Soutěž na očkovací kampaň pomáhá organizovat bývalý šéf TV Barrandov Jaromíra Soukupa

Jan Horák Lukáš Valášek Jan Horák, Lukáš Valášek
Aktualizováno 5. 3. 2021 15:24
Ministerstvo zdravotnictví slibuje na konci března po opakovaných průtazích spustit v médiích kampaň na podporu očkování. Podmínky soutěže pomáhal nastavit bývalý výkonný ředitel TV Barrandov a vydavatelství Empresa Media Jaromíra Soukupa Daniel Köppl. Televize vysílala například rozhovory s prezidentem Zemanem, které byly podle televizní rady nekritické. Na webech nelze Köpplovo jméno najít.
Daniel Köppl
Daniel Köppl | Foto: Empresa Media

Před šířením lží o koronaviru mezi lidmi varovala Evropská unie členské státy loni v létě. Česká vláda kampaň na vyvracení dezinformací však začala připravovat až v říjnu. Krátce potom, co Aktuálně.cz upozornilo, že stát stále nezasáhl a dle expertů to může stát lidské životy. 

Ministerstvo zdravotnictví tendr na vytvoření kampaně za 38 milionů korun vypsalo po další prodlevě v prosinci. Záhy ho však po kritice profesních sdružení komunikačních agentur i premiéra Andreje Babiše (ANO) zrušilo. Stát nestihl ani další plánovaný termín startu kampaně v únoru, který Úřad vlády sliboval v lednu. Očkování přitom v tu dobu už běželo.

Nyní vrcholí další pokus státu vybrat agenturu, která kampaň motivující miliony Čechů podstoupit očkování proti covidu-19 zajistí zrealizuje. Ministerstvo zdravotnictví je za ni připraveno utratit 50 milionů korun - nakoupí prostor v televizích, rádiích, internetu i billboardy. Zároveň stále hledá šéfa tiskového odboru, který by byl zodpovědný za kompletní strategii komunikace s veřejností. Ministerstvo ho sice tento týden vybralo, hned první den si ale nástup rozmyslel.

Bývalý nejbližší Soukupův spolupracovník

Podle zjištění Aktuálně.cz s organizací soutěže na realizaci kampaně pomáhá Daniel Köppl. Do loňského léta byl ředitelem mediálního domu Empresa Media Jaromíra Soukupa, kam patří i Televize Barrandov. Jako jeho nejbližší spolupracovník často hájil v médiích obsah televize, v níž Soukup v pořadu Týden s prezidentem vedl nekritické rozhovory s Milošem Zemanem a dle televizní rady porušoval novinářské standardy. 

Nyní se na ministerstvu zdravotnictví účastní nastavení podmínek klíčového tendru, jenž může zachraňovat životy. "Když se připravovalo zadání na výběr mediální agentury, pomáhal jsem napsat výběrové řízení tak, aby splňovalo potřebné náležitosti. Nikdo s tím tady zkušenosti neměl. Já tuto zkušenost v oboru mám, takže jsem ji mohl zužitkovat," potvrdil Aktuálně.cz Köppl.

Státu s komunikací pomáhá od loňského srpna. Původně kritizovaná a následně zrušená zakázka na očkovací kampaň se podle jeho slov přichystala, aniž by do ní zasahoval. "Tahle kampaň šla mimo mě, na stanovení jejích parametrů jsem se nepodílel," řekl Köppl.

Kampaň bude i vyvracet dezinformace

Ruce pryč dává také od jednoho z nejvýraznějších komunikačních počinů ministerstva zdravotnictví v pandemické krizi - letáku z prosince loňského roku, jenž byl prvním pokusem resortu nabádat lidi k očkování.

Jeho hlavním motivem byla injekční stříkačka s výrazným titulkem "Toto není pravda!". Leták kritizovali jako odstrašující místo motivující odborníci na komunikaci a poté i premiér Babiš. "Ne, to vůbec," odpověděl Köppl na dotaz, zda se v tomto angažoval. 

Samotná kampaň na podporu očkování má začít na konci března. Resort v úterý obdržel všechny nabídky na její provedení, v příštích dnech vybere nejlepšího uchazeče. Kampaň se bude soustředit i na vyvracení dezinformací o koronaviru, které se šíří na sociálních sítích. Podle průzkumů třeba 50 procent Čechů věří, že virus vznikl v laboratoři. "Část narativů, které v té kampani používáme, vychází z fake news, které se týkají covidu," potvrdil Köppl.

