Nová povinnost se má vztahovat například na vejce, med, květák, zelí, česnek, čerstvé a chlazené hovězí, vepřové a skopové maso. Kvóta se dál má týkat i řepkového a slunečnicového oleje, mléka, sýrů nebo tvarohu. "Já s tím samozřejmě nesouhlasím, není to reálné a je to v rozporu s evropským právem," uvedl Babiš.
Předseda vlády je přesvědčen o tom, že předpis nebude platit. "Myslím, že to Senát vrátí a v Poslanecké sněmovně to nedopadne," uvedl. Zákon chápe jako určité gesto podpory českých zemědělců, parlamentu ale podle něj nenáleží jej dělat. "Nemůžeme nařizovat zákonem lidem, co mají a nemají nakupovat," uvedl.
Téma se podle Babiše navíc politicky zneužívá proti němu. Premiér dlouhodobě odmítá, že má vliv na zemědělsko-potravinářský holding Agrofert od doby, kdy jej vložil kvůli českému předpisu o střetu zájmů do svěřenských fondů. Podle dosavadních závěrů Evropské komise však firmu dál ovládá.
Jourová uvedla, že návrh poškodí české spotřebitele, zúží nabídku na trhu a zvýší ceny. "Nedává mi to smysl," řekla v České televizi (ČT). Evropská komise se k zákonům ve členských státech vyjadřuje až ve chvíli, kdy jsou schválené, připomněla. "Pevně doufám, že ten zákon nakonec neprojde úspěšně legislativním procesem v Česku, protože je škodlivý nejen z hlediska jeho rozporu s evropskými principy volného pohybu zboží," dodala. Snahy o podobnou regulaci byly podle Jourové v minulosti v Rumunsku, kde se ale zastavily na základě jednání.
Změnu podpořily Agrární komora ČR či Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. Naopak proti se staví Potravinářská komora ČR, Vinařská unie ČR nebo například České sdružení značkových výrobců. Osm zemí EU podle Hospodářských novin varovalo Česko, aby kvóty nezavádělo. Šlo by podle nich o diskriminaci zahraničních výrobků. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek návrh už dříve označil za vítězství populismu, stejně se k němu staví i velká část opozice.
