Kolikrát byli u Moravce Bradáčová a Ištvan, chtějí vědět obhájci. ČT se brání u soudu

Jan Horák Jan Horák
7. 12. 2020 14:38
Unie obhájců vede s Českou televizí spor o detailní přehled, jaké hosty z oblasti justice si zve do svého diskusního pořadu Václav Moravec. Spolek chce třeba vědět, kolikrát v relaci vystoupila pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová nebo šéf Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Ivo Ištvan. ČT seznam hostů odmítla poskytnout, spor se kvůli tomu nyní vede u soudu.
Lenka Bradáčová.
Lenka Bradáčová. | Foto: Vojtěch Marek

Otázky Václava Moravce jsou klíčovým diskusním pořadem České televize. Unie obhájců, vedle České advokátní komory jeden ze dvou hlavních spolků sdružujících právníky a advokáty, chtěla zjistit, zda jsou v tématech dotýkajících se justice vedle soudců či žalobců dostatečně zastoupení i představitelé advokátského stavu. Unie o tento přehled požádala podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

"Unie obhájců je toho názoru, že do pořadu byli (…) zváni výhradně zástupci orgánů reprezentujících státní moc (státní zástupci, soudci) nabízející pouze jednostranný pohled," odůvodňují žádost obhájci. "Pokud chce veřejnoprávní televize nabízet divákům relevantní, odborný a nezávislý pohled na otázky týkající se justice, musí tak činit za účasti všech jejích složek, tedy i advokátů," dodali.

Unie si České televizi řekla o zpřístupnění čtyř informací. Mimo jiné chtěla znát, kolikrát se v pořadu objevili nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová a její kolega z Olomouce Ivo Ištvan. Unii také zajímalo, kolik dostalo prostor v pořadu žalobců, soudců a advokátů či kolikrát se Otázky věnovaly oblasti justice, advokacie či trestních kauz a jaké v nich měli zastoupení advokáti.

Chtěli jsme informovat o vyváženosti

"Chtěli jsme na základě požadovaných informací vyslovit odborné stanovisko, které se týká vyváženosti informování o zvlášť závažných otázkách trestního procesu v České republice," vysvětlil Aktuálně.cz smysl snahy unie člen jejího prezidia Václav Vlk, který je autorem žaloby. Unie zveřejňuje své odborné pohledy na řadu oblastí týkajících se práva, jeho reflexe v médiích veřejné služby měla být dalším z nich.

Česká televize žádosti nevyhověla, finální zamítavý verdikt podepsal přímo ředitel instituce Petr Dvořák. Médium veřejné služby argumentovalo třeba tím, že informace v požadované podobě nemá k dispozici a že by je muselo zpracovat náročnou analýzou jednotlivých vydání relace. Obhájci proto podali na Českou televizi žalobu.

Člen prezidia Unie obhájců Václav Vlk.
Člen prezidia Unie obhájců Václav Vlk. | Foto: Aktuálně.cz

"(Česká televize) Zdůraznila, že zdrojové údaje jsou veřejně přístupné v podobě jednotlivých dílů pořadu Otázky Václava Moravce. Právo na informace nelze vykládat natolik široce, aby byla povinna z veřejně dostupných informací zpracovávat statistické přehledy dle požadavků žadatelů. (…) Žádný zákon jí neukládá, aby takto strukturované přehledy vedla," bránila se stanice u soudu.

Mechanická činnost, kterou má ČT zvládnout

Městský soud v Praze však do značné míry vyšel Unii obhájců vstříc. České televizi nařídil, aby jí počet vystoupení Zemana, Bradáčové a Ištvana sdělila. Současně jí uložil obhájce informovat o tom, kolikrát vedle žalobců a soudců v pořadu účinkovali advokáti. Podle rozsudku se muselo médium veřejné služby také znovu vypořádat s žádostí v části, jež se týkala množství dílů zabývajících se justicí.

Před soudem neobstálo stanovisko České televize, že unie si požadované přehledy může díky veřejně přístupnému archivu pořadu na jeho webové stránce vypracovat sama. Stanici k tomu prý zákon o svobodném přístupu k informacím nezavazuje.

