Exmanažer drah si vymyslel "nemravný" zlatý padák, řekl soud a jeho dovolání zamítl

Marek Pokorný Marek Pokorný
3. 10. 2018 15:37
Bývalý manažer Českých drah Milan Ruttner vymyslel systém motivačních odměn, aby jej vzápětí sám využil - po drahách požadoval devět milionů korun jako zlatý padák. Soudy mu částku původně přiznaly, ale nakonec ji musel vrátit, a ještě má platit náklady řízení, které jdou do milionů. Pokusil se to zvrátit u Nejvyššího soudu, ale neuspěl.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Petr Kučera

Brno - Milan Ruttner neuspěl s dovoláním proti verdiktu Městského soudu v Praze, který zamítl jeho nárok na vyplacení devítimilionového zlatého padáku.

Soudy Ruttnerovi nejdříve vycházely vstříc a výše uvedené odchodné mu přiznaly. Loni v březnu se ale do případu vložil Ústavní soud, který jeho počínání označil za nemravné a vrátil spor na začátek. A Městský soud v Praze loni v prosinci proto jeho žalobu zamítl. Proti tomu exmanažer Českých drah podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ale neuspěl.

"Rozsudek nebyl postižen žádnou vadou, je věcně správný," rozhodl nyní Nejvyšší soud. Ten přitom v minulosti dal naopak za pravdu Ruttnerovi. Nyní ovšem musel vzít v potaz i verdikt Ústavního soudu, který postup soudů, které dříve Ruttnerovi vyšly vstříc, zkritizoval a jejich verdikty zrušil.

Případ si soudy přehazovaly osm let a řešil jej jak Nejvyšší, tak i Ústavní soud. A posledních pět let soudů bylo zbytečných. Městský soud v Praze totiž již v lednu 2013 Ruttnerovu žalobu pravomocně zamítl. Vše poté ale zvrátil po jeho dovolání Nejvyšší soud. Jen ten řešil případ nakonec třikrát.

Musíme je motivovat!

Ruttner v květnu 2008 nastoupil k národnímu dopravci jako personální ředitel. Jako jednu z prvních věcí ve funkci navrhl motivační systém pro vrcholové manažery, aby z firmy neodcházeli. A přišel s návrhem zavést jako motivační složku manažerské smlouvy odstupné ve výši 24násobku měsíčního platu, což mu následně představenstvo schválilo.

Je přitom otázka, koho by podobná doložka mohla motivovat k další práci pro České dráhy, když na vyplacení uvedeného zlatého padáku byl automatický nárok po odpracování pouhých dvanácti měsíců. Důkazem byl sám Ruttner: o vyplacení uvedené "motivační doložky" požádal jen několik dní po překročení uvedené hranice - hned po dvanácti měsících a třinácti dnech od podepsání smlouvy.

Dráhy mu ale uvedený zlatý padák odmítly zaplatit s poukazem právě na dobré mravy. Ruttner se proto obrátil na Obvodní soud pro Prahu 1, který mu dal nejdříve za pravdu.

Odvolací Městský soud v Praze ale v lednu 2013 verdikt otočil. "Za stavu, kdy žalovaná strana (České dráhy) dosáhla největší ztráty v historii, nelze pokládat výkon práva žalobce na odměnu za souladný s dobrými mravy," rozhodl v lednu 2013 Městský soud v Praze. Poukázal právě na to, že to byl sám Ruttner, který uvedený systém vymyslel.

Jen jsem dostal úkol

Ruttner ale podal dovolání k Nejvyššímu soudu. V podání se hájil mimo jiné tím, že k vypracování systému "zlatých padáků" jej vyzvalo představenstvo. Nejvyšší soud dal Ruttnerovi za pravdu a zamítavý rozsudek zrušil. Podle něj nebylo prokázáno, že by uzavřením uvedených doložek chtěl Ruttner úmyslně způsobit škodu.