Konspiracím o koronaviru věří 40 procent Čechů

  • Zhruba 40 procent Čechů, kteří používají internet, věří několika častým fámám a konspiracím o epidemii covid-19. Vyplývá to z průzkumu STEM, který sociologové dělali na přelomu ledna a února.
  • 41 procent respondentů věří, že vláda úmyslně přehání rizika pandemie, aby mohla více kontrolovat občany.
  • 36 procent online veřejnosti podezírá nemocnice, že přehánějí údaje o nemocných s covidem, aby získaly více prostředků.
  • Polovina lidí věří, že virus byl uměle vyroben v laboratoři.
  • Zhruba 6 procent online populace konspirace a mýty o epidemii aktivně šíří dále po e-mailu nebo na sociálních sítích.
  • Nedůvěra v oficiální informace a dezinformovanost se promítají do toho, jak lidé dodržují základní protiepidemická opatření.
  • Jen velmi malá část respondentů deklaruje, že odmítá základní opatření (roušky a odstup) z principu nebo že se účastnili jiné formy protestu.

Už před čtrnácti dny stát vybral agenturu, která dodala samotný obsah kampaně za 4,2 milionu korun. Iniciativa komunikačních agentur a expertů sdružená pod názvem Cesta ven zvítězila s hlavním sloganem "Udělejme tečku za koronavirem". Součástí je i logo, příprava webu či televizních spotů (původní text jsme doplnili o informaci, kdo a za jakou cenu zajistil kreativní část kampaně, pozn. aut.). 

Zaměstnanec obrany v resortu zdravotnictví

Že na ministerstvu zdravotnictví Daniel Köppl nyní pracuje na tom, aby se rozsáhlá kampaň dostala do médií, není možné z veřejných zdrojů dohledat. Mezi pracovníky tiskového oddělení uvedenými na webu jeho jméno chybí. Oficiálním zaměstnancem resortu ani není. Jeho kmenové pracoviště je na ministerstvu obrany, kde působí na odboru komunikace. 

Také resort obrany má sekci, kde zaměstnance tiskového odboru uvádí. Tam Köpplovo jméno rovněž chybí. "Odbor má 25 zaměstnanců, na webu jsou pouze ti, jejichž primární náplní práce je přímý kontakt s veřejností," zdůvodňuje to mluvčí obrany Jakub Fajnor. Jako většina zaměstnanců odboru je Köppl ve třinácté platové třídě. V ní se podle délky praxe a dalších parametrů pobírá základní plat od 26 do 39 tisíc korun měsíčně.

Obě ministerstva spolupracují na projektu Chytré karantény. Právě to má být důvod rozkročení Köppla mezi oba resorty, primárně odpovídá právě za propagaci Chytré karantény. "Vzhledem k významné úloze armády při realizaci covidových opatření je hlavním místem výkonu práce pana Köppla ministerstvo zdravotnictví, kde spolupracuje jak s odborem komunikace, tak s vojáky, kteří jsou součástí týmu Chytré karantény," řekla mluvčí resortu Barbora Peterová.

Rozptyl mezi oba resorty s kmenovým zázemím na ministerstvu obrany vysvětluje Köppl mimo jiné obdobím, kdy na obranu přišel. "V té době měla armáda klíčovou roli, takže logické bylo, abych spadal pod armádu. Bez řídicího týmu, který vede plukovník Petr Šnajdárek a generál Petr Procházka, by věci spojené s Chytrou karanténou nefungovaly."

"Dlouholeté zkušenosti v mediální oblasti"

Obrana ho podle mluvčího najala kvůli jeho expertním znalostem. "Protože má dlouholeté zkušenosti v mediální oblasti a oblasti PR," doplnil Fajnor. Köppl se většinu svého profesního života pohyboval v oblasti marketingu, sedm let se věnoval průzkumu trhu. Založil výzkumnou agenturu Opinion Window/Research International.

Za jeho následného manažerského působení v Soukupově vydavatelství Empresa Media proslula Televize Barrandov jako kanál sloužící k propagaci samotného Soukupa. V jeden okamžik tam měl více než desítku svých pořadů. Televize obsluhovala především diváky sympatizující s prezidentem Milošem Zemanem a hnutími ANO a SPD. Podle vysílací rady televize šéfy obou hnutí, Andreje Babiše a Tomia Okamuru, zvýhodňovala.

Sám prezident Zeman tam docházel více než dva roky každý týden na rozhovor s Jaromírem Soukupem, který s hlavou státu interview vedl v nekritickém tónu. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání kritizovala i zpravodajství stanice. Standardní formát zpráv s moderátory a původními reportážemi televize opustila, zprávy formou osobních komentářů k aktuální situaci zajišťoval přímo Soukup.

