reklama
 
 

Ministerstvo vnitra tají, která území předá Polákům

23. 5. 2008 8:50
Hranice České republiky se bude měnit na desítkách míst

Liberec - Stát v tichosti připravuje změnu státní hranice mezi Českem a Polskem.

Ministerstvo vnitra však zatím nechce zveřejnit místa, která vytipovalo pro kompenzaci padesát let starého dluhu vůči Varšavě. Jen neurčitě vzkazuje: „Jsou jich desítky."

„V první etapě jsme vytipovali zhruba 140 hektarů. V tuto chvíli probíhají jednání s obcemi v pohraničí, následně budeme jednat s hejtmany," uvedl mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. "Teprve až budou jednání uzavřena, bude možné sdělit podrobnosti."

Vláda totiž loni v září zaúkolovala ministerstvo vnitra, aby našlo vhodné lokality, které by bylo možné Polsku předat. Vnitro si objemné sousto rozdělilo na dvě etapy a začalo jednat s obcemi a kraji v česko-polském pohraničí.

Fakta o změně hranice

  • 1918 - po zániku Rakouska-Uherska si území Těšínská nárokuje Československo i Polsko
  • 1920 - po ozbrojeném střetnutí se území dělí mezi oba státy
  • 1938 - Polsko obsadilo východní část českého Těšínska
  • 1945 - Spor o hranice na Těšínsku, ale i Oravě a Spiši, se opět rozhořel. Po zásahu Stalina Polsko souhlasilo, že hranici se velké změny vyhnou. Prosadilo ale, že se narovnají a zkrátí
  • 1958 - dochází k 85 směnám a hranice je kratší o 80 kilometrů. Polsko ale zjistilo, že přišlo o 369 hektarů
  • 1989 - po pádu komunismu spor obnoven
  • 1992 - v rámci dělení Československa přebírají nástupnické státy historické závazky vůči Polsku
  • 2005 - Polsko žádá Českou republiku o kompenzace
  • 2007 - Česko se rozhodlo vyhovět a vláda pověřila vnitro, aby kompenzace připravilo

Ve hře je pět krajů

Jasno v územích, která by se od Česka měla odpojit jako první, by podle ministerstva mělo být koncem června.

Změna státní hranice se bude zřejmě týkat všech krajů, které s Polskem sousedí. To jsou kraje Liberecký, Královehradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský.

Skutečnost, že změna hranice nebude jednoduchá a může v krajích narazit na odpor, potvrdil ve středu hejtman Libereckého kraje Petr Skokan z ODS.

Ten jako první vystoupil proti výběru území v jeho kraji. Tvrdí totiž, že připojením vytipované lokality k Polsku by došlo k poškození obyvatel příhraničních Kunratic. 

Čtěte více: Území na hranici Polákům nedáme, prohlásil hejtman

Za současnou hraniční čárou se zde totiž rozprostírá  hnědouhelný povrchový důl s elektrárnou. Postavil se tak za místní obyvatele, kteří se bojí, že s posunutím hranice by se k jejich domům přiblížili i těžaři.

Od domů v Kunraticích jsou v současnosti haldy hlušiny vzdálené necelé dva kilometry.

„Nikdo nám není schopný zaručit, že se na území, které by připadlo Polsku, nebude navážet další hlušina z dolu," sdělil stěžejní protiargument odpůrců starosta Kunratic František Vrátný. Nyní na kontroverzních 43 hektarech roste les.

Ambasáda se nevyjadřuje

Reakci polské strany se zatím nepodařilo redakci Aktuálně.cz získat. Polské velvyslanectví v Praze totiž nemá kompetenci jakékoli informace sdělovat s odkazem, že odpovědět může jen polské ministerstvo zahraničí.

Letitý dluh České republiky vůči Polsku má kořeny již v době vzniku samostatného Československého státu. Po zániku Rakouska - Uherska si totiž oba státy nárokovaly území Těšínska.

Původní spor utichl až v roce 1958. Oba sousedé se totiž dohodli na vzájemných směnách tak, aby nedošlo ke ztrátám ani na jedné straně. Hranice se narovnala a zkrátila o 80 kilometrů, přičemž došlo k převodu 85 větších i menších lokalit.

Polsko ale poté zjistilo, že díky tomu ztratilo 369 hektarů ze svého území. Ty chce od Československa, potažmo Česka zpět.

autor: Martina Machová, spolupracovnice Aktuálně.cz | 23. 5. 2008 8:50

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama