Praha - Přeprodávat léky z českých lékáren do zahraničí je ještě větší byznys, než firmy přiznávají. Odborníci odhadují, že venku skončí ve skutečnosti pilulky za 15 miliard korun. To je téměř čtvrtina veškeré spotřeby léků v Česku. Oficiální statistika přitom přiznává "jen" reexport za pět miliard.
"Podle našich propočtů budou skutečné reexporty mnohem vyšší. Pokud si vezmete statistiku, kolik léků se v Česku spotřebovalo, a porovnáte ji s tím, jaký dovoz hlásí distributoři, dostanete velký rozdíl ve výši kolem patnácti miliard. To nemůže být nic jiného než paralelní export,“ vysvětluje expert na lékovou politiku Josef Suchopár. Číslo podle něj každoročně bobtná.
O problému ví i vedení resortu. "Čísla o reexportu, která uvádí Státní ústav pro kontrolu léčiv, určitě neodpovídají reálu. Léky budou zřejmě přeprodávány i jiným způsobem než s oficiálním povolením úřadu,“ potvrdila na jednání sněmovního výboru pro ekonomiku ve zdravotnictví také šéfka odboru farmacie ministerstva zdravotnictví Alena Tomášková.
Kolik firem se reexportem živí?
Povolení k distribuci léků (což nemusí vždy znamenat, že je skutečně vyváží) mělo v loňském roce podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv 425 firem. Z toho 171 bylo zároveň provozovatelem lékárny i držitelem povolení k distribuci.
Největší výdělky prý firmám zajišťuje vývoz "centrových" léků na rakovinu, roztroušenou sklerózu či revmatoidní artritidu. Tyto léky jsou totiž velmi drahé - jediné balení přijde na tisíce korun. "Stačí proto jen malý počet vývozů a je vyděláno. Není to ani moc logisticky složité. Složitější je reexportovat milion krabiček běžného přípravku na tlak," popisuje Suchopár.
Ministerstvo zdravotnictví už proto připravuje normu, která by reexportům zabránila. Lékový ústav by měl podle ní bedlivě sledovat, které léky na trhu chybí a z jakých důvodů. Na základě toho pak může přijmout ochranné opatření: například vývoz konkrétního léku zakázat.
"Při psaní novely si ale musíme počínat opatrně. Je třeba sladit tuto normu s evropskou legislativou. Pokud chceme totiž vývoz konkrétního léku zakázat, musíme nejprve přesně doložit, že je populace výpadkem léku opravdu ohrožena na zdraví a na životě. Jinak by nastal problém – čelili bychom žalobám," připomíná Tomášková.
Samotná novela zákona o léčivech navíc podle ní stačit nebude, k ochraně českého trhu s léky prý bude potřeba kombinace většího množství mechanismů. Větší část obchodu se totiž zřejmě děje v šedé zóně - mimo oficiální dohled úřadů. "Spolupracujeme proto s lékovým úřadem i dalšími resorty," podotkla šéfka odboru farmacie. Novelu by podle ní mohlo ministerstvo poslat do vlády v půlce tohoto roku.
Kurz koruny zvýšil vývoz
Jak ve čtvrtek upozornilo Aktuálně.cz, problém s reexporty léků do zahraničí prohloubila intervence České národní banky a oslabení koruny. V řadě českých lékáren chybí stovky přípravků.
Slabá koruna totiž způsobila, že se distributorům vyplatí zpeněžit lék za hranicemi ještě víc než dřív. Podle oslovených odborníků vzrostly zisky distributorů s léky nejméně o deset až patnáct procent.
"Léků, které na českém trhu chybí, je kvůli slabé koruně skutečně stále více," potvrzuje poslanec a současně farmaceut Jiří Skalický z TOP 09.
Jakmile se totiž nůžky mezi cenami v Česku a v zahraničí kvůli slabší koruně rozevřely, vyvolalo to dva efekty: české lékárny mohly nakoupit za předem daný balík peněz mnohem menší počet náhle dražších zahraničních přípravků. Výběr se tedy českým pacientům snížil.
Léky se pak ale zároveň staly ještě lákavějším soustem pro firmy, které se živí jejich přeprodáváním do zahraničí. Tam jsou totiž najednou přípravky v porovnání s Českem ještě dražší.
"V lékárnách tak začaly chybět i přípravky na naprosto běžné choroby. Například lék Micardis plus na vysoký krevní tlak, Protazin na alergie nebo Klacid na infekce," potvrdil také viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný.
Léky končí podle odborníků nejčastěji v Německu. Tam putuje dokonce jedenáct procent všech reexportovaných balení z České republiky a Slovenska. Typickými dovozci léků jsou podle něj také Švédsko nebo Velká Británie.
