Každý má právo na spravedlivý proces, žádá advokát o přezkum rozhodnutí o Hilsnerovi

ČTK ČTK
19. 8. 2020 10:52
Případem židovského mladíka Leopolda Hilsnera, který byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu devatenáctileté Anežky Hrůzové k trestu smrti, se bude zabývat pražské vrchní státní zastupitelství. Obrátil se na něj advokát Lubomír Müller, který nesouhlasí s rozhodnutím žalobce v Českých Budějovicích 120 let starou kauzu už neotvírat.
Pieta na místě nálezu těla Anežky Hrůzové
Pieta na místě nálezu těla Anežky Hrůzové | Foto: ČTK

V žádosti právník uvádí, že na mužovo odsouzení existují rozdílné právní názory a proces označili za nespravedlivý i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, bývalá ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová či současná ministryně Marie Benešová.

Českobudějovický státní zástupce podle Müllera odkázal ve svém rozhodnutí neobnovit řízení v Hilsnerově kauze na rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, které před 24 lety rozhodlo, že není důvod podávat ve věci stížnost pro porušení zákona.

Parkanová však o dva roky později dospěla k jinému závěru. Podle bývalé ministryně byl v případu porušen zákon, věc ale není řešitelná v rámci české justice. "Mám tedy za to, že státní zástupce pochybil, když odkazuje na překonané stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství z roku 1996," uvedl v žádosti o přezkum jeho rozhodnutí Müller.

"Právo na spravedlivý proces je základní lidské právo, a pokud se někomu spravedlivého procesu z jakýchkoli důvodů nedostalo, má právo na jeho obnovu," napsal dále advokát. Nesouhlasí se státním zástupcem, podle kterého antisemitské útoky, kterými byl případ provázen, nejsou důvodem ke znovuotevření případu.

Aféra známá jako hilsneriáda se začala odvíjet od vraždy křesťanské dívky Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku koncem března 1899. Zatčen byl dvaadvacetiletý Žid Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy.

V této atmosféře se konal v září 1899 v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti. Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.

Soudy později změnily mladíkovi trest na doživotí. Ke zmírnění trestu pomohl i Masaryk. Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost. Podle Müllera má nárok také na rehabilitaci.

Už v prosinci 1995 podal Petr Vašíček z Vídně u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně stížnost pro porušení zákona v Hilsnerově kauze. Dostal odpověď, že "nebylo zjištěno nic, co by odůvodňovalo závěr, že se Leopold Hilsner nedopustil zločinu". Tak se obrátil na ministerstvo spravedlnosti a tehdejší ministryně Parkanová podle Vašíčkova sdělení de facto anulovala rozsudky soudů v Kutné Hoře a v Písku. Její rozhodnutí potvrdil 12. října 1999 dopisem ministr Otakar Motejl. Oba se shodli v tom, že definitivní rehabilitace je nyní věcí rakouských orgánů, neboť Nejvyšší kasační soud, který tehdy potvrdil odsouzení k trestu smrti, sídlil ve Vídni. V roce 2009 ale rakouské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že rozsudek nad Hilsnerem zrušit nelze.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Lufthansa vykázala za rok 2020 rekordní ztrátu 6,7 miliardy eur

Německé aerolinky Lufthansa vykázaly za loňský rok kvůli dopadům pandemie covidu-19 rekordní ztrátu 6,7 miliardy eur (175,5 miliardy Kč). V roce 2019 měly zisk 1,2 miliardy eur. Šéf podniku Carsten Spohr předpokládá, že letos bude mít letecká společnost provozní ztrátu nižší. Nabídka letů podle něj tento rok dosáhne 40 až 50 procent úrovně z roku 2019. Předchozí prognóza přitom počítala s 60 procenty. Společnost letos opět nevyplatí dividendu.

Za čtvrté čtvrtletí tyto největší evropské aerolinky vykázaly nižší čistou ztrátu, než se čekalo, konkrétně 1,14 miliardy eur. Analytici očekávali, že od října do prosince společnost prodělá až 1,24 miliardy eur.

Lufthansa se stejně jako ostatní letečtí přepravci potýká s negativními dopady pandemie covidu-19 a musela si sjednat státní pomoc devět miliard eur, aby se vyhnula hrozbě bankrotu. Spohr předpokládá, že ji společnost letos celou nevyčerpá. Má dále za to, že aerolinky v prvním kvartále měsíčně přijdou v průměru o 300 milionů eur.

Zdroj: ČTK
Další zprávy