Neexistuje v současnosti město, kde by lidé byli vystaveni nebezpečí smrti a vyhladovění tak jako obyvatelé ukrajinského námořního města Mariupol. Ruské bomby a rakety zasáhly mnoho domů, mrtví, mezi kterými je i mnoho dětí, jsou ukládáni do provizorních hromadných hrobů. Obyvatelé města, které je neustále pod ruskou palbou, jsou odříznuti od světa a marně čekají na pomoc.
Za této situace politici v řadě zemí světa debatují o tom, jakým způsobem Mariupolu pomoci. V Česku rovněž. Nejkonkrétnější je zatím místopředseda lidovců a šéf výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík. "Jsem pro to, aby byl otevřen letecký most do Mariupolu. Je nutné dodat do trpícího města potraviny a především léky, kterých je chronický nedostatek. Tuto pomoc by mohla letadla shazovat padáky," říká Benešík.
Sám ale vzápětí přiznává, že by šlo o značně riskantní akci, takže bude nezbytné, aby ji detailně probraly členské státy NATO. "Je jasné, že naše země nemá letadla, která by takovou pomoc mohla poskytnout. Je také zřejmé, že letadla, která by tam shazovala padáky, by musela být logicky doprovázena bojovými letouny," vysvětluje Benešík s tím, že by sloužila jen k ochraně letadel s humanitární pomocí. "Samozřejmě by vše muselo proběhnout po dohodě s Ruskem. Je ale otázka, jestli by to Rusko umožnilo," podotýká Benešík.
Podle něho může Česko s tímto návrhem přijít a využít tak nynější stav, když členské země NATO konzultují návrhy pomoci Ukrajině. "Bylo by vhodné, kdyby se do takového potenciálního mostu zapojily i státy, které nejsou členy NATO, ale patří mezi spolupracující země. Například Švédsko, Finsko nebo Japonsko," říká šéf výboru pro evropské záležitosti.
Na konkrétním návrhu leteckého mostu pracuje už několik týdnů Benešíkův poradce Martin Svárovský, který je zároveň vedoucím Programu bezpečnostních strategií v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty.
"Letouny aliančních i nealiančních armád s humanitární pomocí by byly nakládány v polském Přemyšlu, kde je pro ně již vybudován logistický hub. Letouny by poté obletěly vzdušný prostor Ukrajiny, letěly by okolo Krymu, přes most nad Kerčským průlivem a k městu by přilétaly směrem od moře. Jejich ozbrojený doprovod 'force protection' by tvořily letouny NATO, které by měly mandát zahájit boj pouze v případě vlastního napadení nebo v případě napadení zásobovacích letounů," popisuje návrh Svárovský, podle kterého by česká vláda mohla navrhnout tento bod k projednání nejvyšším orgánem NATO - Severoatlantickou radou.
1/2 “Česká republika by měla navrhnout letecký humanitární most na pomoc trpícím lidem v Mariupolu,” sdělil @Aktualnecz předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík z KDU-ČSL v první části video rozhovoru. Na @Aktualnecz přineseme k tomuto další info. pic.twitter.com/QaJ5W6q6sV
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) March 23, 2022
"Musíme pomoci. Už nejde o konflikt Ukrajiny s Ruskem. Jedná se o střet civilizace s barbarstvím. Dnem i nocí je 50 tisíc dětí v Mariupolu vystaveno psychickému teroru v podobě neustávajících detonací. Na mysli i duši dětí jsou páchány nenávratné škody," dodává Svárovský, který byl v minulosti mimo jiné zástupem velvyslance v Maďarsku a Polsku.
Pokusy o domluvu s Ruskem selhaly, říká Jurečka
Každopádně vládní politici o této i dalších možných variantách pomoci diskutují, což potvrdil nejen Benešík, ale také předseda lidovců Marian Jurečka či poslanec TOP 09 Marek Ženíšek. "Bavili jsme se o tom v rámci KDU-ČSL a debata se přenesla do celé koalice. Byl bych moc rád, kdyby Česká republika tuto otázku alespoň otevřela a umožnila debatu v rámci NATO," říká Benešík.
Podle Jurečky je nepochybné, že je třeba humanitární situaci v Mariupolu řešit. "Ve vládní koalici jsme se o tom opakovaně bavili a dál to budeme projednávat. Je otázka, jak by tato pomoc měla vypadat, zda by to měl být případně pozemní humanitární koridor nebo třeba letecký humanitární most," uvádí a dodává, že by muselo jít o dohodu více států.
"My to nemáme v rukou, musí se udělat generální dohoda. Bylo by velmi dobré, kdyby vznikla s Ruskem dohoda, že bychom mohli humanitární pomoc do Mariupolu doručit. Situace tam je skutečně katastrofální, lidé potřebují mimo jiné léky, inzulin a další věci. Bohužel zatím všechny pokusy o domluvu selhaly," lituje Jurečka.
