Praha/Vimperk - Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa souhlasí s tím, aby se v jedné z nejcennějších oblastí Národního parku Šumava postavila nová lanovka.
Jde o lanovku na Hraničník, která má propojit českou stranu Šumavy s rakouským areálem Hochficht. Stavět se bude v oblasti, kterou proslavil Václav Klaus svým výrokem, že by chtěl být prvním, kdo tudy sjede na lyžích.
Koridor pro lanovku má být součástí nového zákona o šumavském parku, jehož návrh právě Chalupův úřad víceméně dokončil a v do čtrnácti dnů ho hodlá pustit do legislativního procesu.
S lanovkou nadále nesouhlasí významná část českých vědců. Při středečním jednání o konečné podobě navrhovaného zákona, které se protáhlo do pozdních nočních hodin, ovšem se svými protesty neuspěli.
"Toto území je z přírodovědeckého hlediska tak cenné, že by tam lanovka být neměla," řekl Aktuálně.cz člen Stínové vědecké rady šumavského parku Jaroslav Vrba, docent Jihočeské univerzity.
Lanovka jako symbol nové Šumavy
Lanovka se stala symbolem toho, kam bude směřovat největší český národní park. Stavbu lanovky požadují šumavské obce, tamní podnikatelé i Jihočeský kraj. Slibují si od ní zvýšení zaměstnanosti.
"Naše snaha byla prosadit maximum možného a přijetí rozumných kompromisů. Naše snaha byla maximální, ale jsem si vědom toho, že ne všichni odcházejí z jednání plně spokojeni," konstatoval Chalupa.
Situace na Šumavě je dlouhodobě vyhrocená hlavně kvůli sporu o kácení kůrovcových smrků. V létě dokonce u Modravy zasahovala policie proti lidem, kteří vlastními těli bránili kácení u Ptačího potoka:
Ministr dodal, že úzký koridor pro lanovku by měl mít asi 13 hektarů, které budou vyčleněny z národního parku. Podél koridoru zůstane první zóna parku, aby se území nemohlo rozšiřovat.
"Přijatelná je pro mě otázka lanovky jako prostředku k dopravě. Je pro mě nepřijatelný 'efekt sněhové koule', kdy se na povolení stavby koridoru nabalí lyžařský areál a podobně," řekl Chalupa.
Poznamenal, že lanovka pomůže významně omezit silniční dopravu z Přední Zvonkové do lyžařského areálu Hochficht, kudy v zimě projedou desítky tisíc aut.
Ve hře je i sjezdovka
Jenže na Šumavě už nejde jenom o lanovku, ale rovněž o sjezdovku, která je v dokumentech označovaná i jako odjezdová trať.
Podle předsedy sdružení šumavských obcí Jiřího Hůlky je taková trať nezbytná pro případ, že by z nějakého důvodu lanovka nejela a lyžaři se museli dostat z rakouských sjezovek zpátky.
"Je to evakuační trať," řekl Aktuálně.cz Hůlka, podle něhož by trasu mohli využívat třeba i zachránáři. Bývalý ředitel šumavského parku František Krejčí uvedl, že o sjezdovce, respektive odjezdové trati se v minulosti nikdy nemluvilo, pouze o lanovce.
Kritici nové lanovky tvrdí, že "odjezdová trať" stejně nakonec bude sloužit jako normální sjezdovka.
Neuskutečněné studie
Když ještě před nástupem ministrů z ODS vedl národní park, dohodnul se z Jihočeským krajem na vypracování studií o různých možnostech dopravy lyžařů na Hraničník do rakouského areálu.
Lanovka byla jen jednou z možností, variantou byly třeba i autobusy na plynový pohon. Jenže tyto studie už nikdy nevznikly a kraj se šumavskými obcemi už mluvily pouze o lanovce.
Rozšířím I. zóny, slibuje Chalupa
Ministr Tomáš Chalupa slibuje jako kompenzaci za koridor pro lanovku to, že rozšíří první, bezzásahové zóny parku výrazněji, než chtěly šumavské obce.
Ty požadovaly zhruba 16 procent, zatímco Chalupův finální návrh počítá s celkovou rozlohou první zóny 26,5 procent - 22 procent bezzásahová zóna plus 4,5 procent dočasně a výjimečně zásahových zón.
Dalších 8,5 procent rozlohy parky by pak bylo zařazeno do takzvané IIa, která by se připravovala na převod do první, bezzásahového zóny.
"Rozloha první zóny národního parku Šumava spolu s rozlohou zóny IIa by tak dosáhla 35 procent, což je historicky nejvyšší rozloha první zóny," řekl Chalupa, podle něhož 35 procent představu téměř 24 tisíc hektarů, což je více než plocha sousedního národního parku Bavorský les.
Pro zóny IIb. je v ministerském návrhu nového zákona o Šumavě vyčleněno bezmála 60 procent a pro III. zónu něco málo přes pět procent.
Vědci mají výhrady
Proti navrhované zonaci parku má výhrady stínová vědecká rada šumavského parku. Jeden z nich se týká zón IIa., které mají být časem převedeny do prvních, zcela bezzásahových.
"V návrhu je celkově nedostatečný rozsah IIa zón, v nichž se předpokládá dočasné zasahování proti kůrovci," uvádí se ve stanovisku stínové vědecké rady, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Vědci kritizují i to, že podél rakouské hranice "je v první zóně nevhodně vymezeno ochranné zásahové pásmo proti kůrovci".
Je to Chalupův diktát, tvrdí Hnutí Duha
Ekologické Hutí Duha dokonce ministerský návrh nového zákona o šumavském parku označili za Chalupův diktát.
"Výsledek není dohoda o národním parku na Šumavě, nýbrž ultimátum ze strany ministerstva. Výsledných zhruba 22 procent, která mají být ponechány přírodě, je hluboko pod doporučením expertů ze Světového svazu na ochranu přírody IUCN, kteří radili 30 až 40 procent," řekl ředitel sdružení Petr Machálek.
Hnutí Duha připomnělo, že v platném plánu péče o Národní park Šumava, jehož platnost ministerstvo prodloužilo v srpnu 2011, se na straně 30 píše: "Do roku 2030 postupně připravit lesní ekosystémy na nastolení režimu s vysokou úrovní autoregulace (rozloha I. zóny) na minimálně 50 procent plochy."
A Ministr Chalupa přitom počítá s postupným rozšířením prvních zón pouze na 35 procent rozlohy parku.
Kompromis pro všechny
Podle předsedy svazu šumavských obcí Jiřího Hůlky je ovšem dojednaný návrh zákona kompromisem pro všechny - včetně místních samospráv i aktivistů. "Každý by si pro sebe jistě našel lepší výsledek," řekl Aktuálně.cz Hůlka.
Smířlivěji se k závěrečnému jednání odborníků o podobě nového zákona o národním parku vyjádřila i platforma ŠumavaPro. "Dosažený výsledek je i přes některé přetrvávající nedostatky posunem k národnímu parku, který má šanci chránit unikátní šumavskou přírodu," uvedla platforma.
