Praha - Kratší vzdělávání zdravotních sester, s kterým počítá schválená novela zákona, nevyřeší jejich nedostatek, a naopak sníží kvalitu zdravotních služeb v Česku. Tvrdí to vysoké školy, které v současnosti studium pro budoucí sestry nabízejí. Novela je podle nich nekvalitní a nekoncepční. Řešení nedostatku vidí spíše ve zlepšení pracovních podmínek sester, zvýšení jejich kompetencí a finančního ohodnocení.
Novela zákona, kterou tento týden schválila Sněmovna, má zkrátit vzdělávání zdravotních sester. Nově by nemusely mít vysokou školu, stačilo by jim středoškolské vzdělání a jeden rok na vyšší odborné škole. Změna, od které si ministerstvo zdravotnictví slibuje vyřešení nedostatku sester, má platit od září.
"Změny degradují současné vzdělávání všeobecných sester. Obáváme se, že povedou ke snížení kvality poskytovaných zdravotních služeb v České republice," uvedla v zaslaném prohlášení děkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity Valérie Tóthová, která je zároveň předsedkyní Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí v České republice. Asociace sdružuje 22 vysokých škol, na nichž studují všeobecné sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuti a další zdravotníci.
Vysoce kvalifikované sestry byly partnery lékařů
I podle rektora Technické univerzity v Liberci Zdeňka Kůse může mít zkrácení studia sester negativní vliv na kvalitu personálu v nemocnicích. "Zastaví se trend, který se nastartoval v posledních deseti letech, kdy se vysoce kvalifikované sestry stávaly partnery lékařů," řekl Kůs. Podle něj se může stát, že sestry s nižším vzděláním budou plnit spíše jednoduché úkoly a nebudou schopny například zacházet s moderní technikou. "Vrátí se zase do pozice pomocnic, uklízeček, osob, které nejsou respektovány, kterých si málokdo váží," poznamenal rektor.
Změnu kritizuje i proděkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy pro nelékařské obory Michal Miovský. Označil ji za populistickou. "Uvedené kroky a změny v zákonu povedou k ještě většímu chaosu a prohloubení krize a jsou v rozporu s trendy v jiných západních zemích. Příčiny řešeny opět nebudou. Jde o krok zpět a ten zanese do systému další rozpory a prohloubí konflikt i mezi samotnými sestrami, což se již dělo a děje," napsal Miovský. Pacienti tak podle proděkana mohou očekávat ještě větší počet sester ze zemí na východ od ČR.
Problémem jsou platy i pracovní podmínky
Zástupci škol se shodují i na tom, že novela více sester do praxe nepřivede. "Primární příčiny tohoto stavu nejsou ve vzdělávání, ale v chybných koncepčních rozhodnutích, pracovních a platových podmínkách sester v nemocnicích," uvedl Miovský. Doplnil, že absolventi středních zdravotních škol mohou i v současnosti nastoupit do praxe na nižší zdravotnické pozice.
Mnozí ale nenastoupí kvůli nízkým platům a kompetencím, demotivujícím podmínkám a nezájmu o těžkou a zodpovědnou práci ve směnném provozu. Podle Miovského i Kůse maturanti chtějí studiem na vysoké škole získat více možností, kompetencí a lepší platové ohodnocení. "Můžeme se dočkat krajního případu, že sestry nebudou na vysoké školy chodit, protože si řeknou, že je to zbytečné, a přesunou se do zcela jiných oborů," dodal Kůs.
Podle asociace je problém i v tom, že ministerstvo školství v posledních šesti letech snižovalo počet financovaných studentů na vysokých školách. Zdravotnické fakulty proto musely snižovat počty přijímaných studentů bez ohledu na počet uchazečů. Řešení tedy vidí v přijímání "odpovídajícího počtu" studentů nelékařských zdravotnických oborů.
