Praha - Oficiální stanovisko Komunistické strany Čech a Moravy hovoří o tom, že invaze sovětských tanků 21. srpna 1968 "zablokovala perspektivu dalšího postupu k sociálně spravedlivější, demokratičtější socialistické společnosti".
Na druhé straně se někteří vysoce postavní členové KSČM veřejně zastávají lidí, kteří před čtyřiceti lety sovětským tankům otvírali dveře do Československa.
Když před čtyřmi lety pražský městský soud pravomocně odsoudil někdejšího ředitele Ústředí správy spojů Karla Hoffmana za to, že pomáhal sovětským okupantům, uspořádala skupina komunistů včetně místopředsedy strany Václava Exnera okázalou manifestaci.
- Čtěte dále: V srpnu 68 pozvali tanky. Trest? 26 dní vězení
"Jediným proviněním Karla Hoffmana je věrnost socialismu a za ni nastoupí na čtyři roky do vězení," prohlásila Marta Semelová, předsedkyně Pražské rady KSČM. "Stane se politickým vězněm režimu," dodala.
"Boj za spravedlnost bude pokračovat doma i v zahraničí," přidal se místopředseda strany Václav Exner. Nastupující předseda komunistů Vojtěch Filip označil proces za politický.
Pochyboval i Klaus
O odsouzení Karla Hoffmana, jediného z tehdy vysoce postavených komunistů v republice, pochyboval v roce 2004 i prezident Václav Klaus, který dokonce uvažoval o tom, že mu udělí milost. Hoffmana nakonec propustili z vězení kvůli jeho chatrnému zdraví.
"Mně se zdá trošku zvláštní, abychom po třiceti šesti letech posílali do vězení někoho, kdo porušil telekomunikační zákon," komentoval soudní rozsudek prezident Klaus.
Jan Srb z Úřadu pro dokumntaci a vyšetřování zločinů komunismu podotknul, že Hoffman nebyl souzen kvůli telekomunikačnímu zákonu, nýbrž za velezradu a zneužití pravomoci veřejného činitele.
Většina lidí šla za komunisty, tvrdí KSČM
Vedení KSČM vydalo poslední oficiální stanovisko k roku 1968 před deseti lety, k třicátému výročí okupace. Od té doby ho nijak neaktualizovala a vydává ho za oficiální dokument.
"Většina společnosti si přála lepší, efektivnější socialismus. Komunistická strana měla tehdy v ČSSR důvěru většiny občanů," uvádí se v deset let starém dokumentu vedení KSČM, který ovšem strana od té doby nijak neaktualizovala a vydává ho za oficiální dokument.
"Některá uskupení v ČSSR sice i tehdy skutečně usilovala o převrat a změnu společenského systému, nikoli o demokratizaci socialismu, ale neměla širokou podporu občanů ČSSR," tvrdí KSČM.
Invaze se souhlasem USA
Podle KSČM se invaze vojsk Varšaské smlouvy stala s tichým souhlasem Spojených států. Okupace byla důsledkem politického rozdělení Evropy i světa.
"V kontextu blokového rozdělení Evropy měl násilný zásah vojsk Varšavské smlouvy, provedený ostatně za tichého souhlasu USA, jeho realizátorům zaručit setrvání našeho státu v rámci tzv. sovětského bloku. Na úspěchu výraznější demokratizace socialismu v tehdejší ČSSR nemělo zájem ani vedení SSSR, ani západní mocenská uskupení," uvádí KSČM.
Podle strany přispěla okupace "ke ztrátě důvěry v komunistickou stranu a spolu s prověrkami v období tzv. normalizace postavil proti KSČ i mnohé její členy, kteří se jinak zejména s jejím sociálním programem plně ztotožňovali (řada z nich vstoupila do komunistické strany znovu po roce 1989)".
"Stín mocenského zásahu pak hluboce ovlivnil možnosti rozvoje socialismu u nás a negativně ovlivnil i postavení levice v celé Evropě," tvrdí vedení současné komunistické strany.
