakládala spolu s dalšími lidmi v Klubu mladých politologů při Vysoké škole ekonomické v Praze.
Pomocí průzkumu hledali nejen priority mladých, ale také témata, jaká jim ve společnosti chybí či jaká řešení postrádají. Zjistili, že pro lidi ve věku 18 až 29 let je naprosto stěžejním tématem bydlení. Vidí ho jako důležité a zároveň problematické. Další důležitá témata, ve kterých navíc lidé pociťují deficit, se týkají odpovídajících trestů za znásilnění, ochrany přírody, kvality systému vzdělávání a flexibilních úvazků pro rodiče s dětmi. Výsledky následně rozeslali mezi mládežnické organizace politických stran, aby měly čím přispět při psaní volebních programů. Podle iniciativy z materiálu čerpají nejméně čtyři politické subjekty.
Aktéři iniciativy Youth, Speak Up! mají také své pracovní skupiny v Poslanecké sněmovně. Ty se zabývají digitalizací, plastovým odpadem, duševním zdravím či podporou mladých vědců. Následně se snaží, aby se výstupy z těchto skupin posouvaly vpřed. Komunikují proto s politiky s návrhy na legislativní i nelegislativní úpravy.
Zasazují se například o ukončení provozu českých uhelných elektráren do roku 2033, o omezení plastových obalů, o digitalizaci studentských potvrzení či o větší důraz na duševní zdraví mládeže. Posledně jmenované téma se podle Jany Soukupové nyní ukazuje jako priorita. "Pandemie zanechává na duších nás všech velmi výrazné šrámy. Ovlivnila duševní zdraví celé populace, včetně právě dětí a mladých lidí," upozorňuje. A jak také říká, prevence je vždy pro občana i stát výhodnější než následná péče.
Za své úsilí získala iniciativa Youth, Speak Up! na podzim 2020 cenu Gratias Tibi pro mladé dobrovolníky. Jana Soukupová se pak dostala do žebříčku dvaceti největších inovátorů roku 2020, vyhlášených Hospodářskými novinami a mediální společností CzechCrunch.
Za vlažný zájem mohou strany i škola
Jana Soukupová byla v Poslanecké sněmovně ještě nedávno jako doma. Dělala asistentku někdejšímu poslanci Miroslavu Kalouskovi (TOP 09), spolupracovala také s jeho stranickým kolegou Dominikem Ferim, který jako jeden z mála politiků dokázal oslovit a zaujmout mladou generaci. Jeho instagramový účet má téměř milion sledujících.
Jako hlavní problém současné situace v české společnosti vidí právě skutečnost, že strany neumí s mladými lidmi pracovat, nenabízejí mladé zajímavé osobnosti ani neakcentují "mladá" témata. Nejmladší generace se pak nemá v politice s kým ztotožnit a k volbám proto často nejde. Ještě horší je to pak s jejich aktivní účastí na politické scéně.
"Poslední, co mladý člověk chce dělat, je dlouze vysedávat na stranických schůzích a moudře hovořit o ‚nesmrtelnosti brouka‘," upozorňuje. Tohle vakuum se snaží alespoň částečně vykrývat mládežnické organizace, ale strany jim prý věnují málo pozornosti. Jako by nechápaly, že právě přes ně a jejich nápady vede cesta k početné skupině nevoličů. "Měly by se naučit je přijmout mezi sebe a méně se bát o teplé vysezené důlky na stranických schůzích," glosuje to zakladatelka Youth, Speak Up!
Jak vyčísluje, mladých voličů je přibližně 1,4 milionu. Pro vstup nejmenší politické strany do sněmovny stačilo v posledních volbách 250 tisíc voličů. "Jedná se tedy o velmi výraznou sílu, která to však o sobě ještě neví. A na tom, aby šlo nespokojených mladých k volbám co nejvíce, usilovně pracujeme," dodává.
Zásadní potíž vidí i v přístupu škol, kde se o politice nemluví. Mnohdy se tak děje ze strachu, aby rodiče neosočovali učitele, že do tříd tahají ideologii. Jenže podle Soukupové by již studenti od učilišť po gymnázia měli pochopit, jaká jsou práva a povinnosti občana v demokratickém státě, jak demokracie funguje nebo proč ji máme.
"Nebudeme-li chápat tyto souvislosti, tak nepoznáme, když nám z ní někdo začne ukrajovat. Nebudeme totiž chápat, co se nám děje," varuje. "Žijeme v systému, který bychom měli sami utvářet, ale když nevíme jak, těžko se do té tvorby budeme jakkoli zapojovat."
Chceme, aby mladí rostli, ne aby někomu drželi brašny
Podle loňského průzkumu České rady dětí a mládeže, která zastřešuje dětské a mládežnické organizace, 62 procent Čechů nedůvěřuje politikům a politickým stranám a myslí si o nich, že nejsou schopni řešit problémy, které oni považují za důležité. Téměř 90 procent se není schopno s českými politiky ztotožnit a má za to, že politika potřebuje nové tváře. Navíc 65 procent mladých Čechů si podle studie Hodnoty mladých myslí, že nemá žádný vliv, nebo má jen velmi malý.
Tahle čísla si ale podle Jany Soukupové málokterá strana připouští a moc reálných příležitostí mládeži nedávají. "Berou ji spíše jako levnou pracovní sílu na roznášení předvolebních letáků nebo na back office práci. Jenže tohle je přesně cesta, jak mladé demotivovat, aby v další politické práci nepokračovali," upozorňuje.
V iniciativě, kterou založila, proto nechávají mladé lidi navrhovat a inovovat. "Díky projektu se mladí lidé mohou naučit, jak fungují rozhodovací a legislativní procesy na nejvyšším stupni politiky. Učí se také spolupracovat napříč rozdílnými názory a slovy Soukupové budovat spíše mosty než příkopy. "Chceme, aby rostli, ne aby někomu drželi brašny," shrnuje strategii Youth, Speak Up!.
