Reportáž televize Seznam tvrdí, že se katolická církev léta snažila umlčet svědectví žen o sexuálním zneužívání knězem ve Velharticích. Mezi těmi, kdo měl o umlčení usilovat, jste byl jmenován i vy. Co jste o případu tohoto kněze věděl?
Ta reportáž mě samozřejmě úplně šokovala, situace je strašná. Církev musí nutně udělat maximum pro to, aby se tyto věci neděly a aby jim zabránila. Já jako biskup katolické církve cítím opravdu zahanbení. Nelze o tom mluvit bez toho, aby člověk tuto zahanbenost za celou církev přijal.
Bavme se o tom konkrétním případu. V březnu 2014 jste coby tehdejší sekretář České biskupské konference dostal e-mail od muže, který tvrdil, že jeho známá byla knězem mimo jiné opakovaně znásilněna.
Bohužel to, co jsem do odvysílání reportáže věděl, bylo naprosto zlomkovité a nedalo se podle toho nikterak jednat napřímo. Proto jsem jako první reakci tomu pisateli řekl, že nemám vůbec žádné informace a že jej vyzývám k tomu, aby jednal podle svého svědomí a podle zákonů České republiky.
Co jste přesně o tom případu věděl?
Bylo to v roce 2014 a já jsem nevěděl vůbec nic. Mně přišel e-mail, který byl kopií dopisu pisatele panu biskupu Paďourovi (bývalý českobudějovický biskup, zemřel v roce 2015, pozn. red.) v den jeho rezignace, v němž vyjadřoval lítost nad tím, že se s věcí, která koluje v jeho diecézi, nevyrovnal. Já jsem na to reagoval tím, že nerozumím kontextu, a přišel druhý velmi krátký e-mail, který říkal: "Tak to je škoda, jedná se o zneužití."
Pak jsem o tom informoval při setkání kardinála Dominika Duku, řekl jsem mu, že jsem odepsal, že nemám žádné informace. Dohodli jsme se, že odpovím, ať se pisatel obrátí na policii, ať jedná podle svého svědomí a podle zákonů České republiky.
Případ zneužívání knězem V. Z.
Týká se jednašedesátiletého kněze V. Z., který na začátku devadesátých let působil v Žirovnici na Českomoravské vrchovině. Televize Seznam zveřejnila svědectví ženy, která se představila jako Hana a tvrdí, že ji v té době sexuálně obtěžoval a později také několikrát znásilnil. Další ženy v reportáži uvedly, že je také sexuálně obtěžoval.
Na jeho chování upozornil známý Hany v roce 2009, kdy napsal tehdejšímu českobudějovickému biskupovi Jiřímu Paďourovi. V roce 2014 se tento muž obrátil i na tehdejšího sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba. Ten ale tvrdí, že dostal jen velmi kusé informace, ze kterých nebylo jasné, čeho se měl přesně kněz dopustit. Holub se poradil s kardinálem Dominikem Dukou a oznamovatele stížnosti na chování kněze odkázali, aby dál jednal podle vlastního uvážení.
Kardinál do té doby netušil, že už dříve se minimálně jedna žena kvůli tomuto knězi obracela na biskupa Paďoura?
Byla to naprosto první informace a takto nekonkrétní, bez jediného udání místa, času, kdy se to stalo, osoby, která v tom figurovala. Je také důležité říci, že v církevní hierarchii je to tak, že jediný, kdo tuto věc může řešit, je diecézní biskup, potažmo jeho nadřízený - což není žádná biskupská konference nebo předseda biskupské konference, ale Vatikán, tamější státní sekretariát nebo přímo papež.
Když jste měl jen neurčitou informaci, ptal jste se biskupa Paďoura, o co jde?
Pan biskup Paďour v té době již rezignoval, neměl tedy ani pravomoc to řešit.
Vy jste se ale určitě znali velice dobře. Mohl jste za ním zajít a zeptat se ho.
Toto byla zodpovědnost předsedy biskupské konference, pana kardinála Duku jsem o tom informoval. Pisatele jsem poté vyzval, aby o věci jednal s nástupcem biskupa Paďoura, protože ten měl poté možnost jednat.
Kolik toho kardinál Duka o případu věděl?
Sdělil jsem mu, že přišel tento e-mail, a on mě vyzval, abych odpověděl, jak už jsem říkal. Tedy ať jedná pisatel podle svého svědomí a podle zákonů České republiky.
Z toho ale vyplývá, že o tom věděl, přestože ve svém čerstvém prohlášení tvrdí, že ne.
Takto jsme spolu o tom komunikovali.
Proč podle vás říká, že o tom nevěděl vůbec nic?
To nemohu okomentovat. Jen zdůrazňuji, že podle církevní hierarchie není nikterak kompetentní v té věci jednat. Jediná možnost je diecézní biskup nebo Řím. A to je jedna ze zásadních věcí, které je třeba změnit. A my sami toto vnímáme jako jednu ze změn, která bude významná pro to, aby ta věc mohla být řešena mnohem rychleji, protože dosavadní postup znamená velmi dlouhé čekání na řešení, které je naprosto neúměrné.
Jak by se tedy systém měl změnit?
Předpokládám, že to bude tak, že v okamžiku, kdy biskup nereaguje, se tyto věci nebudou reportovat do Říma, ale bude je možné řešit formou oficiálního oznámení s daty vůči předsedovi biskupské konference. Ale tento systém v minulosti vůbec neexistoval.
Neměli jste přesto případ oznámit na policii?
My jsme tu informaci věděli ze třetí ruky a vyzvali jsme toho, kdo to věděl z druhé ruky, aby se na policii obrátil.
Nebylo lepší jít v takové situaci informacím vstříc? Tedy pozvat toho oznamovatele a dozvědět se o celé věci více?
Církevně to bylo možné řešit pouze v Kongregaci pro klérus v Římě a to jsme také udělali.
Ale to řešení trvalo několik měsíců.
Já jen zdůrazňuji, že ta věc byla velmi otazníková v tom, že pisatel poté zveřejnil datum, kdy věci předá médiím. Říkal jsem si, že je to rozumná věc, nicméně to se nestalo. Takže jsem tomu poté úplně nerozuměl, proč to nikde dál neprezentoval.
Kdy jste se dozvěděl, že žena mluví o znásilnění? Až v reportáži televize Seznam?
Ano, do té doby jsem věděl "pouze" o zneužití. Já jsem se poté domníval, když to pisatel nijak s policií neřešil, že se může jednat o zneužití pravomoci nebo něco podobného, ale že nemusí jít o sexuální zneužití.
Nevyčítáte si, že jste se nesnažil zjistit hned více informací a nepožádal například o setkání s onou ženou?
Já jsem vůbec nevěděl, jestli se jedná o ženu. Neměl jsem žádné informace a bylo pro mě nepochopitelné, že ten pisatel dále nejednal.
Z víkendového prohlášení nástupce biskupa Paďoura, tedy biskupa Vlastimila Kročila, vyplývá, že církev minimálně od roku 2009 něco tušila. Vůbec se to k vám nedostalo?
V tomto případě asi církev znamená biskup Paďour. Jsem si jist, že ani kardinál Duka o tom neměl žádné informace.
Takže jste se o podnětu z roku 2009 dozvěděl až z prohlášení biskupa Kročila?
Poprvé jsem o tom slyšel z SMS zprávy redaktorky Sabiny Slonkové, ve které se mě ptala, proč se od roku 2009 nic neřešilo. To bylo poprvé, kdy jsem se dozvěděl informace o roku 2009. Já jsem rok a půl před tím ve spolupráci se svým biskupem Dukou podával na jednoho kněze trestní oznámení jako generální vikář v Hradci Králové, takže pro mě tento velmi náročný postup nebyl nový a měl jsem ho už za sebou. Kdybych měl představu, že v tuto chvíli je možné něco udělat, udělal bych to.
Nevládne v církvi pocit, že musíte držet pospolu a je lepší vše odehrát za církevními zdmi?
Já myslím, že v té věci se přístup celé společnosti, nejen církve, zásadně vyvíjí. Snaha řešit tyto věci interně v minulosti jistě byla, ale minimálně od dob, kdy papež Benedikt začal tato témata otevírat a jednoznačně říkat, že je nutné spolupracovat, tak se tato tendence mění. A to i v české církvi.
Proč tomu v minulosti bylo jinak?
Myslím, že vysvětlení je sociologicky docela jednoduché. V minulosti existoval stavovský systém řešení spravedlnosti, šlechta, poddaní, měšťané i vojáci měli svoje soudy, i církev měla své soudy. To bylo později překonáno občanskou společností. Nutno říci, že církev asi v tuto chvíli trochu zaspala.
Kardinálu Dukovi bývá vyčítán možný liknavý přístup k věcem ohledně sexuálního násilí. Jak jeho přístup vnímáte vy?
Já ze své pozice nemám právo komentovat pohled ani přístup pana kardinála.
Jestliže máte podezření na nějaký trestný čin, musíte se obracet na policii stejně jako kdokoliv jiný mimo církev?
U nás to platí naprosto stejně s výjimkou zpovědního tajemství. To je jediná výjimka, kterou církev ze zákona má. Ale o to se v tomto případě nejednalo.
Řekl jste si někdy u sebe nebo ostatních církevních představitelů, že jste měli v tomto případu udělat něco jinak?
Já jsem to nyní znovu velmi detailně procházel, podařilo se mi dohledat všechny e-maily, kterých bylo celkově sedm. V podstatě bych jednal asi velmi podobně. Jiné jednání by zakládalo pomluvu. Tam nebyla žádná informace, která by dávala možnost to řešit. Já jsem toho pisatele vyzval, aby jednal, navíc se poté objevovaly skutečnosti, které tu informaci výrazně znevěrohodňovaly.
Máte informace o více případech knězů, u kterých by mohlo být podezření na sexuální obtěžování?
Já jsem v této chvíli řešil jeden případ, který teď byl po velmi krátké době vyřešen na diecézi tím, že ten člověk byl odvolán ze své pozice. Preventivně tedy nemůže veřejně působit. A zároveň byl generálním vikářem dán podnět orgánům činným v trestním řízení.
Čeho se měl dopustit?
V jeho případě existuje podezření na morální delikt.
Na jaký?
Více informací nesdělím.
Proč?
Protože máme například situaci jiného kněze, který byl soudem osvobozený. Proto já musím zásadně bránit presumpci neviny v případě kněze ze své diecéze, proti kterému jsme učinili preventivní opatření postavení mimo službu, ale soud ještě nerozhodl o jeho vině, nebo nevině.
O dalších případech jste neslyšel, ani když jste byl sekretářem v České biskupské konferenci?
Ne.
Ale informací o takových případech se objevuje stále více. Proč se tak děje podle vás?
Podle mě se zásadně změnila kultura ve společnosti.
Přesto je případů sexuálního zneužívání v Česku podstatně méně než v některých jiných zemích. Myslíte, že se to prostě jen víc tutlá?
Možný důvod je ten, že církev v komunistické době byla pod tlakem, který v některých věcech působil samoočišťovacím způsobem. Protože jakákoliv pochybení v tomto směru by okamžitě využila státní bezpečnost. Ale nechci nijak tuto věc podceňovat, i proto jsme u nás zřídili kontaktní místo, kam se oběti sexuálního násilí budou moci obracet. Jsme připraveni brát tyto věci mnohem vážněji než v minulosti.
Jednání Vatikánu trvalo strašně dlouho
V případu kněze V. Z. z Velhartic zasáhl Vatikán, který ho "odstavil". Kdyby řešení bylo na české církvi, nebyl by dodnes ve své službě?
Jestli jsem správně četl prohlášení biskupa Kročila, tak on píše, že právě on dal informace do Vatikánu. Přesně toto je princip, jak jsou dnes nastavena pravidla v církvi. To znamená, že podnět z Vatikánu nebyl něčím, co by bylo proti jednání biskupa. Bylo to naopak potvrzení jeho jednání. Podobně jsem já postupoval v případě onoho nešťastného případu v mé diecézi. Udělal jsem předběžné šetření a poslal podnět do Vatikánu.
I když Vatikán zasáhl, přece jen to trvalo v případě kněze V. Z. dlouho. Nemělo přijít řešení podstatně dříve?
Toto se musí změnit, řízení ve Vatikánu trvá strašně dlouho.
V případě církve jistě hraje roli i to, že věřící přistupují k farářům a dalším církevním představitelům s velkou důvěrou a někdy až nekritickým obdivem a poslušností. Neposiluje církev ještě více tuto moc?
Papež František jednoznačně zdůrazňuje, že největší zhoubou pro církev je dnes klerikalismus. To znamená rozdělení na ty, kteří vědí a všechno znají, a na ty, kteří chtějí, aby jim všechno bylo vysvětleno. Jsou do jisté míry poslušným, nesamosprávným "stádem". To je to nejhorší, protože potom dochází právě ke zneužití moci, kdy jedním z důsledků jsou i hrůzné případy sexuálního zneužívání. Něco takového jde zásadně proti evangeliu a papež František to chce naprosto radikálně změnit. Když jsem byl na měsíčním synodu, kterému byl přítomný, právě ve chvíli, kdy mluvil na toto téma, tak se tvářil hodně naštvaně.
V seminářích se mluví o sexualitě mnohem více
Nebudete překvapený, když ještě vzpomenu celibát. Nemyslíte si, že člověk, který žije normálním sexuálním životem, nemá sklony dělat něco takového, jako jsou sexuálně motivované činy?
Otázka celibátu může být otázkou nějaké diskuse, ale chtěl bych ukázat například na statistiku v Itálii z roku 2016, podle které 67 procent sexuálního zneužívání se bohužel děje v rodinách. Tedy v místě, kde žijí lidé normálním sexuálním životem. Vysoké procento se děje i ve sportu, kde určitě nežijí sportovní činitelé v nějakém celibátu.
Takže celibát v katolické církvi byl, je a bude?
Pokud vím, nedávno se o tomto zmiňoval papež František a řekl, že celibát on sám nezruší, ale mohlo by se o tom diskutovat v případě působení církve v Amazonii, kde je knězů nesmírně málo a zrušení celibátu by možná pomohlo nárůstu jejich počtu.
Není to třeba známka toho, že by se začalo uvažovat o zrušení celibátu v Evropě a jinde?
To je věc, o které mi nepřísluší nikterak spekulovat.
Jak v tomto směru vychovávat kněze, aby k případům zneužívání nedocházelo?
Minimálně deset let pracujeme v církvi velmi intenzivně na tom, abychom opravdu velmi, velmi pečlivě vybírali kandidáty na kněžství. Zároveň vedeme v seminářích mnohem intenzivnější debaty o tématech sexuality v životě kněze. Toto se oproti minulosti zásadně změnilo.
Takže se budoucí kněží vzdělávají mnohem více v oblasti sexu?
Ano, nesrovnatelně více oproti minulosti. A nemluví na toto téma jen s knězi v celibátu, ale také s laiky, kteří v celibátu nežijí.