Soudy začaly proto případ řešit ve druhém kole a v souladu s názorem Nejvyššího soudu rozhodly ve prospěch Ruttnera, kterému loni v květnu devítimilionový zlatý padák, navýšený o pět milionů na úrocích, přiznaly.

Případ pak doputoval až k Ústavnímu soudu, který se loni v březnu zastal naopak Českých drah. Vrátil do hry i otázku, zda vyplacení uvedené odměny nebylo v rozporu s dobrými mravy.

"Byl to on, kdo předložil návrh na odměňování vedoucích zaměstnanců představenstvu stěžovatele ke schválení, včetně odstupného při výkonu jím vykonávané funkce u stěžovatelky. Je třeba poukázat také na zjištění, že tak učinil v době, kdy byla stěžovatelka v dlouhodobé ztrátě, a své funkce se vzdal téměř bezprostředně po uplynutí 12měsíční lhůty, kdy mu nárok na odstupné vznikl," uvedl soudce Ústavního soudu Jiří Zemánek. Městský soud v Praze poté loni v prosinci pravomocně rozhodl, že Ruttner nemá na uvedený zlatý padák nárok.

Za rybami na Kamčatku

Samotného Ruttnera nakonec spor o zlatý padák přišel draho. A to přesto, že soud loni v prosinci rozhodl, že nemusí Českým drahám platit náklady řízení, které v té době už dosahovaly skoro dvou milionů korun. Soudkyně Městského soudu v Praze Jitka Denemarková to odůvodnila tím, že samy České dráhy mají na situaci podíl, když jejich představenstvo tehdejší Ruttnerovu "motivační doložku" schválilo.

Jenže to už neplatí o dovolání, za které musí Ruttner zaplatit 127 tisíc korun na nákladech řízení právnímu zástupci Českých drah Karlu Muzikářovi. Sám pak Ruttner musel také platit náklady na svoji advokátku - ty již v květnu 2016 podle tehdejšího verdiktu dosáhly 1,9 milionu korun.

Ruttner po odchodu z Českých drah nastoupil nejdříve do PPF Petra Kellnera, odkud v roce 2013 přešel jako personální ředitel k poskytovateli rychlých půjček Provident Financial. Nyní zde podle profesního serveru LinkedIn zastává i funkci obchodního ředitele. "Je ženatý a má dvě děti. Ruttner je vášnivý rybář, nejraději rybaří v exotických destinacích, jako je Mongolsko nebo Kamčatka," přibližuje ho jeho zaměstnavatel na svých webových stránkách.

Ruttner není sám, kdo se s drahami soudí o své odchodné. Výplatu konkurenční doložky požaduje i bývalý ředitel Českých drah Dalibor Zelený. Soud ale letos v květnu jeho žalobu zamítl - dal za pravdu argumentaci Českých drah, že je neplatná mimo jiné proto, že Zelený smlouvu uzavřel "sám se sebou" bez souhlasu dozorčí rady. I Zelený podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ten ještě nerozhodl.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Maďarský parlament přijal zákon posilující kontrolu nad kulturou

Maďarský parlament ve středu přes odpor opozice schválil kontroverzní zákon, který posiluje vládní kontrolu nad kulturou. V pondělí proti chystanému právnímu předpisu demonstrovalo v centru Budapešti několik tisíc lidí a protestní internetová petice získala kolem 50.000 podpisů, napsala agentura DPA.

Zákon počítá se vznikem Národní kulturní rady, která by měla vládě umožnit "strategicky řídit sektor kultury". Kromě toho při jmenování ředitelů městských divadel a dalších institucí dotovaných státem musí být zajištěn souhlas ministra kultury. Dosud o tom, kdo řídí divadla, rozhodovaly městské úřady samostatně.

Část opozičních zákonodárců při hlasování na znamení nesouhlasu vstala a dala si před obličej černé divadelní masky. Informoval o tom portál 444.hu na základě videa, které na facebooku zveřejnil liberální poslanec Tordai Bence.

Zdroj: ČTK
Další zprávy