Na co se ptala Unie obhájců České televize

Unie obhájců žádala Českou televizi na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o odpovědi na následující čtyři otázky: 

  • 1. kolikrát byl do pořadu Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 pozván a) státní zástupce, b) soudce, c) advokát;
  • 2. kolik pořadů Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 bylo publikováno k tématům justice, státní zastupitelství, advokacie, trestní řízení a trestní kauzy; jaká byla účast hostů k výše uvedeným tématům z hlediska jejich odborného zařazení (státní zástupce, soudce,
    advokát, příslušník Policie ČR a další)
  • 3. kolikrát byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 a) vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, b) vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan, c) nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, d) předseda České advokátní komory nebo jiný reprezentant této stavovské organizace
  • 4. V kolika případech byl advokát v pořadu Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 přítomný společně se státním zástupcem, soudcem, státním zástupcem a soudcem.

"Vyhledání, kolikrát se v konkrétním období v seznamu hostů objevily konkrétní osoby, představuje ryze mechanickou činnost, kterou v žádném případě nelze považovat za vytvoření nové informace," stojí naopak na adresu ČT v rozsudku z letošního srpna, pod nímž je podepsaná soudkyně Viera Horčicová a jejž deník Aktuálně.cz prostudoval.

Soud vyvrátil i argument ČT, podle něhož si unie mohla jednotlivé díly pořadu zanalyzovat sama. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím má však povinný subjekt, v tomto případě ČT, dodat informace v požadované podobě. "Na výše uvedeném nemůže nic změnit ani skutečnost, že zdrojové informace, tedy složení hostů v jednotlivých dílech pořadu Otázky Václava Moravce, jsou veřejně dostupné," stojí ve verdiktu.

Žalovaným nemá být Česká televize

Do kauzy však po kasační stížnosti České televize vstoupil Nejvyšší správní soud. V listopadu předchozí rozsudek zrušil. Důvodem přitom nebyly věcné námitky televize, ale formální hledisko. Kvůli změně příbuzného zákona o zpracování osobních údajů musí v soudních sporech o poskytnutí informací od počátku letošního roku vystupovat jako žalovaný Úřad pro ochranu osobních údajů.

"Avšak městský soud k této skutečnosti nepřihlédl a chybně řízení o žalobě dokončil s Českou televizí (…), již zároveň v napadeném rozsudku označil jako žalovanou a napadený rozsudek jí doručil, pak zatížil řízení vadou (…) znamenající nezákonnost vydaného rozsudku," zní hlavní argument verdiktu senátu soudce Radovana Havelce, jejž Aktuálně.cz prostudovalo.

V praxi to znamená, že pražský městský soud se musí případem zabývat znovu. Pozici České televize bude coby žalovaný představovat Úřad pro ochranu osobních údajů, televize bude vedlejším účastníkem řízení. Proti ČT přitom už běží na návrh unie exekuce, protože původnímu pravomocnému rozsudku odmítla vyhovět a informace unii neposkytla. Exekuce se zatím pohybuje v jednotkách tisíců korun.

"Česká televize po obdržení rozsudku Nejvyššího správního soudu podala bezodkladně návrh na zastavení exekuce, která byla zahájena na návrh Unie obhájců České republiky. Česká televize očekává, že Unie obhájců vrátí České televizi již uhrazené náklady soudního řízení obratem," reagovala pro Aktuálně.cz na posun v případu mluvčí ČT Karolína Blinková.

Advokát Vlk nad rozsudkem Nejvyššího správního soudu krčí rameny. Změna pravidel, že ve sporech o právo na informace vystupuje jako žalovaný zmíněný úřad, platí od počátku letošního roku. "Ale žalobu jsem podal roku 2017. V prezidiu unie je nás sedm a nikdo z nás tomu nerozumí. Je to rozhodnutí pro rozhodnutí. Čekáme, co se bude dít dál," uvedl. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 38 minutami

S ochranou maďarského plotu na hranicích bude pomáhat 50 českých policistů

S ochranou vnější hranice schengenského prostoru bude od 15. října na maďarsko-srbské hranici pomáhat 50 českých policistů. Na pondělním zasedání to schválila vláda, sdělil na tiskové konferenci vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kontingent bude na místě působit dva měsíce.

O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil minulý týden při návštěvě Maďarska premiér Andrej Babiš (ANO). Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun, peníze dnes kabinet uvolnil a budou převedeny do rozpočtu ministerstva vnitra.

Česko tak bude mít policejní kontingenty v Severní Makedonii, Slovinsku a Maďarsku. Hamáček minulý týden nabídl svému slovinskému protějšku Aleši Hojsovi prodloužení české policejní mise. Desítka českých policistů se na tamní hranici s Chorvatskem přesunula v létě.

"Česká republika jasně dává najevo, že jakkoli nemáme vnější hranici Schengenu, jsme solidární a na vnější hranici pomáháme," řekl Hamáček. Česko podle něj za poslední čtyři roky na ochranu a projekty spojené s ochranou vnější schengenské hranice vynaložilo 1,1 miliardy korun, na ochranu české hranice a výbavu policie 400 milionů.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Propuštění horníci dostanou od státu měsíčně 5300 korun, někteří až na pět let

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka mají do budoucna získat také propuštění zaměstnanci Severočeských dolů (SD) ze skupiny ČEZ nebo Vršanské uhelné ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který kabinet schválil. Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V současné době mají podle nařízení nárok na příspěvek propuštění zaměstnanci 12 firem, loni v listopadu byla přidána Sokolovská uhelná.

"Všichni horníci, kteří budou muset skončit v důsledku útlumu hornické činnosti mají ode dneška stejné podmínky. Na vládě jsme na návrh MPO rozšířili restrukturalizační příspěvek pro dotčené pracovníky, a to na všechny subjekty, které v budoucnu ukončí těžbu," uvedl ministr.

Návrh počítá s tím, že se počet těchto firem rozroste na 17. Kromě Severočeských dolů a Vršanské uhelné mají mít na příspěvek nárok také tři dceřiné společnosti SD: Prodeco, Revitrans a SD - Kolejová doprava. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v předkládací zprávě materiálu uvedlo, že důvodem předložení tohoto návrhu je přijmout řešení, které by do budoucna alespoň částečně umožnilo minimalizovat očekávané dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání zaměstnanců těchto firem.

"V případě všech v návrhu uvedených subjektů bude v budoucích letech ohroženo zaměstnání více než 5200 zaměstnanců (současný stav) zabývajících se těžbou hnědého uhlí, respektive činnostmi s těžbou přímo souvisejícími, v regionu (Ústecký kraj), který má v současné době nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Ta k 30. červnu 2021 dosáhla výše 5,58 procenta, zatímco celková nezaměstnanost v rámci celé ČR dosáhla výše 3,73 procenta," napsalo v podkladech pro vládu MPO.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

T-Mobile do konce listopadu vypne svou mobilní síť 3G

T-Mobile začne na začátku října na Moravě vypínat svou starší mobilní síť 3G. Kompletní ukončení jejího provozu naplánoval na konec listopadu. Uvolněné frekvence v pásmu 2100 MHz chce využít pro rozvoj sítě 5G. Oznámil to v tiskové zprávě. Většina uživatelů by vypnutí sítě neměla nijak pocítit.

Konkurenční Vodafone 3G vypnul na konci letošního března. O2 začala síť postupně vypínat ve třech krocích od konce května. Důvodem je rovněž využití frekvencí pro novější technologii 5G.

Ukončení provozu 3G se podle mluvčí Zuzany Svobodové dotkne méně než jednoho procenta zákazníků T-Mobilu, jelikož drtivá většina v současnosti používaných mobilních telefonů využívá pro datové přenosy technologii LTE a nově prodávané smartphony stále častěji podporují i sítě 5G. Nejstarší telefony bez připojení k mobilnímu internetu budou nadále pro hlasové hovory i SMS využívat síť GSM, která zůstává v plném provozu a její pokrytí je výrazně širší než pokrytí sítě 3G.

"Vypnutí sítě 3G naši zákazníci nijak negativně nepocítí, protože její roli již před dlouhou dobou převzala síť LTE (4G). Pro operátory je ale uvolnění pásma 2100 MHz velmi důležité pro další rozvoj nejmodernější vysokorychlostní sítě 5G,“ uvedl manažer INS a Fix produktového managementu Zdeněk Bumbálek.

Postup, jak ověřit, zda je zákazník na vypnutí sítě 3G připraven, lze nalézt na stránce http://www.t-mobile.cz/3g. Soukromé i firemní zákazníky, které může ukončení provozu sítě 3G ovlivnit, T-Mobile informoval prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy