Arenberger řekl, že premiérovi předloží všechny materiály, o které žádal. "Ten šanon je asi 15 centimetrů tlustý. Z mého pohledu vysvětluje problematiku tak, že tam nikdy nedošlo, kromě toho zadání pozemků do majetkového přiznání, které jsou stejně ale dostupné na katastru, k nějakému zásadnímu pochybení," uvedl na tiskové konferenci ministr. Jaký bude mít obsah dokumentů vliv na jeho další působení ve vládě, je podle Arenbergera na Babišovi.
Ministr nepočítá s tím, že by například daňové přiznání zpřístupnil i veřejnosti. "Nezavazoval jsem se k tomu, že bych předával daňová přiznání, což není běžně přístupný dokument. Deklaruji, že daňová přiznání jsou v pořádku a hlavní problém nebyl v tom, jestli mám, nebo nemám dobře spočítané daňové přiznání. Ale především šlo o počet nemovitostí, který byl prokopírován do tzv. majetkového přiznání," řekl.
Premiér ve čtvrtek uvedl, že nového ministra v současné době nehledá. Nerozumí ani dotazu, jestli se Arenbergera chystá odvolat. "Pokud to bude mít v pořádku, tak není důvod ho odvolávat. Já řekl, že si vezmu ty papíry. To bude nějaká velká hromada," uvedl. Doplnil, že detaily nezná. "Já se s tím obeznámím a potom to budu řešit," doplnil.
Arenberger podle Seznam Zpráv přiznal ke konci roku 2020 mnohonásobně vyšší majetek a příjmy, než udával v předchozích letech. V přiznání uvedl více než 60 nemovitostí. Jednu z nich na Mělnicku pronajímá jako archiv pro vinohradskou nemocnici. Po nástupu do funkce ředitele v roce 2019 za symbolickou korunu měsíčně, od roku 2013 za 79,16 koruny za metr čtvereční. V té době působil jako náměstek ředitele nemocnice.
Pochybnosti panují i o dodržení podmínek privatizace bytu s ordinací v centru Prahy, který si od 90. let pronajímal. V roce 2019 ho za 11,5 milionu korun koupil s podmínkou, že v něm zachová trvalé bydlení po deset let. Arenberger ale vlastní také vilu v Kobylisích, radnice Prahy 1 proto prověří, jestli byly podmínky dodrženy.
Ministr se podle Televize Seznam ve své kožní ordinaci zapojuje také do klinických studií nových léků, v posledních třech letech jich bylo 38. V přiznáních ale z klinických studií, které jsou obvykle hrazeny až 200 000 korunami za jednoho pacienta, nevykázal žádné zisky. Arenberger k tomu uvedl, že se studiemi má kromě vysokých příjmů i vysoké náklady a pracuje na nich, protože jsou potřebné pro jeho postavení ve vědecké komunitě.