Nelze to považovat za zpravodajství

"Za zpravodajský formát ho nelze považovat, protože primárně neinformuje, nepodává zprávy, tj. faktografické informace o aktuálních událostech, což je zřejmé z obsahu prezentovaných sdělení, jejich subjektivního zpracování, z faktu neoddělování informací od názorů a komentářů, a dále z neaktuálnosti témat, popírající princip denního zpravodajského přehledu," uvedla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v prosinci 2018.

Köppl tento koncept bránil. "To, že se nestydí (Soukup) za svůj názor, a netváří se, že je objektivní, přece není chyba," vysvětlil tehdy serveru Lidovky.cz. Model standardního zpravodajství je podle něj přežitý. "Formát, na který jsme zvyklí, modelově ČT24, je pro komerční televize překonaný. Diváci ho nežádají. Změnila se mediální scéna. A chtít od všech, aby byli stejní, není nic jiného než ukázka mediální negramotnosti," tvrdil.

Odchod z Empresa Media vysvětlil tím, že svou úlohu ve vydavatelství naplnil až po okraj. "Můj přínos už v danou chvíli nemohl být větší. V milé shodě jsme došli k tomu, že další spolupráce už dál nedává smysl," řekl loni v září serveru Mediář, jenž na jeho odchod ze Soukupova vydavatelství upozornil.

Daniel Köppl

  • Od srpna 2020 je zaměstnancem ministerstva obrany, který koordinuje komunikaci s ministerstvem zdravotnictví.
  • Podílel se na přípravě podmínek soutěže na mediální agenturu pro realizaci kampaně, spolupracuje i s autory kreativní části kampaně.
  • Před příchodem na ministerstvo obrany pracoval Köppl sedm let ve vydavatelství Empresa Media mediálního podnikatele Jaromíra Soukupa.
  • V roce 2014 se stal ředitelem redakcí vydavatelství a poté jeho hlavním manažerem.
  • Zodpovídal za obsah tištěných titulů jako časopis Týden nebo programovou skladbu TV Barrandov. Televize několik let fungovala jako hlavní mediální platforma pro prezidenta Miloše Zemana.
  • Před prací v Emprese se Köppl pohyboval v oblasti marketingu, sedm let se věnoval průzkumu trhu. Založil výzkumnou agenturu Opinion Window/Research International.
  • Rozjel také významný oborový časopis Marketing & Media, jejž současně vedl.
  • Působil i na katedře mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde přednášel i během své práce v Emprese.

Člen Integrovaného centrálního řídicího týmu

Ze své aktuální pozice je Köppl členem Integrovaného centrálního řídicího týmu, který vede projekt Chytré karantény. V týmu jsou hlavní hygienička Jarmila Rážová (v polovině března ji má vystřídat Pavla Svrčinová), šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek nebo zmínění generál Petr Procházka a vedoucí oddělení systému velení a řízení Armády ČR Petr Šnajdárek. Tým podléhá Radě vlády pro zdravotní rizika, kterou řídí premiér Andrej Babiš.

"Od sociálních médií, koordinace výstupu v tištěných nebo elektronických médiích, koordinace výstupu nebo příprava podkladů pro jednotlivé ministry nebo další aktéry, když chtějí hovořit o Chytré karanténě, tohle všechno spadá do mé působnosti," popisuje svou práci směrem k veřejnosti Köppl.

Dle svých slov odpovídá také za komunikaci Chytré karantény na sociální síti Twitter, kde se informuje například o množství registrovaných zájemců o vakcínu. "Musíte spolupracovat s ministerstvem zdravotnictví, protože musíte sbírat informace, pracovat s nimi a posouvat je dál, aby obraz Chytré karantény byl co nejlepší možný," vypráví.

Komunikaci mezi oběma ministerstvy koordinuje také směrem dovnitř. Ve vzájemném spojení obou resortů má na starosti výměnu dat vycházejících třeba z Ústavu zdravotnických informací a statistiky nebo Národního dispečinku lůžkové péče. Stejně tak v případě potřeby sdílí informace o počtu registrovaných zájemců o očkování.

Köpplovo angažmá na ministerstvu obrany by se mělo naplnit příští měsíc, zaměstnancem je do konce dubna. Dočasně obsadil místo po zaměstnankyni na mateřské dovolené. Své další působení v resortu však nevylučuje. "Co bude v dubnu, to si musíme říct a pak se uvidí," poznamenal.

Je to mimořádný profesionál. Řada médií nepochopila, co televize představuje, líčí Daniel Köppl, donedávna výkonný šéf vydavatelství Empresa Media. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy