Praha - Pražský magistrát spolu s Dopravním podnikem slibuje lidem, že se zvýšením cen jízdenek zefektivní dopravu v Praze a přilehlých obcích.
Redakce Aktuálně.cz oslovila čtenáře a zeptala se jich, co by si za vyšší ceny jízdného přáli oni. Z odpovědí jednoznačně vyplývá, že požadavky cestujících jsou daleko před sliby úředníků.
Magistrát slibuje obnovu vozového parku, lepší provázanost metra, tramvají a autobusů s příměstskými vlaky. Pomoci by mělo rozšíření metra a prodloužení dopravní špičky - tedy doby, kdy jsou intervaly mezi jednotlivými spoji výrazně kratší. Zrušeno má být i zkrácení spojů na trase B, kdy soupravy ob jednu nejezdí až na konečnou. Pro cestující to znamená čekání na další metro.
Jenže lidem chybí mnohem víc. Všímají si i drobných detailů - kritizují věčně opravované eskalátory v některých frekventovaných stanicích metra nebo fakt, že v autobusech se potkávají častěji s bezdomovci než s revizory.
Sbohem tisíci dopraváků
Jeden ze čtenářů volal po personálním auditu Dopravního podniku (DP). V této věci už magistrát podobným hlasům vyhověl, když si nechal vypracovat audit od firmy Deloitte. Auditem se ovšem zaštiťuje při své obhajobě zdražení.
Čtenáři, kteří reagovali na výzvu Aktuálně, se divili informacím, že se průzkumu pražské radnice o dopravě účastnili převážně lidé z Jihomoravského kraje. "To mě opravdu rozesmálo - nebo spíš pořádně naštvalo. Ať Dopravní podnik nelení a zadá průzkum renomované firmě, ptá se co největšího počtu cestujících a v Praze, když se to týká pražského MHD," neskrývala své rozhořčení například Jana Štěrbová.
Auditorská společnost zjistila, že v Dopravních podnicích existuje přezaměstnanost. Podle radního pro dopravu Radovana Šteinera už podnik na tento fakt zareagoval: Propustil přes osm set zaměstnanců a dalších 170 se k odchodu chystá.
Lidem ovšem vadí, že zaměstnance, kteří by měli být vidět, potkávají málo. Revizoři podle nich třeba ignorují autobusové linky. Velká část čtenářů je znechucena množstvím bezdomovců v tramvajích či autobusech. A vadí jim, že s tím řidiči nic nedělají. Kromě toho, že bezdomovci obtěžují zápachem, zabírají prakticky místo lidem, kteří za jízdu platí.
Nákladní výtah. Ještě bez obsluhy
Magistrát ve svých slibech hovoří také o větším komfortu.
Přitom alespoň základní komfort - dostat se pohodlně do metra - neumožňují bariéry pro tělesně postižené občany. Erik Čipera za občanské sdružení Asistence, které pomáhá vozíčkářům, se kvůli tomu chystá napsat otevřený dopis primátoru Bémovi. Vozíčkáři jsou podle něj bezmocní hlavně na stanicích metra C na Hájích, Opatově a dalších stanicích metra C. V okolí zmíněných stanic přitom vyrostly chráněné byty pro tělesně postižené.
"Ti, co bydlí na Hájích, mají prostě smůlu. Tam žádný výtah není, kromě nákladního služebního, ale ten mají zaměstnanci zakázáno poskytovat. V okolí této stanice ale samozřejmě též bydlí lidé s postižením. Ti se nějakým způsobem musí dostat na Chodov na plošinu," popisuje dennodenní strasti vozíčkářů Erik Čipera.
Slevy i pro matky
Magistrát ve svých slibech zmiňuje obnovu vozového parku.
Čtenářky Aktuálně a zároveň matky s dětmi jsou rády za nové nízkopodlažní tramvaje. Protože jich je stále málo, uvítaly by alespoň zveřejňování informací, v jaký čas a na které lince tyto vozy jezdí. Informace by podle nich měly být k dispozici i na telefonní lince, aby nebyli diskriminováni senioři a lidé bez přístupu na internet.
Pro matky s dětmi na mateřské je také platba za jízdenku vysoká, vzhledem k nižším příjmům v době rodičovské dovolené. Jeden čtenář pro ně proto navrhuje slevu na jízdném podobně jako pro důchodce. Magistrát ovšem s ničím podobným nepočítá.
Finanční represe
Pokud jde o tramvajové spoje, téměř v každém e-mailu čtenářů je povzdech nad tím, že na mnoha místech linky jezdí v rychlém sledu za sebou, a poté následuje dlouhá pauza.
Stížnosti padly i na opravy v metru. "U výstupu na zastávce Anděl se mi ještě nepodařilo, aby jely všechny tři eskalátory, neustále se jeden opravuje a já stojím v davu lidí, kteří se marně snaží dostat z podzemí," pozastavuje se Zuzana Coufalová. Obdobná situace je ve stanici I.P. Pavlova.
Pisatelé jsou přesvědčeni, že po zvýšení cen jízdného poroste počet černých pasažérů. A část cestujících se přesune do aut, což prodlouží ranní kolony a zvýší počet nehod. Magistrát vidí jediné řešení - represi. Za chybějící jízdenku zvýší pokuty.
Místo pětistovky tak zaplatí přistižený černý pasažér možná i tisícovku.
