Liberec - Stát chce celkem po deseti příhraničních obcích, aby se vzdaly části svého území. Přestože jmenný seznam nechce zveřejnit, Aktuálně.cz se jej podařilo získat.
Vytipovaná místa chce dát Polsku jako součást kompenzace padesát let starého dluhu. Celkově musí odevzdat 368 hektarů, vybrána ještě není ani polovina.
Čtěte více: Ministerstvo vnitra tají, která území předá Polákům
Většina obcí, kterých se změna hranic týká, je proti. Výjimku tvoří jen ty, které se tak zbaví problémových nebo nepotřebných pozemků.
"Jsme proti. Nevím, proč by měli brát právě u nás a ještě k tomu zemědělské pozemky. My jsme to nezpůsobili, měli by se teda více zaměřit na oblasti, kvůli kterým dluh vznikl," uvedl starosta Horní Řasnice Radek Haloun.
Zadarmo souhlasit nebudeme
S odebráním území nesouhlasí ani v nedaleké Bulovce, jsou ale ochotni ještě se státem jednat. "Chceme za ztrátu území od státu kompenzaci. Třeba kdyby nám postavili část veřejného osvětlení nebo jinak přispěli na rozvoj obce," konstatoval tamní starosta Petr Dušek.
Kde se má měnit hranice
Liberecký kraj
- Kunratice 43,4 ha
- Horní Řasnice 13,7 ha
- Bulovka 32,2 ha
- Heřmanice 3,7 ha
Královehradecký kraj
- Královec 13,4 ha
- Česká Čermná 2,6 ha
Olomoucký kraj
- Bílá Voda 1,2 ha
Moravskoslezský kraj
- Píšt 9,3 ha
- Třebom 5,2 ha
- Krnov 7,2 ha
Proti je i další ves v sousedství - Kunratice. Právě jí se ve středu zastal hejtman Libereckého kraje Petr Skokan.
Místní se totiž bojí, že se změnou státní hranice by se k jejich domům přiblížili i polští těžaři. Za hranicemi se totiž rozprostírá rozlehlý hnědouhelný důl Turow s elektrárnou.
Čtěte více: Území na hranici Polákům nedáme, prohlásil hejtman
"Ne" návrhům státu ale vyslala i Třebom na Opavsku. Svůj souhlas podmínila Česká Čermná v Královehradeckém kraji. Chce po státu budovu, v které by rádi viděli byty i zázemí pro sportovce.
Naopak vstříc plánům státu jdou například Heřmanice a Krnov. První se zbaví zarostlých mokřad, Krnov si slibuje i vyrovnání hranic podle vlastních potřeb.
Hranice musí do parlamentu
Jejich městské pozemky leží za řekou, která tvoří přirozenou hranici, a jsou pro ně vlastně již dnes nedostupné. Rádi je tedy přepustí Polsku. Výměnou by si ale chtěli uloupnout ze státního.
Garantem vyjednávání se starosty a hejtmany je z pověření vlády ministerstvo vnitra. To má do konce letošního června předložit první vytipované lokality z majetku státu o rozloze přibližně 140 hektarů.
Výběr pak bude muset projít vládou a proti nesmí být ani polská strana. Návrh pak musí projít ústavní většinou oběma komorami parlamentu. Zbylých 228 hektarů se bude řešit později.
Letitý dluh provází česko-polské vztahy již od samého vzniku samostatného Československého státu. Po zániku Rakouska - Uherska si totiž oba státy nárokovaly území Těšínska.
Původní spor utichl až v roce 1958. Oba sousedé se totiž dohodli na vzájemných směnách tak, aby nedošlo ke ztrátám ani na jedné straně. Hranice se narovnala a zkrátila o 80 kilometrů, přičemž došlo k převodu 85 větších i menších území.
Polsko si ale poté spočítalo, že díky směnám ztratilo 368 hektarů ze svého území. Ty chce od Československa, potažmo Česka zpět.
