Otázky Václava Moravce jsou klíčovým diskusním pořadem České televize. Unie obhájců, vedle České advokátní komory jeden ze dvou hlavních spolků sdružujících právníky a advokáty, chtěla zjistit, zda jsou v tématech dotýkajících se justice vedle soudců či žalobců dostatečně zastoupení i představitelé advokátského stavu. Unie o tento přehled požádala podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
"Unie obhájců je toho názoru, že do pořadu byli (…) zváni výhradně zástupci orgánů reprezentujících státní moc (státní zástupci, soudci) nabízející pouze jednostranný pohled," odůvodňují žádost obhájci. "Pokud chce veřejnoprávní televize nabízet divákům relevantní, odborný a nezávislý pohled na otázky týkající se justice, musí tak činit za účasti všech jejích složek, tedy i advokátů," dodali.
Unie si České televizi řekla o zpřístupnění čtyř informací. Mimo jiné chtěla znát, kolikrát se v pořadu objevili nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová a její kolega z Olomouce Ivo Ištvan. Unii také zajímalo, kolik dostalo prostor v pořadu žalobců, soudců a advokátů či kolikrát se Otázky věnovaly oblasti justice, advokacie či trestních kauz a jaké v nich měli zastoupení advokáti.
Chtěli jsme informovat o vyváženosti
"Chtěli jsme na základě požadovaných informací vyslovit odborné stanovisko, které se týká vyváženosti informování o zvlášť závažných otázkách trestního procesu v České republice," vysvětlil Aktuálně.cz smysl snahy unie člen jejího prezidia Václav Vlk, který je autorem žaloby. Unie zveřejňuje své odborné pohledy na řadu oblastí týkajících se práva, jeho reflexe v médiích veřejné služby měla být dalším z nich.
Česká televize žádosti nevyhověla, finální zamítavý verdikt podepsal přímo ředitel instituce Petr Dvořák. Médium veřejné služby argumentovalo třeba tím, že informace v požadované podobě nemá k dispozici a že by je muselo zpracovat náročnou analýzou jednotlivých vydání relace. Obhájci proto podali na Českou televizi žalobu.
"(Česká televize) Zdůraznila, že zdrojové údaje jsou veřejně přístupné v podobě jednotlivých dílů pořadu Otázky Václava Moravce. Právo na informace nelze vykládat natolik široce, aby byla povinna z veřejně dostupných informací zpracovávat statistické přehledy dle požadavků žadatelů. (…) Žádný zákon jí neukládá, aby takto strukturované přehledy vedla," bránila se stanice u soudu.
Mechanická činnost, kterou má ČT zvládnout
Městský soud v Praze však do značné míry vyšel Unii obhájců vstříc. České televizi nařídil, aby jí počet vystoupení Zemana, Bradáčové a Ištvana sdělila. Současně jí uložil obhájce informovat o tom, kolikrát vedle žalobců a soudců v pořadu účinkovali advokáti. Podle rozsudku se muselo médium veřejné služby také znovu vypořádat s žádostí v části, jež se týkala množství dílů zabývajících se justicí.
Před soudem neobstálo stanovisko České televize, že unie si požadované přehledy může díky veřejně přístupnému archivu pořadu na jeho webové stránce vypracovat sama. Stanici k tomu prý zákon o svobodném přístupu k informacím nezavazuje.
Na co se ptala Unie obhájců České televize
Unie obhájců žádala Českou televizi na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o odpovědi na následující čtyři otázky:
- 1. kolikrát byl do pořadu Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 pozván a) státní zástupce, b) soudce, c) advokát;
- 2. kolik pořadů Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 bylo publikováno k tématům justice, státní zastupitelství, advokacie, trestní řízení a trestní kauzy; jaká byla účast hostů k výše uvedeným tématům z hlediska jejich odborného zařazení (státní zástupce, soudce,
advokát, příslušník Policie ČR a další) - 3. kolikrát byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 a) vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, b) vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan, c) nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, d) předseda České advokátní komory nebo jiný reprezentant této stavovské organizace
- 4. V kolika případech byl advokát v pořadu Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 přítomný společně se státním zástupcem, soudcem, státním zástupcem a soudcem.
"Vyhledání, kolikrát se v konkrétním období v seznamu hostů objevily konkrétní osoby, představuje ryze mechanickou činnost, kterou v žádném případě nelze považovat za vytvoření nové informace," stojí naopak na adresu ČT v rozsudku z letošního srpna, pod nímž je podepsaná soudkyně Viera Horčicová a jejž deník Aktuálně.cz prostudoval.
Soud vyvrátil i argument ČT, podle něhož si unie mohla jednotlivé díly pořadu zanalyzovat sama. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím má však povinný subjekt, v tomto případě ČT, dodat informace v požadované podobě. "Na výše uvedeném nemůže nic změnit ani skutečnost, že zdrojové informace, tedy složení hostů v jednotlivých dílech pořadu Otázky Václava Moravce, jsou veřejně dostupné," stojí ve verdiktu.
Žalovaným nemá být Česká televize
Do kauzy však po kasační stížnosti České televize vstoupil Nejvyšší správní soud. V listopadu předchozí rozsudek zrušil. Důvodem přitom nebyly věcné námitky televize, ale formální hledisko. Kvůli změně příbuzného zákona o zpracování osobních údajů musí v soudních sporech o poskytnutí informací od počátku letošního roku vystupovat jako žalovaný Úřad pro ochranu osobních údajů.
"Avšak městský soud k této skutečnosti nepřihlédl a chybně řízení o žalobě dokončil s Českou televizí (…), již zároveň v napadeném rozsudku označil jako žalovanou a napadený rozsudek jí doručil, pak zatížil řízení vadou (…) znamenající nezákonnost vydaného rozsudku," zní hlavní argument verdiktu senátu soudce Radovana Havelce, jejž Aktuálně.cz prostudovalo.
V praxi to znamená, že pražský městský soud se musí případem zabývat znovu. Pozici České televize bude coby žalovaný představovat Úřad pro ochranu osobních údajů, televize bude vedlejším účastníkem řízení. Proti ČT přitom už běží na návrh unie exekuce, protože původnímu pravomocnému rozsudku odmítla vyhovět a informace unii neposkytla. Exekuce se zatím pohybuje v jednotkách tisíců korun.
"Česká televize po obdržení rozsudku Nejvyššího správního soudu podala bezodkladně návrh na zastavení exekuce, která byla zahájena na návrh Unie obhájců České republiky. Česká televize očekává, že Unie obhájců vrátí České televizi již uhrazené náklady soudního řízení obratem," reagovala pro Aktuálně.cz na posun v případu mluvčí ČT Karolína Blinková.
Advokát Vlk nad rozsudkem Nejvyššího správního soudu krčí rameny. Změna pravidel, že ve sporech o právo na informace vystupuje jako žalovaný zmíněný úřad, platí od počátku letošního roku. "Ale žalobu jsem podal roku 2017. V prezidiu unie je nás sedm a nikdo z nás tomu nerozumí. Je to rozhodnutí pro rozhodnutí. Čekáme, co se bude dít dál," uvedl.