Marek Ženíšek z TOP 09 Aktuálně.cz sdělil, že Česko s dalšími zeměmi musí najít způsob, jak Mariupolu pomoci. "Musíme hledat řešení. Není možné přijít například na debatu do nějaké školy mezi mladé lidi a na otázku, jak pomůžeme Mariupolu, odpovědět: Nemáme nápad, jak to vyřešit. To prostě není možné," říká Ženíšek, podle kterého se bude hledat řešení i na jednání NATO.
"Jeden ze způsobů je humanitární koridor. Není možné, aby lidé v Mariupolu dál umírali a dál trpěli hlady a žízní," tvrdí Ženíšek, podle kterého by se takové mise mohly účastnit i některé státy mimo NATO. "Nešlo by jen o humanitární misi NATO a EU. Mohly by se přihlásit další státy, které stojí mimo NATO. Tím by se mohla zvýšit i ochrana takového humanitárního konvoje," dodává.
Obava z ruského útoku na humanitární konvoj
Nicméně z informací Aktuálně.cz vyplývá, že v koalici zatím nevznikl žádný konkrétní plán. S žádným návrhem zatím nevystoupil ani premiér Petr Fiala. Když ve středu jednali členové výboru pro evropské záležitosti, zastupoval tam premiéra Štěpán Černý, který je na Úřadu vlády náměstkem pro řízení sekce pro evropské záležitosti. V okamžiku, kdy na výboru zaznělo téma pomoci Mariupolu, Černý dal najevo, že nevěří v humanitární koridor.
"Myslím, že Evropská unie není v této chvíli odhodlaná letecký most do fakticky válečné zóny organizovat, protože k tomu mimo jiné nemá k dispozici potřebné vojenské zdroje. Ani Česká republika není připravena dopravovat humanitární zásoby do ostřelovaného města, byť tato pomoc je určitě žádoucí," vysvětloval Aktuálně.cz po jednání výboru Černý. Stejně jako někteří další politici uvedl, že větší technické možnosti by mělo NATO. "Otázka je, zda k tomu bude politická vůle. Situace se ale vyvíjí každým dnem," upozorňuje.
Podobně jako politici také řekl, že případná humanitární pomoc by se musela domluvit s Ruskem. "Možnost našeho západního světa vyslat humanitární misi je zcela závislá na nějaké dobré vůli nebo kooperaci s Ruskem, které kontroluje všechny přístupy do města," říká a zmiňuje se o možnosti pozemního humanitárního koridoru například pod patronací Českého červeného kříže.
"Podle pravidel války by nikdo na takový konvoj nesměl střílet. Nedokážu ale říci, nakolik je Ruská federace odhodlána respektovat mezinárodní humanitární konvence. Nikdo nechceme, aby na humanitární konvoj, naplněný potravinami, vystřelila nějaká ruská torpédová loď," dodává Černý.
Tady je čerstvá odpověď premiéra Petra Fialy na dotaz @Aktualnecz , zda by podpořil případný humanitární most do Mariupolu. Dnešní článek na toto téma najdete tady: https://t.co/4p0fiQUORF pic.twitter.com/KfUNZRkY4D
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) March 23, 2022
Aktuálně.cz ve středu zajímal také názor předsedy STAN a ministra vnitra Víta Rakušana i předsedy Pirátů a ministra pro místní rozvoj a digitalizaci Ivana Bartoše. Ani jeden nereagoval na dopolední dotaz sms zprávou. Při odpoledním oslovení zpravodajem Aktuálně.cz dali oba najevo, že nemají dostatek informací na to, aby poskytli svůj jasný názor. Bartoš předpokládal, že o tématu bude jednat vláda, na kterou ze sněmovny právě odcházel.
Na večerní tiskové konferenci po zasedání vlády dal premiér Petr Fialy najevo, že není příznivcem humanitárního leteckého mostu či bezletové zóny. Podle jeho názoru je nyní nejlepší prosazovat co nejpřísnější sankce a zároveň dodávat Ukrajině zbraně, aby byl ruský prezident Vladimír Putin donucen válku ukončit.
"Já vím, že když se díváme na záběry Mariupolu, Charkova či předměstí Kyjeva, tak si říkáme, že toto přece není možné, tam by se něco mělo udělat. Ale co opravdu můžeme udělat je to, co děláme. Pomáhat Ukrajině všemi prostředky," řekl mimo jiné Fiala na dotaz Aktuálně.cz, který se vyjádřil i přímo k možnosti humanitárního koridoru či bezletové zóny.
"To vyžaduje, aby Rusko souhlasilo, nebo jdete do vojenského konfliktu s Ruskem. Tuto odpovědnost musíme zvažovat při všech úvahách, které teoreticky znějí dobře, ale prakticky musíme domyslet, co to znamená. A jít do otevřeného konfliktu s Ruskem znamená, to je něco, co nikdo nechce, protože to znamená 3. světovou válku," vysvětloval svůj pohled předseda vlády.
