Praha - Pacientka zaplatila za sérum s kmenovými buňkami 54 tisíc. Lékař ji ale zapomněl informovat, že jde o experiment. Nyní musí žena na operaci, pokus byl neúspěšný.
Podobných případů se podle profesora pražské ortopedie v Nemocnici Na Bulovce Pavla Dungla najdou desítky. Pacienti se ozývají z celého Česka.
"Takzvaná autologní biologická léčba artrózy je totiž šarlatánská metoda. Není klinicky testovaná a nefunguje. Hlavním smyslem je vybírat od lidí nekontrolovatelně peníze," tvrdí uznávaný lékař a místopředseda České společnosti pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí.
Na lékaře, kteří lidem sérum vpichují, si proto nyní posvítí Česká lékařská komora. Její vědecká rada prozkoumá, jestli zdravotníci neporušují stavovský kodex. Ten totiž říká: na prvním místě musí být prospěch pacienta, nikoliv peněženka lékaře.
Na lékaře se zaměří komora i ministerstvo
"Vzhledem k tomu, že se objevují případy spekulativního využití buněk a s tím spojené komerčně motivované aktivity, budeme se problémem zabývat," potvrdil šéf České lékařské komory Milan Kubek.
Kmenovými buňkami se prý bude vědecká rada zabývat už na svém nejbližším zasedání, to znamená v září. "Pozval jsem kvůli tomu i paní profesorku Evu Sykovou, která se možnostmi léčby kmenovými buňkami léta zabývá," doplnil Kubek.
Situaci chce řešit i vedení resortu. "Ministerstvo zdravotnictví obdrželo na toto téma podnět, kterým se intenzivně zabývá," řekl ministrův náměstek pro zdravotní péči Josef Vymazal.
Úředníci měli informace rok
Jenomže podle některých odborníků je pozdě. Komora i ministerští úředníci měli zareagovat daleko dřív. O tom, že se neověřená metoda na některých klinikách v Česku používá, prý věděli nejméně rok.
"Až budou na ministerstvu a lékařské komoře hledat spolupachatele, stačí se podívat do zrcadla," kritizuje ostře obě instituce známý internista a rehabilitační lékař Jan Hnízdil.
Podnět na úřady prý posílal už v polovině loňského roku, protože se na něj obraceli zoufalí pacienti. Výsledek byl ale nulový. Lékařská komora sice podle něj přiznala, že není léčba kloubů kmenovými buňkami bezpečná a ověřená, protože je částečně vyzkoušená jen ve veterinární medicíně, žádné konkrétní kroky ale proti jejímu používání nepodnikla.
Porušovali lékaři zákon?
Podobně se vyjádřil také vědecký sekretář ortopedické společnosti Jiří Běhounek. Společnost se podle něj marně obracela na ministerstvo zdravotnictví.
Podle právníka Platformy zdravotních pojištěnců Ondřeje Dostála je přitom podezření z porušení etického kodexu namístě. "Je nasnadě prozkoumat, jestli lékař nenabídl pacientovi neúčinnou léčbu úmyslně jen proto, aby se obohatil," řekl.
A nejen to. Pokud navíc lékař své pacienty neinformoval, že jim nabízí léčbu klinicky nevyzkoušenou, porušil tím zákon. "V takovém případě mu od zřizovatele hrozí pokuta až půl milionu korun," doplnil.
Spolumajitel firmy: důkazů o úspěšnosti léčby je dost
Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka se ale komora nejprve musela shodnout na jednotném odborném stanovisku. "Jde o obor, který se neustále vyvíjí. Takže pokud se k tomu má lékařská komora jakkoliv vyjadřovat, musí mít nejprve nějaký odborný fundament," vysvětlil.
Experimentální léčbu artrózy lidem nabízí přes své smluvní lékaře soukromá společnost CellThera. Sama firma přiznává, že metoda není dostatečně ověřená. "Ano, klinická studie se teprve chystá," potvrdila pracovnice informační linky pro pacienty. Léčbu proto podle ní nehradí ani zdravotní pojišťovny. "Plně si ji platí pacient. Jeden kloub stojí 35 tisíc. Potom každý další 15 tisíc," upřesnila informace.
Podle spolumajitele společnosti a současně prezidenta Mezinárodního konsorcia pro buněčnou terapii a imunoterapii Jaroslava Michálka přesto existuje dostatek důkazů, že může léčba lidem pomoci.
"Existuje mnoho odborných publikací na toto téma v rámci veterinární medicíny, ale také v humánní medicíně. Rovněž také na léčbu s využitím kmenových a jiných buněk v mnoha lékařských oborech včetně kardiologie, neurologie či dermatologie," namítá Michálek.
Jedna ze studií k využití kmenových buněk získaných z kostní dřeně i z tukové tkáně podle něj vznikla také v Česku, a to na základě grantové podpory konsorcia. Studii podle něj podpořila Evropská unie a české ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
